Prožívali životní noc. Česká dvojice z West Hamu se topila v slzách štěstí. Tomáš Souček a Vladimír Coufal laskají pohár pro šampiony Konferenční ligy po finálové výhře 2:1 nad Fiorentinou, zatímco další český hráč Antonín Barák plakal na straně poražené italské strany. Eden prožil nádhernou fotbalovou noc v úžasné atmosféře, kterou pokazilo pouze neurvalé házení kelímků z kotle West Hamu v prvním poločase.
Jakmile sudí foukl naposledy do píšťalky, angličtí fanoušci radostí skoro zbořili tribuny v Edenu. Euforie po rozhodující trefě Jarroda Bowena gradovala až do nástupu na vítězné pódium a předání medailí i trofeje pro vítěze.
Na straně „kladivářů“ se na výhře významnou měrou podíleli i Tomáš Souček s Vladimírem Coufalem. Oba odehráli celé utkání, stoprocentně jde o jejich největší kariérní úspěch, lépe si nemohli vysnít večer na hřišti, kde se do velkého anglického fotbalu vyšvihli v dresu Slavie.
Coufal po závěrečném hvizdu běžel k hlavní tribuně, stejně jako Souček. Oba se objímali a těžko vstřebávali, co na svém milovaném stadionu dokázali. Pochopitelně byli jedněmi z nejsledovanějších hrdinů v barvách anglického šampiona Konferenční ligy. O chvíli později si na plochu vzali i svoje děti.
Ještě před předáním medailí a poháru probíhaly veškeré oslavy pod tribunou Sever, kde má kotel domácí Slavia. Tentokrát patřil nadšeným fanouškům West Hamu, někteří z nich se v oslavných chvílích snažili proniknout na hřiště a zdržovali zahájení závěrečného ceremoniálu. Souček se brzy zahalil do české vlajky a užíval si životní fotbalové chvíle. To samé krajní bek West Hamu, který v euforii hecoval „anglickou“ část zaplněných tribun.
Coufal se po utkání objímal i s poraženým Antonínem Barákem, který za Fiorentinu naskočil na plac až v nastavení. Přidal se i Tomáš Souček. Možná si vysvětlovali i napětí z dění v národním týmu, kde se trenér Jaroslav Šilhavý rozhodl z nominace na červnovou evropskou kvalifikaci Baráka kvůli nevhodnému chování v týmu z kádru vynechat.
Záložník poraženého finalisty poté neudržel emoce a propukl ve zklamaný pláč, který se snažil utěšit jeho středeční soupeř Coufal.
Pak už zbytek noci patřil anglickému vítězi, kapitán Declan Rice zvedl ještě před půlnocí krásný pohár a odšpuntoval oslavy, které se protáhnou dlouho do dalších dní.
Bouřlivé oslavy pak vypukly u radnice, kde hráči s fanoušky zpívali a tančili. „Chtěli jsme vyhrát pro fanoušky, přivézt jim trofej a to se nám povedlo. A podívejte, jak moc to pro nás i pro fanoušky znamená,“ řekl z balkonu radnice střelec vítězné branky z 90. minuty Jarrod Bowen. „Ten čas, vítězný gól z poslední minuty evropského finále, to nevymyslíte. Ještě pořád jsem to nestrávil,“ dodal.
Zatímco ve východním Londýně se slaví, v severním už se chystá Arsenal na obří nabídku za kapitána West Hamu Declana Rice.
Jízda vítězů Londýnem je v plném proudu. Autobus se prodírá skrz davy fanoušků. Nejen Decla Rice ukazuje trofej.
Jízda začíná ve Stratfordu, který je součástí východního Londýna.
Podpisy, fotky, úsměvy...