Veteráni na MS klubů: Ještě jedna bitva. Meč plný jizev, bavorský humor či apetit vlka

Real Madrid / 39 let / záložník

V září sfoukne čtyřicet svíček, ale na hřišti působí, jako by byl čas jen drobnou překážkou mezi ním a míčem. Maestro středu pole, s vizí dirigenta a vytrvalostí maratonce, odehrál za Real v právě skončené sezoně 57 zápasů a dostal se tak na práh 600 startů v bílém dresu. Šest triumfů v Lize mistrů, čtyři domácí tituly, Zlatý míč z roku 2018 – a přesto končí bez fanfár. Klub jeho žádost o další rok nevyslyšel. Přesto zůstával důležitým článkem sestavy, ať už jako základní stavební kámen v klíčových duelech, nebo jako tichý žolík, jenž přichází uklidnit hru, když se láme výsledek. Na turnaji v USA by měl odřídit svůj poslední velký koncert. A pokud se Realu podaří trofej získat, stane se prvním fotbalistou, který vyhrál MS klubů šestkrát. Jeho rozloučení se Santiagem Bernabéu bylo dojemné a důstojné – přesně takové, jaké si klubová ikona zaslouží.

CF Monterrey / 39 let / obránce

Rekordman španělské reprezentace, muž, který ve fotbale zvedl nad hlavu úplně všechno, zakončí kariéru na druhé straně planety a jako lídr mexického Monterrey. V únoru podepsal smlouvu na čtyři miliony dolarů a zvolil si číslo 93. Ne náhodou: připomíná slavný moment z finále Ligy mistrů 2014, kdy v 93. minutě vyrovnal a spustil lavinu směřující k „La Décima“. Za národní tým odehrál 180 utkání. Vyhrál EURO, světový šampionát, 4x Ligu mistrů i klubové MS. Teď bude svým nehasnoucím vůdcovstvím, zkušenostmi i mentalitou vítěze pomáhat Monterrey k historickému úspěchu. V zemi, kde se fotbal sní jinak, ale vášeň pro něj je stejně spalující, chce přidat finální tečku do své mimořádné fotbalové ságy.

Bayern Mnichov / 35 let / útočný univerzál

Jedna z nejdéle trvajících kapitol v dějinách jednoho celku se uzavře letos v létě. Müller, synonymum pro Bayern, pro inteligentní pohyb bez míče a pro suchý bavorský humor, odehraje své poslední zápasy za klub, v němž strávil čtvrtstoletí. V Mnichově debutoval už jako teenager, nasbíral téměř 800 startů a stal se jeho tváří, hlasem i duší. Smlouva prodloužena nebude, oznámil klub v květnu. A tak se Müller, který v září oslaví 36. narozeniny, chystá na rozlučku ve velkém stylu. Už teď má doma 12 bundesligových titulů, dvě trofeje z Ligy mistrů a dvě i z klubového MS. Kdo ví, třeba přidá ještě jedno. Nikdy není radno sázet proti Bayernu. A Müller? To byla značka. Jiný kalibr, jiný temperament. Ironie, bystrost, šibalství a zároveň výkonnostní stroj, který šlapal bez výkyvů. Ať už ten příběh skončí jakkoli, jedno je jisté: odejde jako legenda, která zůstala věrná jedinému klubu. A přitom bavila celý svět.

Boca Juniors / 37 let / útočník

Patří mezi nejlepší střelce fotbalové historie a munice mu nedošla. Uruguayský toreador s nemilosrdností nájemného zabijáka mačká spoušť v dresu kultovní Bocy Juniors. V Neapoli ho milovali, v Paříži se stal rekordmanem (než ho sesadil Mbappé). Do Buenos Aires se přihnal v srpnu 2023 a nedávno prodloužil smlouvu až do léta 2026. Od té doby nasázel 25 branek a ukazuje, že věk je jen lehce trapné číslo, pokud má člověk hlad. A Cavani má pořád apetit jako vlci se vstupní kartou od kurníku. Na turnaji bude jednou z největších ofenzivních atrakcí. Zvlášť až se Boca střetne s Bayernem. Cavani vs. Kane, souboj, který má v sobě všechno: zkušenost, reputaci i gólový čich na obou stranách.

Inter Miami / 38 let / útočník

Možná to bude jeho last dance. Muž, který žil kariéru jako boj o život, se může rozloučit s profesionálním fotbalem ve městě slunce, palem a nečekaných fotbalových snů. Jeho smlouva s Interem Miami vyprší hned po šampionátu a konec visí ve vzduchu jako míč v letu. Zářil v Liverpoolu, Barceloně, Atlétiku i Ajaxu. Všude pumpoval góly z nejhlubší studny – a budil emoce. Byl fenomén. Instinktivní predátor s čepelí od krve, která se neztupila ani v osmatřiceti. Po příchodu do Miami v létě 2024 nastřílel 33 gólů v 50 zápasech (a předtím kraloval kanonýrům v brazilském Grémiu). Celkem se jeho bilance vyšplhala na bezmála 600 zásahů: 522 v klubech, 69 za reprezentaci. Možná se blíží konec. Ale dokud je na hřišti, je třeba počítat s tím nejhorším – pro obrany. A s tím nejopojnějším – pro ty, kdo ještě věří, že fotbal je divoký, nezkrotný živel.

Fluminense / 40 let / stoper

Brazílie světu nadělila zástupy famózních útočníků, ale pokud jde o obránce, málokdo zanechá hlubší stopu než on. V září oslaví jednačtyřicet, a přesto dál působí jako zosobnění klidu, autority a ladnosti ve stoperské roli. Loni se vrátil tam, kde jeho příběh začal. Ne jako relikvie sentimentu, ale jako pilíř, který pomohl týmu z Maracaná přežít těžké časy a uniknout sestupu. Nyní, s rokem do konce smlouvy, povede mužstvo i na klubovém MS. Jeho přítomnost, na hřišti i v kabině, je neocenitelná. Je to další epizoda v románu, který připomíná Dumasovy hrdiny: dlouhý, barvitý, plný úcty a pevně vedený rukou muže, který nikdy neztratil styl. Tleskali mu v Miláně i v Paříži, a v Londýně prožil pozdní rozkvět na Stamford Bridge, kde se stal symbolem umu, vyrovnanosti a respektu. Thiago nikdy nekřičel. Nemusel. Stačilo, že byl. A ostatní šli za ním.

Benfica / 36 let / záložník, křídlo

Benfica byla jeho odrazovým můstkem do velkého světa. Po turnaji mu vyprší smlouva a argentinský mistr světa uzavře kariérní oblouk v Rosariu, kde se narodil (stejně jako Messi, Marcelo Bielsa nebo Che Guevara) a kde fotbalově vyrostl. Během let se zdobil barvami Realu Madrid, Manchesteru United i PSG, ale v roce 2023 se vrátil do Lisabonu. V lednu oslavil šestatřicátiny, přesto zůstával klíčovým článkem kádru. Za poslední dvě sezony nasázel 32 branek a přidal řadu okamžiků, kdy jeho levá noha znovu kreslila křivky, jež fotbaloví estéti poznají i poslepu. Benfica s ním chce proniknout do světel americké scény. A Di María? Ten má ještě dost nábojů, aby tenhle příběh neskončil v šedi, ale v tónech, které ho provázejí celou kariéru: červené vášně, bílé lehkosti a zlaté techniky.

LAFC / 37 let / útočník

Jeho meč je plný jizev. Otřískaný, ošoupaný, poznamenaný tisícem soubojů, ale pořád nezlomený. Francouzský válečník staré školy loni zakotvil v Los Angeles. Nebyl jen střelec. Často spíš dělník, který dokázal z nejtěžšího míče udělat dar pro jiné. V Arsenalu vytvářel prostor pro Özila, v Chelsea svíral obrany a rozvazoval ruce Hazardovi, v AC Milán dobyl titul a vysloužil si respekt od samotného Zlatana, což je zhruba jako kdyby vám lev zatleskal za to, jak jste přeběhli savanou. A přece i čísla mluví jasně: s Montpellier senzačně vyhrál ligu a stal se králem střelců, s Gunners třikrát získal FA Cup, s Chelsea ovládl Evropskou ligu i Ligu mistrů. A v reprezentaci? Předčil všechny – Henryho, Platiniho, Benzemu, Griezmanna. S 57 trefami je rekordmanem Les Bleus. Přitom nikdy nepokřikoval, že si to zaslouží. Bojoval, pomáhal. Mbappé o něm řekl, že je to jeho ideální hroťák. Francie s ním vzala ztečí světový šampionát, o čtyři roky později došla do finále. A on? Stál vpředu, skromně, nezištně, s hlavou vztyčenou – jako rytíř, který neoslňuje, ale proseká trní. Nepotřeboval potlesk. Stačilo mu vědomí: tenhle rytíř nezakolísá.