Nečitelní Češi: na tři obránce, model Panák ale nefungoval. Proč ty nákopy?
Chtěli být nečitelní – a do jisté míry byli. Některé konkrétní náznaky se však na české hře na EURO vyčíst dají. Je pravděpodobné, že z nich bude národní mužstvo vycházet dál. „Chystáme jiné prvky, chceme si tvořit vlastní tvář. Prezentovat se způsobem, aby byly vidět určité automatismy, postupem času se posouvat tréninkem dál. Je to dlouhodobý proces a my jsme pořád na začátku,“ řekl záložník Antonín Barák před duelem s Gruzií. Po neúspěchu na šampionátu je zřejmé, že je pro kvalifikaci mistrovství světa bude nutné vycizelovat. Co ukázal turnaj v Německu?
Ladislav Krejčí si k sobě zavolal Davida Juráska, gestikuloval, mluvil s ním. Po nějaké době, při přerušení hry, dokonce doběhl k Vladimíru Coufalovi na pravou stranu a také si s ním „poklábosil“.
Vyznění bylo jasné, nyní už bývalému kapitánovi Sparty se nelíbilo postavení wingbeků, teda krajních součástí středové formace při zápase Tureckem. Přeloženo: on nemohl posílat přihrávky na Davida Juráska, Tomáš Holeš na Coufala. Oba byli příliš vysoko, napadající soupeři zamezili přihrávce po zemi do strany, od krajních stoperů tedy musel letět dlouhý vysoký balon.
Tím se mužstvo dostávalo pod tlak – a v ten okamžik nebyl způsoben pouze faktem, že hrálo o jednoho muže méně po vyloučení Antonína Baráka.
Jde o detail, bohužel symptomatický. Ve hře národního mužstva byly nedorazy, které se na nejvyšší scéně neodpouštějí. Tomu samozřejmě odpovídá výsledek, reprezentace je už doma, přitom osmifinále se rozjíždí až v sobotu. Národní výběr získal ve skupině pouze jeden bod, stejně jako Skotsko, Albánie a Polsko a společně s těmito čtyřmi celky bylo nejhorší na turnaji.
„Ano, je to průšvih. Víc než bod mi vadí týmová prezentace. Nechci být negativní, ale proti Portugalsku jsme nepředvedli absolutně nic, to bylo strašné,“ rozjel se expert Sportu David Kobylík. „Druhý zápas byl proti Gruzii lepší, to beru. Ale zase jsme nedávali góly, proti Turecku pak přišla červená... Čekal jsem změnu oproti tomu, co hráli Češi pod Šilhavým, ale přijde mi, že skoro nic nepřišlo,“ usoudil.
Přitom právě herní posun oproti minulému období se čekal, přesněji řečeno byl vyžadován. Hašek k němu chtěl dojít v rozestavení se třemi obránci, toho času tak moderním. Při složení kádru, tedy možností využít Krejčího, Robina Hranáče a Holeše je to logické. Ani jeden na turnaji nezklamal, patřili mezi nejlepší.
Vysvědčení všech českých fotbalistů za EURO si projděte zde >>>
Přesto i tady najdete problémy. Jeden konkrétní? Při rozehrávce se Hranáč vysunoval do středu pole. V této dovednosti je z tria nejslabší, Krejčí s Holešem jsou mnohem dál.
Využíval tedy model Filip Panák ve Spartě – jenže pouze postavením. Jde totiž o jiného hráče, od kterého nemůžete vyžadovat, aby si jako Panák přebíral míče ve střední formaci, čímž by pomohl dvojici Tomáš Souček, Lukáš Provod. Šlo tedy o dobrý nápad, jenže (znovu) nedotažený.
Pokud chtěla tento velmi účinný prvek reprezentace praktikovat, měla povolat Panáka. Že není tak silný v defenzivě jako Hranáč? Že by nezvládl při svém zdravotním stavu tři zápasy za osm dnů? Vše by se dalo vyřešit alternací s Hranáčem kupříkladu pro úvodní duel s Portugalskem...
Hranáčova pozice plus vyšší postavení wingbeků navíc vybízela stopery k dlouhým nákopům až do prostoru útočníků. Češi jich proti Turecku použili ve třiadvaceti procentech ze všech nahrávek, soupeř v šesti. Ano, bylo to způsobeno oslabením, ale i herním nastavením. S Portugalskem byl rozdíl také velký (šest proti patnácti procentům), proti Gruzii – díky tlaku ve druhé půli – jich Češi poslali méně (sedm vs. třináct).
„Proč jsme zalezli proti Portugalsku do takového bloku, který jsme nikdy pořádně nehráli? Portugalsko má obrovskou kvalitu, ale podívejte se třeba na Gruzínce. Také proti nim hráli hluboký blok, to hraje v určitých pasážích občas každý tým, i ty nejlepší do něj spadnou. Ale třeba i Gruzínci z něj dokážou vyjet, jsou aktivní,“ poukázal Kobylík.
Nejasnost o způsobu byla znát i v některých personálních tazích. Na Gruzii se chystal jako velká zbraň Barák. Den před klíčovým utkáním onemocněl, ve startovací jedenáctce jej nahradil Václav Černý. Není to zvláštní? Vždyť jde o typově naprosto odlišného fotbalistu. Záložník Fiorentiny je středový hráč, desítka, borec z Wolfsburgu křídlo, které působí v jiném prostoru.
Zdá se, že jde o detaily, jednotlivosti. Jenže ty ve sportu moderní doby rozdělují úspěšné i neúspěšné. A Češi chtějí (potřebují) prorazit v kvalifikaci mistrovství světa 2026.
