Příběh srdce lva: Memphis měl drsné dětství, teď se hvězda chystá na Čechy
Až se po mistrovství Evropy svlékne z pomerančově oranžového dresu, do rukou něžně vezme modro-granátové triko Barcelony. Tenhle chlápek, jemuž v krvi klokotá ghanská krev, se jmenuje Memphis Depay. V neděli bude zaručeně dělat brajgl v české obraně v osmifinále mistrovství Evropy. Jeho životní příběh je nekompromisním útokem na emoce. Je protkán strašlivými zážitky z dětství, řadou selhání. Z osobních trablů mu pomohly tři věci: fotbal, mentalita vrcholového sportovce a milovaný rap.
Bylo mu k deseti letům. Po vyučování seděl Memphis Depay ve školní lavici v nizozemském městečku Moordrecht a usedavě plakal. Vyděšený ze skličující představy, že musí domů. S druhem své matky byl na kordy. Víc než často byl bit. Šílenými scénami z domácího hřiště byl psychicky poznamenaný. Stal se nedůvěřivým klukem, složitě komunikoval. O svých bolestech odmítal mluvit, nepouštěl je ven. A tak to je vlastně dodnes: nejraději komunikuje prostřednictvím rapu (texty píše v holandsko-anglickém mixu), sociálních sítí (na Instagramu jeho účet sleduje 10,9 milionů fanoušků) a rozličných tetování.
Všechno trápení začalo už ve třech letech. Jistý pan Depay z Ghany se jednoho večera rozhodl opustit manželku a synka Memphise. I proto má sedmadvacetiletý útočník na dresu výhradně křestní jméno. Matka si našla nového přítele, jenže se zase netrefila... Skličující roky nebraly konce. Ve dvanácti letech začal mladík pít, obchodoval s měkkými drogami, potloukal se po ulicích, často ve společnosti dealerů kokainu.
„Udělal jsem ve svém životě chyby,“ říká Memphis Depay na úvod své autobiografie s názvem Srdce lva. „Dostal jsem a rozdal mnoho úderů. Nesčetněkrát padl na tvář, ale pořád nejsem ani v polovině toho, čeho chci dosáhnout. A jde o docela dlouhý seznam. Chci hrát v Realu Madrid, vyhrát Ligu mistrů a získat Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa. Když na konci kariéry budu mít na účtu sto milionů EUR, budu se věnovat hudbě, filmu a módě. Založím si rodinu. Budu pomáhat v Ghaně, a dalším chudým zemím. Dobývám hory, jejichž výšku ještě neznám,“ vypravoval.
Mimochodem, proč onen název knihy? Protože dětství – jak říká – prožil v „džungli“. A dovedl nad sebou vyhrát. Ukázal srdce lva. Také proto má přes celá záda vytetovanou obří hlavu krále zvířat.
Asi to není nic převratného, ale Memphisův život začal měnit bílý míč. Ve dvanácti letech, v době hledání sebe sama, nakráčel do akademie PSV Eindhoven. Sice měl nevšední talent, ovšem v životě stále padal, zvedal se a zase padal. Byl vyloučen z několika škol, v patnácti letech ale dokončil základní vzdělání a mohl se věnovat kariéře.
Krátce po ukončení studia se připojil k prvnímu týmu PSV, cestu mu ukazoval mentální trenér Joost Leenders. „Bál jsem se o něj, často se choval nemožně, ale měl jednu úžasnou vlastnost: mentalitu vrcholového sportovce,“ říkal. Memphis se brzy stal nejlepším hráčem nizozemské ligy. Ve dvaceti letech pomohl Nizozemsku k bronzu na mistrovství světa v roce 2014.
Rok po šampionátu se přesunul do Manchesteru United. Svěřili mu magické číslo sedm. Stejně jako dříve legendárním Eriku Cantonovi nebo Davidu Beckhamovi. Jenže Depay shořel jako papír. „Nebyl jsem připravený,“ přiznal později.
Někdejší anglická superstar Wayne Rooney nedávno vypravoval kouzelnou historku. Po zápase se Stoke byl Depay přísným koučem Louis van Gaalem přeřazen do rezervního týmu. „Druhý den se tam nahlas,“ dostal rozkaz. Přijel. Vystoupil z nablýskaného Rolls-Royce, na sobě měl drahou koženou bundu a na hlavě kovbojský klobouk. „Nechápal jsem to, ale takový on je. Jsem rád, že se mu nyní daří,“ usmál se Rooney.
Z United odešel Francie. Datová společnost SciSports identifikovala Olympique Lyon jako klub, který mu měl vyhovovat a svěřit mu roli volného hráče, v které se cítí nejlépe. Bingo! V 139 duelech nashromáždil 63 branek. Týmu pomohl k postupu do semifinále Ligy mistrů (2020) a k triumfu ve Francouzském poháru.
Po mistrovství Evropy vezme za kliku nikoliv v Realu, nýbrž v Barceloně. Ale předtím musí splnit ještě důležitější misi: zase ukázat srdce lva a dotáhnout Nizozemsko po sedmnácti letech k medaili.
Češi, pozor! Memphis Depay je v zóně. S dvěma góly a stejným počtem asistencí je nejproduktivnějším hráče Nizozemska.
Zprávy ze dne 27. června 2021
„Fotbal má dvě fáze – útočnou a obrannou. Nizozemci jsou vždycky víc ofenzivní, zatímco my vycházíme z obrany. Pak je to otázka efektivity. Když ofenzivnější soupeř šance nepromění, může i prohrát. Naše hra byla na organizaci obrany vždycky založená. Jsem zvědavý, jak si kluci s Nizozemci poradí, ti ve skupině ukázali sílu. Pokud s nimi budeme závodit, neuspějeme. “
„Nizozemci vždycky hráli hodně ofenzivně, současná reprezentace v tom pokračuje. Nečeká nás nic lehkého. Z útočného hlediska jsou skvělí.“
O posledních českých zápasech s Nizozemskem: „Jako vzor pro dnešní český tým moc neslouží. Protože nizozemská reprezentace je od té doby hodně odlišná, fotbal se vyvinul. Všichni hráči se musejí podřídit systému, neexistuje, aby někdo hrál podle sebe.“
O památném zápase Česko-Nizozemsko (3:2) na EURO 2004: „Já byl pracovně přímo v Aveiru na stadionu. Krásná podívaná, pro oko diváka fantastický zápas. Byla to na tehdejší dobu anomálie, spousta šancí na obou stranách i nečekaných trenérských tahů.“
Předzápasové studio iSport TV právě začíná!
Čeští fanoušci na stadionu v Budapešti.
Předzápasové studio iSport TV se zkušeným trenérem Václavem Kotalem a redaktorem deníku Sport Pavlem Hartmanem startuje v 17.30!
