Bylo mu tenkrát devětadvacet, stejně jako Christianu Eriksenovi. Petr Malý v lednu 2014 zkolaboval na hřišti při zavazování tkaničky – a k fotbalu se záložník tehdy prvoligové Dukly už nevrátil. „Eriksenův kolaps jsem viděl ze záznamu, upozornila mě na to žena. Upřímně, nebylo mi úplně dobře. Sevřel se mi krk,“ líčí Malý.
Viděl jste se v tom?
„Vzpomněl jsem si na svůj příběh. Už jak Eriksen začal padat, viděl jsem, že je zle. Nekontrolovatelně přepadával dopředu, což se stalo i mně, tkaničky jsem si zavazoval v předklonu. Trochu jsem se v tom viděl.“
Takže podobný případ?
„Nejsem lékař. Může to být cokoliv, ale takhle na první pohled to bylo hodně podobné. Naprosto zásadní byla pomoc kapitána Kjaera, rychlé přerušení zápasu a okamžitý zásah lékařů přímo na hřišti. Navíc nemocnice je kousek od stadionu… Takhle by to asi mělo vypadat.“
Možná štěstí, že se to stalo na EURO, což je vrcholná akce s dokonalým zajištěním, viďte?
„Jasně, ale klidně se to může stát i mimo sport. EURO je nejvíc, organizátoři jsou připravení na všechno. Nevím, jak je to třeba v nižších soutěžích. Podle mě je nutné se zajištění první pomoci věnovat daleko víc a být připravený na všechno, i kdyby se díky tomu měl zachránit jen jeden život za sto let.“
Třeba mít u každého hřiště nachystaný defibrilátor?
„Vím, že i Fotbalová asociace hodně tlačí na to, aby tyhle pomůcky na zápasech byly. Já si na Dukle z mojí tehdejší pozice vedoucího týmu taky dupnul a defibrilátor se koupil. Stál nějakých pětatřicet nebo čtyřicet tisíc, ale je to užitečná věc. Sám jsem ho pak dával k hřišti, protože mi zachránil život.“
Zpátky k Eriksenovi: nebojíte se, že mu může skončit kariéra, stejně jako před lety vám?
„V tuhle chvíli je to zbytečná otázka. Život je jen jeden – a měli bychom si ho chránit jako první. Ať už Christianovi kariéra skončí, nebo ne, myslím, že bude rád, že zůstal na světě. S omezením, nebo bez, život je nejvíc.“
Souhlasím. Ovšem vy jste se taky chtěl vrátit k fotbalu, ne?
„To víte, že jsem měl myšlenky na pokračování kariéry. Jenže to nešlo. Našli mi arytmogenní kardiomyopatii, vzácnou srdeční vadu. Fotbal zakázaný nemám, ale doktoři mi ho nedoporučili. Nekopnu si ani s klukama na tréninku, nechci to pokoušet.“
Dánové hned v prvním zápase mistrovství Evropy přišli o klíčového hráče a ještě zažili otřesnou událost, s hráči pracují psychologové. Jak to může tým poznamenat?
„Šok pro hráče je obrovský, asi to jen tak nezmizí. V extrémním případě je to může stát postup ze skupiny, ale nad tím se dá mávnout rukou. Nejdůležitější je Eriksenovo zdraví.“
Čistě teoreticky, nemůže to zafungovat i opačně? Dánové se můžou semknout a hrát i za Eriksena, už proti Finsku (0:1) bojovali aspoň za remízu.
„Záleží, jak jim to trenér podá a jak se k tomu tým postaví. Když si hráči řeknou, že za Eriksena budou bojovat, můžou být úspěšní. Ale ještě jednou opakuju: fotbal je v téhle situaci na druhé, možná třetí koleji.“
