Červenka ve Zlíně: Trenér-pedagog s duší hokejisty. Od koho se učil?
Když obdržel nabídku převzít po Pavlu Vrbovu pohaslý Zlín, zabalil výstroj a jel si vyčistit hlavu na zimák. Hokej je pro trenéra Bronislava Červenku (48) skvělý relax, věnoval se mu až do osmnácti let souběžně s fotbalem. „Mohl jsem hrát v lajně s Leškou a Čajánkem,“ zmínil s úsměvem dva vrstevníky a slavné odchovance Beranů. Klidně přizná, že v mládí nazouval brusle radši než kopačky, v nichž to dotáhl do nejvyšší soutěže a také k titulu mistra Ázerbajdžánu. Pro deník Sport a web iSport.cz nechal nahlédnout do svého sportovního a soukromého života.
Patří do něj i pětiletá štace v Interu Baku (2007-2012), kde defenzivní specialista Červenka načerpal nejvíc inspirace pro pozdější trenérskou kariéru. Zaujaly ho taktické rozbory jeho nadřízeného, gruzínského stratéga Kakhabera Tsakadzeho (55).
Bývalý reprezentant Sovětského svazu a obránce bundesligového Eintrachtu Frankfurt si liboval v dlouhých sezeních u videa. „Na tu dobu byl takticky velmi dobře vybavený, hlavně co se týká defenzivy,“ podotýká jeho tehdejší svěřenec. „Video nebylo moc rozšířené, on byl v tomto směru průkopník. Při hodnocení zápasu jsme u něho seděli dvě a půl, tři hodiny. Stříhat se ještě nedalo, záznam se posouval po určitých úsecích. Byl detailista, trenérsky na vysoké úrovni,“ oceňuje.
S Tsakadzem mluvil rusky, znalost jazyka ze základní školy postupně dopiloval do plynulé mluvy. Komunikační bariéra mezi oběma muži neexistovala. Gruzínec s českým legionářem mluvil často, neboť ho bral jako oporu mužstva a „starousedlíka“. „Byli jsme propojení,“ přikyvuje Červenka. Jeho oblíbený kouč, jenž prošel reprezentací Gruzie či Dinamem Tbilisi, nyní vede FC Caspiy v Kazachstánu. Po konci hráčské kariéry se Červenka obohacoval rovněž po boku Bohumila Páníka, jemuž dělal druhého asistenta.
Nechybělo zas tak moc a z talentovaného všestranného sportovce se stal hokejista. Ještě v prvním ročníku gymnázia se snažil rodák z Újezdce u Luhačovic prosadit v mladším dorostu Zlína.
