Bezpečnost na stadionech, problémoví fanoušci... A co pyro? Ve Sněmovně se jednalo o fotbale
Šéfové klubů, zástupci policie, ministerstva vnitra, fotbalový předseda nebo prostředníci mezi fanoušky a kluby se potkali v Poslanecké sněmovně u kulatého stolu. Řešili, jak zlepšit bezpečnost na stadionech, jak se vypořádat s menšinou, která tvoří většinu potíží. Shodli se, že došlo k zásadnímu zlepšení. Neshodli se v otázce ztotožnění viníků a v používání pyrotechniky.
Třicet pánů si sedlo proti sobě v Poslanecké sněmovně a dlouhé hodiny na pozvání poslanců Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Havránka (ODS) řešilo, jak vylepšit bezpečnost na stadionech. První výstup zní: situace se výrazně zlepšila.
„Bezpečnost je na mnohem vyšší úrovni. Rodiny s dětmi chodí na stadiony ve větším procentu než v Premier League, k níž všichni vzhlížíme,“ řekl Tomáš Křivda, generální ředitel Sparty. Zdůraznil význam tzv. SLO, tedy jakýchsi styčných důstojníků mezi klubem a fanoušky.
Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík představil dva výzkumy, které jeho klub v nedávné době provedl. Jsou v nich zajímavá čísla. Na stadionu Slavie se cítí bezpečně 98 procent fanoušků. 74 procent tvrdí, že se bezpečnost zlepšila, 40 procent chodí na stadion s dětmi.
„Takže v Edenu se naši příznivci cítí bezpečně. Jiné to je na výjezdech,“ přiznává. Tam jsou čísla následující: bezpečně se na nich cítí 40 procent lidí. Což má souviset také s tím, že jednotlivé policejní útvary v různých částech republiky přistupují k fanouškům jinak.
Petr Koutný, ředitel pořádkové policie, to připustil. „Ano, každý krajský útvar má jinou zkušenost. Menší ředitelství jich mají méně a musí se to odrazit v míře kvality,“ říká.
V této souvislosti opakovaně zazněla kritika policejního počínání v Hradci Králové. „Tam přijedete na nádraží a vstoupíte do války,“ poznamenal SLO Pardubic Karel Hromádka. „Nic se ještě nestalo a člověk má pocit, že spáchal několik kriminálních činů.“
Současná legislativa nestačí
Zazněl dotaz, zda policisté nemohou být schovaní, aby nedráždili. „Věc taktiky policejních zákroků u stadionů je složitá, není na ni šablona. Jsou tam z nějakého důvodu. Policie má někdy z preventivních důvodů snahu svou sílu demonstrovat,“ vysvětlil Koutný.
Zpátky k Tvrdíkovu výzkumu. Zcela opačný pohled na problematiku má skupina, která na fotbal nechodí. Z ní má 82 procent k fotbalu negativní vztah a podle 100 % z nich se situace nezlepšila. Jinými slovy: fotbal interně vidí výrazné zlepšení, ovšem odtažená veřejnost ho považuje stále za nebezpečný prostor.
To patrně proto, že na veřejnost výrazněji působí informace o počínání „promile problémových fanoušků“. „Snížení jejich počtu je pro fotbal zásadní téma,“ konstatuje Tvrdík.
A tady nastávají legislativní potíže. Ondřej Kasík, ředitel komunikace Sparty, přiblížil tři čerstvé příklady: „Z Plzně přišel rozsudek o zákazu vstupu konkrétního fanouška na všechny zápasy Sparty spolu s žádostí o spoluúčast při vymáhání rozsudku. Jak bychom to asi měli udělat? Druhý, člověk rasisticky uráží našeho hráče, my podáme trestní oznámení a po čtyřech měsících obdržíme zprávu, že se věc posunula na nějaké státní zastupitelství. Třetí, před pohárovým finále proti Olomouci skupina lidí hlásících se ke Spartě udělala u kašny fotku s ultrapravicovou symbolikou. My na základě masáže médií vydáme doživotní zákazy a požádáme o ztotožnění. Bylo nám řečeno, že jako akciovka nemáme žádný nárok zjistit jejich totožnost.“
Tvrdík to podepisuje. „Cítíme úplně stejný problém. To je na legislativcích. Když nedokážeme postihnout naše fanoušky za to, že ukradnou sparťanům jejich majetek, tak se nikam neposunume.“
Na dotaz, zda Sparta může dostat informace o totožnosti mužů od kašny, odpověděl Jaroslav Hrabálek, vedoucí odboru obecné kriminality: „Zkrátka to nejde.“ Lubomír Janků z ministerstva vnitra prohlásil, že „ochrana osobních údajů je nepřekročitelná mantra“.
Což se týká i používání certifikovaných kamer, které jsou schopny zachytit biometrické údaje. Všechny kluby je mají, dokonce povinně, ovšem nesmějí je používat. Jinými slovy, pro klub je v podstatě nemožné nepustit na stadion člověka, o němž prokazatelně ví, že je problémový.
„Ukazuje se, že je potřeba změnit legislativu,“ uzavřel Nacher. „Jestli nám tohle stát nepomůže vyřešit, problémy se budou opakovat a zemi to bude stát peníze,“ řekl Tvrdík.
Neshoda se týkala i používání pyrotechniky. Zatímco fotbal – byť nikoli jednotně – se kloní k jejímu povolení, zástupci policie jsou nekompromisně proti. „Pyrotechnika na stadionu nemá co dělat, je to riziková záležitost, ohrožuje zdraví nezúčastněných osob,“ prohlásil jasně Koutný. „Zákazy nefungují,“ reagoval Tvrdík.
