Vyučil se u Brücknera, nafackoval Kováčovi. A teď jde znovu do ligy
Vyučil se u Karla Brücknera, k titulu přivedl Žilinu. Do české nejvyšší soutěže se však Leoš Kalvoda vrací po dlouhých deseti letech. Ještě loni na jaře vedl v divizi Přerov a jeho poslední prvoligovou stopou je sestup s Hradcem Králové. Nyní má za úkol zabránit pádu Znojma. „Za tu příležitost jsem vděčný,“ říká 55letý muž, který před lety vlepil facku Radoslavu Kováčovi.
Leoš Kalvoda = typický Hanák z Olomouce. Tuhle rovnici by dal dohromady kdejaký fotbalový fanoušek. Jenže bývalý výtečný střední záložník pochází z Babic nad Svitavou, až do vojny hrál v brněnské Zbrojovce a vždycky si ji přál trénovat. „Táhlo mě to tam, ale nabídku jsem nikdy nedostal,“ říká vyrovnaným hlasem podsaditý chlapík, který byl ještě před rokem bez práce a úspěšně pomáhal Přerovu se záchranou divize.
Titul se Žilinou a devět let na to amatérská soutěž… Vzestupy a pády ke Kalvodově kariéře patří. Momentálně zažívá jeden ze svých vrcholů. Podceňované Znojmo senzačně vytáhl mezi elitu, ačkoliv dostal od vedení zadání mužstvo bez větších stresů zachránit ve FNL. Jenže to mu bylo málo. „Hrozně mě lákalo něco tady dokázat. A to se podařilo. Postup je nad očekávání,“ říká.
Když předloni skončil v Karviné, honily se mu hlavou různé myšlenky. Školy, chrlící nové a nové trenérské adepty s profilicencí, mu zmenšovaly šanci na získání slušného angažmá. „Co si budeme nalhávat, často rozhoduje ekonomická situace. Když odvolali hlavního trenéra, většinou po něm nastoupil asistent. To je levnější varianta a myslím, že to tak bude fungovat i nadále,“ předpokládá.
Zkušený kouč šel nakonec z nouze vypomoci Přerovu, kde kdysi působil jako hráč. A loni v létě dostal spásnou nabídku ze Znojma. „Byl jsem překvapený, že je na jihu Moravy jenom Brno a žádný jiný klub se nemůže prosadit,“ popisuje. Tak se rozhodl, že jeden „vytvoří“. „Vykopali jsme to zaslouženě, nikdo nám nepomohl. Měli jsme štěstí, že jsme neměli zranění, mohli jsme si vystačit se dvanácti třinácti hráči,“ líčí impozantní tažení FNL.
S týmem bez hvězd (až na jaře přišel Marek Heinz) se mu povedl majstrštyk. Znojmo se v předchozích dvou letech vždy zachraňovalo a najednou zválcovalo všechny konkurenty. A všichni ukazovali jedním směrem: na zásadového kouče. „Je přísný, ale to je v pořádku. Teď ještě přitvrdil,“ popisuje kapitán Todor Jonov, inventář znojemského kádru.
Pro Kalvodu není dočasný azyl nováčka na stadionu Zbrojovky špatnou zprávou. Jeho blízcí to budou mít na zápasy kousek. Z míst kolem Moravského krasu, kde trenér vyrostl, bude Znojmu fandit v Brně kopa lidí. „Známí už mi volají, že budou chtít sehnat lístky a určitě se přijedou podívat,“ nebojí se tristní návštěvnosti. „Věřím, že na atraktivní týmy přijdou tři čtyři tisíce,“ odhaduje.
Žák velkého učitele Karla Brücknera si během své trenérské kariéry zapsal jeden pozoruhodný čin. V Olomouci měl pod palcem tým s haldou talentů, pro které byla životospráva sprostým slovem. V řádění mimo hřiště vynikali Aleš Urbánek a Radoslav Kováč. Po jednom z jejich tahů si zavolal Kováče do své kanceláře, usadil ho do křesla a bez jediného slova mu vlepil facku. „Otevřenou dlaní,“ zdůrazňuje. „Kdybych mu dal pěstí, tak ho zabiju,“ směje se „udělaný“ Kalvoda, jenž dostal echo od servírky na jedné diskotéce u Šumperka.
Tu podle ní alkoholem ovlivněný Kováč s kumpány nemístně obtěžovali. „Kovy pak prý přišel do šatny a říká klukům: Ty vole, on mi dal po tlamě,“ vzpomíná pobaveně na výchovný pohlavek, který pozdější reprezentant a současná hvězda Liberce časem docenil. „On byl grázlík, ale měl jsem ho rád. Pak někde napsal, že je vděčný za facku, kterou dostal v Olomouci,“ dodává Kalvoda, který se po 10 letech vrací na prvoligovou scénu.
