Analýza: Za bídou Sparty nejsou chyby jednotlivců, ale guláš v systému
Popravily nás individuální minely. Tak znělo vyjádření sparťanů po prohře 1:2 od Brestu. Příčinou domácího propadáku však byly systémové chyby a liknavost. A protože se principiální boty v letenské souhře a zpanštělost opakují, mistrovský tým se rochní v bahně.
Sparťanský trenér Lars Friis si na tiskové konferenci po porážce povzdechl: „Tohle byl zápas plný chyb, udělali jsme jich moc a příliš velkých na to, abychom ze zápasu něco vytěžili. I pro tým, jako je Sparta, je těžké hrát zápas Ligy mistrů, když vám chybí tolik hráčů. Není to omluva nebo stížnost, to je prostě fakt.“
Faktem však také je, že kvalitu kádru vytváří především sportovní ředitel a trenér. Ti vybírají hráče s parametry pro Spartu. Kouč Friis, ani Tomáš Rosický nikdy neříkali při představování posil, že by přivedli borce, který by na požadované nároky neměl nebo nezapadal do způsobu hry. Sparta nemá ani horší hráče než Plzeň, aby s ní zaslouženě prohrála, i když měla oproti Koubkovu pluku v pohárovém týdnu výhodu odpočinku navíc.
Takže hledejme zakopaného psa jinde. Kde? V herním systému a v nárocích.
