Boss Žižkova Vinš: Horník je odborník. Vrátí Viktorku tam, kam patří
Po vypuknutí korupční aféry před deseti lety Ivanu Horníkovi zakázal vstup na stadion, i když proslulý šíbr na něj chodil dál. Dnes majitel druholigové Viktorie Žižkov Luděk Vinš téhož muže přivítal zpátky ve svém klubu jako generálního manažera. Čím to? Co se změnilo? „Jeho příchod je jedním z klíčových řešení, jak Žižkov znovu dostat na místa, kam patří,“ říká Vinš.
Proč jste se rozhodl znovu angažovat bývalého sportovního ředitele Žižkova Ivana Horníka?
Na to je jediná odpověď: kvůli jeho odbornosti. Je jedním z mála odborníků ve fotbale, to je hlavní kritérium. Proto jsem ho angažoval už tehdy, když odcházel ze Sparty. Je to velký profík.
Je to ale hodně kontroverzní krok. Navíc přesně po deseti letech od korupční aféry. Bral jste to v úvahu?
Samozřejmě jsem zvažoval plusy a minusy, co to přinese. U laické veřejnosti to může vzbudit nepříjemné reakce. Ta odborná, pokud lidé z ní nemají s Ivanem Horníkem nebo se Žižkovem nějaký osobní problém, musí chápat, nebo spíš rozumět tomu, co jsem udělal.
A možná to vyhodnotí pozitivně. Otázka je, jak na to zareagují sponzoři. Ale hovořil jsem s nimi a i oni tento krok vcelku chápou. A nevadí jim. A pak je tu otázka politická, co se týče vztahu s radnicí a podobně. Jak jsem si sondoval, pohlížejí na to tak, že udělal chybu, byl potrestán, a už v těch věcech nebude pokračovat.
A co se týče třeba lidí z ostatních klubů, on zná je a oni jeho. Tam problém nevidím, i když je pro ně velkou konkurencí. Dobře ho zná také většina zaměstnanců v klubu.
Řekl bych, že to berete docela věcně…
Já jsem majitel a manažer. Stojím před rozhodnutím, jakým směrem se klub vydá. Už několik let se potácí a chybí mu to, aby byl správně zařazen, zaparkován. Musíme vědět, co chceme. A já si myslím, že příchod Ivana Horníka je jedním z klíčových řešení, jak Žižkov znovu dostat na místa, kam podle mého názoru patří.
Samozřejmě není to tak, že přijde Horník, a v tu ránu jsme v první lize a hrajeme zase o evropské poháry. Ale mám člověka, který chce něco dokázat, má charisma, ať je vnímáno jakkoli. Když to všechno racionálně zvážíte, je to správný krok.
Horník má "čuch" na fotbalisty, je to v něm
Jste si absolutně jistý, že neztratil po deseti letech od odchodu z velkého fotbalu nic ze svých schopností?
Asi neztratil čuch na fotbalisty, jak se říká. To v něm je. Podívá se na hráče a ví, co od něho může očekávat. Není to tak, že mu vyjde všechno na sto procent, to asi nikomu, ale procento jeho úspěšnosti bylo veliké. Opravdu veliké. Také ekonomický přínos byl pro klub velmi zajímavý. A ten dneska chybí. To člověk ztratit nemůže, je mu to dané do vínku.
Pak je otázka, jestli dokáže vést klub. V některém by třeba pracovat nemohl, myslím si, že v nějakých velkoklubech je pro něho prostředí složitější než v těch domáčtějších. Takové jsou pro něho ideální – a právě takovým Žižkov je. Je to prostředí, které umí, jeho pravomoc v něm je daleko větší a odezva od majitelů možná rychlejší.
To, že ve fotbale dlouho nebyl, může být jistý handicap, přišli do něho jiní lidé, je tu nový vítr, ale fotbal ovládá. Samozřejmě nemusí mít tak velký přehled o hráčích, ale jak jsem s ním hovořil o jeho představách, jeho odbornost je pořád velmi vysoká. To, že selhal v jiné oblasti, je odlišná věc. To se stává mnoha lidem, a nejen ve fotbale.
Byl jste to ale vy, kdo mu zakázal vstup na stadion. Alespoň navenek to vypadalo na tvrdý rozvod.
„Nemluvil bych o rozvodu. Mezi námi nebyl přátelský či nepřátelský, ale vždy spíš profesionální vztah. Pro mě byl člověkem, který rozuměl sportu, a já jsem se věnoval ekonomickým a jiný věcem. To, co se stalo, přineslo klubu veliké problémy.
Musím říct, že hrozně moc let trvalo, než se z nich dostal. A některé se nepodařilo vyřešit dodnes. Byly různé, nejen sportovní, ale i ekonomické. Odvrátili se od nás partneři, řekli: Žižkov je na černé listině, spolupráce s ním by nám mohla přinést různé potíže. A neslo to s sebou i politický problém, například ve vztahu s radnicí i fotbalovým svazem.
Zákaz vstupu na stadion byl motivován tím, abychom eliminovali co nejvíc těchto problémů. Bylo to velmi nepříjemné období, kdy Žižkov prošel i mediálním průplachem, nikomu bych to nepřál.“
Sestaví mužstva nejen pro A tým, ale i mládež
Co přesně obnáší funkce generálního manažera, kterou Ivan Horník zastává?
Má na starosti kompletní sportovní oblast, dospělé i mládež. Dříve jsme té funkci říkali sportovní ředitel. Je u nás od toho, aby sestavil mužstvo, ale nejen A tým, aby rozhodl i o mládeži, jak to bude vypadat s farmou, co bude hrát B mužstvo, je potřeba dát všemu řád.
Nastavíte jako majitel nějaká pravidla, aby byly vyloučeny jakékoli nekalé praktiky?
U nás už ta věc nemůže nastat. Nevěřím, že by si to někdo dnes a speciálně u nás dovolil. To by byla sebevražda, to přece není možné. Možná si to dokážu představit kdekoli jinde, ale ne na Žižkově. Jsme pod drobnohledem, a příchodem Ivana Horníka budeme pod mikroskopem. Ivan je trestem, který dostal, tak vyškolen, že nevěřím, že by něco takového udělal. Další debata o tom je opravdu zbytečná.
Co si od jeho příchodu slibujete sportovně? A shodnete se?
Určitě jsme se na tohle téma bavili. Debatovali jsme i o tom, jestli nemá nastoupit už v závěru ligy, ale Žižkov nehrál špatný fotbal. Chtěli jsme postoupit, nestál jsem o to, aby se objevily nejrůznější spekulace. Věřím, že má vše připravené tak, aby to do roka přineslo úspěch.
Co to znamená konkrétně?
Ve druhé lize jsme už hodně dlouho. A víte, jak vypadá. Je mediálně nezajímavá, sponzorsky nezajímavá, divácky nezajímavá… Mnohdy to na vás dělá dojem, že kdyby se nehrála, tak je to vlastně úplně jedno. Nechce se nám v tom setrvávat, myslím si, že jsme stále zajímavý, historický klub. Chceme do první ligy a mohli bychom na to mít.
Žižkov na tom není finančně dobře, proto chceme do první ligy
Žižkov je na tom však ekonomicky špatně, má nesplněné závazky, dluží některým hráčům…
Část ekonomických problémů souvisí s pádem do druhé ligy. Propad v příjmech je velmi neúměrný nákladům. Ty nůžky se velmi rozevřou… Dělat to jeden rok? Dobře. Ale dva tři… A to jsme v Praze, kde jsou náklady jiné než třeba ve Znojmě nebo v Táborsku.
Musíme ale vidět i pochybení z hlediska fotbalové asociace v případu Ostrava. První arbitráž (jednalo se o peníze za přestupy Josefa Hušbauera a Zdeňka Koukala do Baníku – pozn. red.) o několik milionů korun jsme vyhráli. Druhá arbitráž tento verdikt úplně obrátila.
Tehdejší předseda arbitrážní komise uvedl komický důvod, že ve fotbale je málo peněz, takže Ostrava nemusí platit. My sami jsme ale naše arbitráže prohrávali a platit museli, včetně úroků. A ty peníze nám chyběly.
Soud přitom rozhodl, že asociace porušila zákony této republiky. Kvůli jejímu rozhodnutí jsme se dostali do ekonomických problémů, dluh Ostravy se šplhá k desítkám milionů korun.
Dobře, ale i tak si musíte poradit. Souhlasíte?
Peněz je celkově ve fotbale méně. V první lize je řádově kolem pěti šesti klubů, které nemají ekonomické problémy, ostatní stojí nad propastí. My se z problémů pomalu dostáváme, předpokládám, že definitivně se to podaří do nového ročníku.
Výrazná pomoc přišla v posledních letech od městské části Praha 3, která sceluje svůj majetek, stadion, do kterého jsme předtím hodně investovali. Ale samozřejmě nepředpokládám, že bychom na tom byli ekonomicky jako před deseti lety, kdy jsme hráli evropské poháry, že se objeví zlatá žíla.
Přesto věřím, že by se tyto věci mohly vyčistit, a kdyby se nám povedlo postoupit, od přespříštího ročníku bychom zase mohli být klubem, který patří do ligy hráčsky i ekonomicky.
Budete dál majoritním vlastníkem?
„Rozhodně bych nerad, aby to bylo vše na mých bedrech, přál bych si najít partnera, který mi pomůže. Ale ne takového, který jen klub koupí za korunu a víc nic. Musí zajistit pokračování. Někdy mě překvapí, když se dozvím, že už jsem Žižkov za týden pomalu prodal pětkrát, ale fotbalový klub se nabízí složitě…“
