Kam na fotbal v Lipsku? Místní znalec, co fandí Bohemce, doporučuje
PŘÍMO Z NĚMECKA | Lipsko je město s pohnutou fotbalovou minulostí, kterou netvoří jen místní klub RB, ale taky další fotbalové celky. A stadiony, které neberou v potaz, že by tu měl existovat nějaký moderní fotbal. Naším průvodcem ve městě, kde v úterý zahájí čeští fotbalisté boje na EURO 2024, byl Egbert Pietsch, majitel místního kulturního magazínu Kreuzer, a klubový člen a sponzor Chemie Lipsko. Právě jejím stadionem jsme si udělali procházku. Pietsch má ale i vazby na Českou republiku a pravidelně jezdí nejen do Ďolíčku, kde má i permanentku.
Chemie sídlí na samém severu Lipska a název odkazuje na místní továrnu, která už ale není v provozu. „Hlavní tribunu sem přenesli v 50. letech ze staré regaty z místního přístaviště,” vypráví Pietsch. Stadion dýchá oldskůlovou atmosférou, hlavní tribuna je bezmála kulturní památka, bílé lavice připomínají ochozy na pražském Meteoru. „Tohle je legendární stadion, je to jeden z nejstarších, které ještě stále vypadají podobně,” říká Pietsch.
Na stánek, kde se hraje čtvrtá liga, stále chodí tři až pět tisíc fanoušků. A i když se tu hraje poloprofesionální fotbal, hlavně východoněmecká derby jsou pořádně vyhrocená. „Venkovní sektor a bývá plný, když sem přijede třeba Chotěbuz, Cvikov nebo Jena. A jsou tu velké policejní manévry,” líčí Pietsch.
Alfred-Kunze-Stadion, domov Chemie, není jediný stánek starého střihu v Lipsku. „Stadion Lokomotive na druhé straně města je velice starý stadion s hezkou tradicí. Ne tak pěknou, jako tady, mají tam okolo hřiště atletický ovál a taky to není tak strmé jako tady, ale taky mají opravdu pěknou tribunu,” říká Pietsch.
Moderní stánek RB Lipsko se špičkovým tréninkovým zázemím prakticky v centru města do jisté míry odráží novou tvář města. Kosmopolitní, “malý východoněmecký Berlín”, kam se z hlavního města a západního Německa přesouvá řada firem kvůli nižším výdajům i mladému univerzitnímu prostředí.
Na druhé straně leckteří pamětníci, ale taky právě studenti, umělci a alternativně smýšlející obyvatelé Lipska preferují právě spíše autentické prostředí Chemie nebo Lokomotive. A to i když se oba padlé kluby potácejí v nižších patrech německého fotbalu. Člověk tu zažije určitý střet s realitou, kterou prožívají východní Němci v ostatních částech země. Ale taky zhmotněnou nostalgii po úspěšnějších dobách.
„Východoněmecké kluby nemají šanci proti západoněmeckým klubům, které jsou z bohatých měst a stojí za nimi bohaté firmy, které tu nemáte. A to je problém. Stejně jako tady tenhle projekt RB Lipsko, o kterém my říkáme, že je tragická chyba. Ale zkrátka nemá co dočinění s východoněmeckým fotbalem. Je to šílený rakouský investorský projekt a nemůžu nad ním ztrácet své srdce. Mé srdce patří sem,” soudí Pietsch.
Pietsch má ale vazbu i na český fotbal. „Můj otec pochází z oblasti okolo České Lípy. Svého času jsem začal jezdit do Jablonce, kde se mi to líbilo, protože mi přišlo neskutečné, že tak malé město mohlo hrát první ligu. Taky hráli v zelenobílé, což je pěkné, protože to jsou barvy Chemie. A s přibývajícími roky jsem jezdil po České republice a viděl jsem další stadiony a zamiloval jsem se do Bohemians. Mám tam i permanentku a z patnácti domácích zápasů přijedu zhruba na deset, dvanáct,” líčí nadšeně Pietsch.
