Frýdek o angažmá v Leverkusenu a Spartě i Friisovi: Rád bych více Čechů

Ve středu se v Lize mistrů potkají dva největší kluby jeho kariéry. V jednom byl za hvězdu, ve druhém měl být, jenže nezadařilo se. Martin Frýdek, někdejší tahoun Sparty z devadesátých let, v Leverkusenu neprorazil, přesto na Bayer vzpomíná v dobrém. Důvod má. „Narodil se nám tam Christian,“ usměje se. Mladší syn nyní působí v Liberci, starší Martin v Řecku, potatili se. Táta se věnuje individuálním tréninkům u mládeže.
Zažil jízdu Sparty nultým ročníkem Ligy mistrů, tituly. Přesto v jeho době rozhodně nepraskala Letná ve švech. „Klukům závidím, že je každý zápas vyprodaný,“ přizná Martin Frýdek, jenž bude ve středu večer sledovat střet týmů, které ho extrémně zajímají.
Do Leverkusenu jste v létě 1997 přestupoval jako hvězda. Proč jste nakonec odehrál minimum?
„V Česku jsem byl Králem ligových trávníků, do Leverkusenu jsem přišel za 2 miliony marek. Tam se ale začínalo od nuly, všem to bylo jedno.“
Proč?
„Koupili Brazilce Paulo Rinka za pět a půl milionu a jeho krajana Emersona. Bylo jasné, že budou dostávat příležitost, navíc musím uznat, že to byli vynikající hráči. Přesto vzpomínám rád. Zaprvé z rodinného hlediska, bydleli jsme v Kolíně nad Rýnem, zadruhé mančaft byl opravdu výborný.“
A měl slavného kouče Christopha Dauma.
„V předcházející sezoně skončili druzí za Bayernem, hrála se Champions League. Trenér byl perfektní, zůstával se mnou na hřišti, říkal mi, že mám víc střílet. Snažil jsem se, makal, co jsem mohl, ale stalo se ze mě něco, co jsem neměl rád: tréninkový hráč.“
V Česku jste takový nebyl?
„Neříkám, že jsem se ulejval, odmakal jsem to, ale někdy jsem si třeba trošičku ulevil. (usmívá se) Tam to nešlo. Takže jsem jenom trénoval a chodil na tribunu.“
Hodil jste se vůbec do německého fotbalu, vy, hračička?
„O tom jsem kolikrát přemýšlel. Samozřejmě, když jsem se dozvěděl, že Leverkusen má zájem, byla to pro mě neskutečná nabídka. Jestli byly další, nevím, to byste se museli zeptat pana Nehody. Ale musím uznat, že pro mě Německo asi nebyl vhodný výběr. Už na tréninku to byla jízda, zákroky, nikdo se s vámi nemazal. Tady do sebe tolik nezajíždíte, tam to byl vyloženě boj o fleky.“
Navíc i na další štaci v Duisburgu to bylo podobné.