Pět měsíců strávil ve vězení. Hlavou se mu honily černé scénáře, že už nikdy nenavlékne kopačky, že už nikdy nepřetáhne přes hlavu dres a kariéru nadobro uloží k ledu. Nestalo se. Rubén Semedo, vytáhlý stoper Olympiakosu, bude v úterý připravený bránit náletům Plzně v odvetném utkání druhého předkola Ligy mistrů. „Vážně jsem trpěl a ano, plakal jsem hodně nocí,“ bez příkras popsal svoje pocity z vězeňské cely.
Tenhle nevšední příběh se zpočátku odvíjel náramně. Býval mládežnickým reprezentantem Portugalska. Na malém EURO v Polsku před dvěma lety patřil mezi nejzajímavějších pět hráčů, na které před startem sledovaného turnaje upozorňoval oficiální web mistrovství.
Zaujal. Na klubovém poli ve Sportingu Lisabon si vybudoval renomé a za čtrnáct milionů eur (357 milionů korun) přestoupil do Villarrealu. Jenže z výstupu do nebes byl pád do pekla. Do životního pekla, za které si pětadvacetiletý bek může jen sám.
Zvolil cestu proti zákonu. Bilance na štaci ve „žluté ponorce“, jak se Villarrealu přezdívá, zněla takto: čtyři zápasy, dvakrát pobyt ve vězeňské cele… Poprvé se chlapec původem z Amadory dostal do křížku s policií poté, co měl vyhrožovat zaměstnanci nočního klubu s pistolí v ruce. Podezření se úplně nepotvrdila, nicméně za měsíc to bylo ještě horší. Semedo skončil v base kvůli podezření z násilného vloupání a držení osoby proti její vůli. Opět měl mít po ruce střelnou zbraň.
Klíče zarachotily a nadějný hráč spočinul v cele. Společnost mu dělala jen postel. Obvinění znělo následovně: pokus o vraždu, napadení, vyhrožování, ilegální zadržování druhé osoby, nezákonné držení střelných zbraní a loupež za použití násilí. Fotbalista měl prý dokonce muži vyhrožovat, že mu uřízne prst…
„První dva měsíce jsem byl ještě celkem v klidu. Čas běžel, věřil jsem, že půjdu ven. Horší bylo, že jsem neměl žádné informace zvenčí. Soud obvinění nezměnil,“ líčil čas ve vězení. „Po druhém měsíci jsem si ale začal uvědomovat, kde jsem a že třeba už nikdy nebudu na svobodě a hrát fotbal.“
Dny se vlekly a na Semeda pochopitelně dolehlo čisté zoufalství. „Proplakal jsem spoustu nocí, nemohl jsem spát a jen jsem myslel na rodinu, na své děti, jak trpí,“ upřímně popsal svůj stav. Zároveň dodal, jak se během těžkých pěti měsíců změnil.
V myšlenkách se neustále upínal k rodině. Uvědomil si, že měl investovat svůj čas blízkým, nikoliv do lidí, kteří ho dovedli na scestí. Každopádně Semedo veškerá obvinění popřel. Jeho právník přišel s verzí, že je obětí finančního podvodu a s údajnými komplici nemá nic společného.
Důkazy se neukázaly jako dostatečné a Semedo byl po pěti měsících propuštěn na základě kauce třicet tisíc eur. To bylo 13. července minulého roku, po 142 dnech. Vyšetřování však stále není u konce.
Krátce po propuštění dostal nabídku od prvoligové španělské Huesky. „Rúben je po fyzické stránce ve velmi dobrém stavu, hrál nějaké zápasy i ve vězení. Klub i město mu budou sedět, jedná se o poklidné místo. Budeme pro něho novou rodinou,“ básnil sportovní ředitel Emílio Vega. V lednu se Semedo zase stěhoval. Do své domoviny, do Rio Ave. Načež se 26. června upsal za 4,5 milionu eur (114 milionů korun) řeckému Olympiakosu, nynějšímu sokovi Plzně.
Nepřehlédnutelná postava ve středu obrany slavné fotbalové značky snad konečně začne psát nový příběh. Ten ryze sportovní.
