Horník po návratu na Žižkov: Nabídka od Slavie nepřicházela v úvahu
Může si sednout do stejné kanceláře jako před deseti lety. A klidně oprášit tehdejší smlouvu. Vždyť měla být dodnes platná, kdyby Ivana Horníka nesmetla korupční aféra v roce 2004. Protřelý šíbr se zkrátka vrací na důvěrně známá místa a o svém comebacku na Žižkově v roli generálního manažera sám říká: „Já vím, detektivovou terminologií se pachatel vrací na místo činu. Ale veškeré nekalosti úplně vylučuju…“
V poslední době to vypadalo, že se vynoříte v první lize. Jak jste tomu byl blízko?
„Měl jsem dvě nabídky jít do první ligy, ale ta od Slavie vůbec nepřicházela v úvahu. Druhá, realizovatelná, byla ze severu. Jenže šéfem a majitelem je tam předseda asociace (Miroslav Pelta), takže to byla hrozně komplikovaná situace. Problémem byla moje minulost, rok 2004. Že to s ligou nevyšlo, mě mrzelo, protože jsem na to měl chuť. Těšil jsem se. Když pak přišla nabídka od Viktorky, řekl jsem si, že se kruh uzavírá. Že tam, kde to skončilo, by to zase mohlo začít.“
Uvědomujete si, jak je váš comeback zrovna na Žižkově třaskavý?
„Vím, co myslíte. Detektivkovou terminologií řečeno je to návrat pachatele na místo činu. Vnímám to, počítám s tím, že svět je rozdělený. Zatímco lidi z fotbalu, myslím, mě berou a fandí mi, ti mimo něj mě vidí na základě odposlechů, dývídýček a podobně, takže nemůžu z téhle strany očekávat podporu. Už když jsem se vracel do fotbalu v Chomutově, říkal jsem, že s tím počítám.“
„Už jsem několikrát říkal, že jsem nikoho nezabil, dostal jsem trest a ´odseděl´ jsem si ho. Kdybych neměl fotbal rád, už dávno bych nekoketoval s myšlenkou, že se do něj vrátím. Pro Viktorku jsem zapálený, je to klub mého života. Hrál jsem za něj od žáků, o tom vůbec nemá cenu se bavit. Byla s ním spojena i moje manažerská kariéra, prožil jsem s Viktorkou krásné chvíle, první zápasy v pohárové Evropě, vítězství v domácím poháru. Některé věci, u kterých jsem tam od začátku byl, je jako porodit dítě. Vracím se do domácího prostředí, do mateřského klubu. Jsem trochu nostalgický, vím, že se všechno vrátit nedá, ale chtěl bych s tímhle klubem zase zažít pěkné chvíle.“
Největší přání? Zajímavý fotbal pro lidi
Omezíte kontakty se sudími, se kterými jste se zapletl v korupční aféře?
„Rozhodčí patří k fotbalu stejně jako míč a hráči. Určitě se potkáme z titulu své funkce, zápas je společenská událost. Patří k tomu pozdravit se a zase rozloučit. Ale samozřejmě už jsem vyléčenej a veškeré nekalosti, nebo jak to nazvat, úplně vylučuju.“
Když jste na Žižkově skončil, jeho majitel Luděk Vinš vám alespoň navenek dokonce zakázal vstup na stadion. Jak to, že jste se zase dali dohromady?
„Takové ostré výroky v médiích od majitele klubu, jehož jsem byl léta pravá ruka, se určitě špatně čtou. Ale kandidoval na předsedu svazu a beru to tak, že to byla část politiky. Pokud chtěl mít šanci na úspěch, musel některé věci řešit tímhle způsobem. To přináší život, povznesl jsem se nad to. Na Viktorku jsem samozřejmě chodil dál, viděl jsem devadesát procent jejích domácích zápasů.“
Jaké plány se Žižkovem máte?
„První liga není úplně na pořadu dne. Viktorka není v komfortní situaci, nejdřív je potřeba ji zkonsolidovat. Nejdůležitější je vyřešit všechny pohledávky a závazky vůči hráčům, aby nebyly žádné arbitráže. Na tom jsem si vždycky zakládal. V tomhle směru mám příslib od majitele, který dal do klubu za ta léta spoustu peněz, že resty budou do konce června vypořádány. Třeba i u hráčů, kteří už ve Viktorce nebudou. Já říkám, že když to bude do prvního červencového týden, ideální… Začneme s čistým stolem, budeme pracovat s rozpočtem, na který budeme vidět, a tomu budou odpovídat i smlouvy hráčů. Za tu dobu, co jsem na Žižkově nebyl, se hodně změnil i přístup Prahy 3, což je jenom dobře.“
Jak chcete při omezených ekonomických podmínkách sestavit konkurenceschopný tým?
„V téhle fázi nula požádáme kluby v Praze, aby nám eventuelně pomohly hostováním hráčů. Ale to neznamená, že se nebudeme snažit sestavit co nejsilnější mužstvo, abychom hráli důstojnou roli ve druhé lize. Abychom hráli bez stresu a starostí o záchranu, postupně vylepšovali kvalitu a třeba za rok si mohli dát vyšší cíle. Hlavní motivací je, aby Viktorka předváděla se zajímavými mladými hráči takový fotbal, aby na ni dopoledne přišli i fandové, kteří pak jdou na Spartu, Slavii nebo Bohemku. Aby jim to stálo za to.“
