Zelenka: Jsem jako mladý blázen!

Podívejte, tým důchodců, utahovali si při pohledu na partu třicátníků v kádru Dukly. Jenže po nepovedeném vstupu do sezony, kdy měl tým po šesti kolech tři body, Pražané zabrali a poslední čtyři klání vyhráli!
„Jdeme nahoru,“ hlásí nejlepší střelec celku Luděk Zelenka (35).
Co se skrývá za proměnou?
„Ani bych neřekl, že se v týmu něco změnilo. To, že se nám daří, je dílem štěstí, dílem poctivé práce a dílem toho, že si mančaft sedl. Už na začátku sezony jsem říkal, že mužstvo má kvalitu, ovšem spousta z nás přišla až před startem soutěže a potřebovali jsme se sehrát.“
Po prvních šesti duelech jste měli jen tři body za tři remízy. Nepropadali jste panice?
„Musím přiznat, že jsem si to bral víc než kdy jindy. Jsem tady trochu v jiné pozici, než jsem byl v mančaftech předtím. Štvalo mě, že se na vedení poukazovalo, že tým je složený špatně, že se poskládal podle kamarádství. Hodně jsem si to vztahoval na sebe.“
Proč na sebe?
„Předseda představenstva Dukly Martin Lafek je můj velký přítel a jemu bylo vyčítáno, že si sem vzal kamarády a že na to nyní celý klub doplácí. Proto jsem si to bral hodně osobně. Trápilo mě to, věděl jsem, že to na hřišti můžu ovlivnit a ukázat, že v Dukle nejsem jen kvůli tomu, že jsem něčí kamarád. Jenže se to dost dlouho nedařilo.“
Veřejnost a média zase Duklu kritizovala za to, že tam jsou hráči přestárlí a za zenitem. Dukle se přezdívalo „tým důchodců“. Nezačal jste už sám věřit tomu, že na to skutečně nemáte?
„Ne, ne. Já totiž nesouhlasím s tím, že my starší už nemáme týmu co dát. Všichni, co sem přišli, Jirka Novotný, Gedy, já, všichni jsme typy pracovitých hráčů. I v tomhle věku na sobě makáme a nejsme typy, které by to sem šly už jen tak dohrát. Tenhle pocit mohl mít člověk, když se podíval na soupisku, ale já jsem věděl, jaké jsme povahy, jak na sobě pracujeme a věděl jsem, že to půjde. Rozhodně jsme do Dukly nepřišli jen se pobavit na závěr kariéry.“
Nedělají si z vás v kabině srandu, že jste staroušci?
„Narážky na to jsou. Vnímáme to, nejsme slepí a hluší.“
A když budete konkrétní?
„Když se v novinách psalo, že je Dukla přestárlá, mladí nám to vystřihávali a lepili po kabině. Dávali nám to zkrátka znát. Ale odsaď podsaď, všechno si dovolit nemůžou, my jim taky umíme ukázat, kdo je v kabině pánem.“
Nevytvářejí tyhle mezigenerační srandičky v kabině právě tu správnou pohodu?
„Já to mám strašně rád! Jsem z toho nadšený! Přesto, že mi je pětatřicet, furt se cítím mladý. A to právě proto, že jsem v takovéto kabině. Mám pocit, že mě to dělá mladším. I žena doma mi říká, že jsem jako mladý blázen.“
Vy, Patrik Gedeon a Jiří Novotný jste také byli označeni jako Tři mušketýři. Proč to?
„To byla jen shoda náhoda. Byli jsme zrovna vedle sebe a někdo nás vyfotil. Navíc se nám tehdy všem povedl zápas s Opavou, Gedy dal gól, já taky a Jirka to perfektně řídil ze zadu. Tak nás potom označili jako Tři mušketýry. Nic víc v tom není.“
Tým šel nahoru také proto, že jste zapracovali na fyzické kondici. Souhlasíte?
„Máme tady kondičního trenéra, na kterého všichni nadáváme, protože nám dává pořádně do těla. Když budu mluvit za sebe, od konce druhé rakouské ligy uběhly dva měsíce a než jsem začal trénovat v Dukle, podepsalo se to na mně. Než jsem se do toho dostal zpět, nějakou dobu to trvalo. A takových nás bylo víc. Ty horší výsledky mohly mít důvod i v tomto.“
Kondiční trenér Antonín Čepek se objevil až v průběhu sezony jako reakce na špatné výsledky?
„Ne, ne. Ten je tady od začátku, jenže výsledky jeho práce se samozřejmě neprojeví za týden. Hustil to do nás pořádně, ze začátku jsme byli pořádně naštvaní a utahaní. Měli jsme toho dost. Ale teď musím jeho práci ocenit.“
Daří se i vám. V deseti zápasech jste dal pět branek, což je téměř polovina všech gólů týmu. Jste se svou bilancí spokojen?
„No… Není to zase úplně nejhorší, ovšem mohlo to být zcela určitě lepší.“
Nevadí vám, že jsou vaše góly pouze druholigové?
„Ne, v současné době mi to vůbec nevadí. Jsem v Dukle naprosto spokojený a neberu to v žádném případě tak, že je to něco míň.“
Myslíte ještě na vstup do Klubu ligových kanonýrů, když vám do stovky chybí pouze osm zásahů?
„Ne že bych na to nemyslel, ale neupínám se na to. Když to přijde, bude to fajn, pokud ne, nic se nestane. Nestresuju se, pěkně v klídku.“
Pro vstup do klubu se však započítávají pouze góly z první ligy…
„Jestliže bych mohl stovky dosáhnout, bude to velmi pravděpodobně v Dukle. Nevím, jaké bude mít klub plány, ale nikde jinde to nepřipadá v úvahu. Stěhovat jinam už se asi nebudu, to by mě Dukla musela někam vyloženě poslat!“