Trenér Jaroslav Šilhavý si po bezbrankové blamáži v Moldavsku povzdechl, že zápas si žádá detailnější analýzu. Souhlas. Problémem však je, že věcnou a objektivní analýzu si lídři českého fotbalu neumí udělat. Vstup do kvalifikace o EURO 2024 to jen potvrdil.
Nejprve euforie po vítězství 3:1 nad Polskem. U fanoušků budiž, ale trenér a jeho analytický tým by měl vše hodnotit střízlivě. Kdyby se tak stalo, nezapadly by tyto důležité věci.
Poláci české mužstvo podcenili. Propadli dojmu, že v Praze nemůžou prohrát, protože oni postoupili v Kataru ze základní skupiny a Šilhavého výběr se na mistrovství světa vůbec nedostal. Zapomněli na to, že jejich hra na šampionátu neměla vysoké parametry a do vyřazovací části jim výrazně pomohlo štěstí.
Češi zase po výhře zapomněli, že Poláci nepatří k úplně top reprezentačním celkům, byť jejich hráči působí ve vyspělých zahraničních ligách, a není tedy důvod brát tři body za automatickou vstupenku do klubu elitních národních celků, které outsidery drtí na počkání.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
