Čech o stavu českého fotbalu: Nemít manažera? Zvláštní. Chybí peníze
V pořadí 19. ročník Fotbalové školy Petra Čecha úspěšně probíhá v Písku, týdenní kemp absolvuje přesně 108 dětí. Gólmanská legenda a hlavní patron celé akce ve čtvrtek dopoledne pomáhal s tréninky přímo na hřišti, s nadšením se zapojil do zajímavého fotbálku na tři brány. Kolem oběda přišel před přítomné novináře a hovořil také o tom, co aktuálně schází českému fotbalu. Hodnocení není zcela růžové, zvlášť když dopadlo EURO vyřazením už ve skupině.
Proč to nevyšlo českému týmu?
„Chyběla nám individuální kvalita, hlavně ve finální fázi. Třeba proti Gruzii jsme si vytvořili spousty šancí, ale jejich finální řešení bylo špatné. Měli jsme hodně střel na bránu, ale v zakončení to nebylo ono. V určitých herních dovednostech nám chybělo víc hráčů, co jsou schopní v rychlosti obejít jeden na jednoho nebo akce zakončit. Někdy se to podařilo, ale pak nebyla dobře dohraná finální zakončení. To udělalo velký rozdíl. Co se týká bojovnosti, nasazení, organizace, tým hrál na hranici svých možností. Proto měl šanci s Portugalskem, i když nakonec zaslouženě prohrál. Hráli jsme týmově, pospolu a některé věci tím dokázali nahradit. Ale ve finále se rozhoduje ve vápnech, kde tým potřebuje proměnit své šance.“
Není to spíš smutné? Mužstvo hrálo na hraně, ale přesto bylo s jedním bodem daleko od postupu.
„Třeba Gruzie hrála na hranici každý zápas, ale přežila šance soupeře a ty své dobře zakončila. Někdy takový fotbal je. Musíme si uvědomit, v jaké fázi je český tým. Momentálně nemáme na to, abychom hráli otevřené partie s Portugalskem a dalšími vyspělými týmy. Oni mají hráče z lepších klubů, víc zkušeností a větší kvalitu. Musíme to kompenzovat nasazením, bojovností, organizací, v tom se našim nedalo nic vytknout. Ve finále je fotbal o tom zakončit šance, dát góly, tuhle kvalitu jsme bohužel neměli. Třeba jsme doplatili i na to, že Patrik Schick nebyl v nejlepší formě. Bohužel se navíc zranil a nemohli jsme se o něj opřít.“
Věříte týmu, který dal pro EURO dohromady trenér Ivan Hašek, směrem k mistrovství světa 2026?
„Bylo dobře, že mladší hráči dostali šanci na EURO jet, i když na turnaji neodehráli velký počet minut. Jsou to pro ně zkušenosti, zažili atmosféru šampionátu, přípravný kemp, práci realizačního týmu. To je dobrá zkušenost do další kvalifikace, i když nejlépe se člověk připraví, když se mu něco povede a zažije úspěch. Může to být pro hráče motivace do dalšího kvalifikačního cyklu, kde zabojují o šanci postoupit na mistrovství světa. Český fotbal potřebuje úspěch na mezinárodním poli, pro příští MS bude víc míst, tak bude šance větší.“
Je alespoň malá útěcha, že český tým patřil k nejmladším na turnaji?
„Když mi uteče míč šestkrát do autu, není to o zkušenosti, ale o individuální dovednosti. Je pravda, že někteří hráči mohli být nervózní, chtěli až moc. Tým byl mladý, ale na druhou stranu kluci už něco odehráno měli.“
Nadešel čas, abyste se naplno vrátil do vrcholového fotbalu?
„Už v minulosti jsem odpovídal tak, že ohledně mé budoucnosti ve fotbale se rozhodnu podle toho, jaké budou nabídky. Ale vnitřně to mám nastavené tak, že počkám, až mé děti dostudují, to jsou rámcově dva, tři roky. Obě hrají fotbal, rád bych je viděl při jejich růstu. Pak se úplně v klidu můžu do fotbalu vrátit tak, že rodinu nebudu tolik omezovat. Taky to ukáže až čas, jestli se mi bude opravdu chtít. Ve fotbale se ale věci mění rychle - může přijít nabídka, kterou nebudu moct odmítnout, a představa o dvou letech mimo bude úplně někde jinde.“
Spolupráce s Haškem? Musela by mít hlavu a patu
Chcete se v mezidobí podílet se na práci pro českou asociaci? Třeba pomoct s dlouhodobou koncepcí, jakým směrem se má český fotbal ubírat.
„Nastavit koncepci je jedna věc, pak je to o práci trenérů, klubů. Záleží na tom, kolik kluby chtějí do mládeže investovat. Pokud u mládeže nebudou nejlepší trenéři, cesta je k úspěchu složitější. U trenéra taková cesta začíná, ale jejich ohodnocení u mládeže není takové, aby o tom uvažovali. Pro mnohé z nich je daleko lepší trénovat divizní tým s vizí, že se třeba posunou do ligy.“
Zamluvili jsme vaše zapojení do asociace.
„Hodně pomáhám Vojtovi Marečkovi, který řídí brankářské licence v rámci FAČR. Měl jsem i několik přednášek pro trenéry, co dělají licence. Snažím se jim pomáhat, baví mě to. Ale nastavit koncepci… Za poslední roky se některé koncepce připravily, některé i udělaly. Některé se zrealizovaly napůl, některé se nezrealizovaly vůbec. Pak se začaly omezovat akademie. Tam to všechno začíná. Turnajů je méně, hráčů je méně. Když se podíváme na mladší národní týmy, každý sraz šestnáctek, sedmnáctek se hraje proti Slovensku, Polsku, to také nepomáhá. Je to hodně o ekonomice, kolik toho svaz dokáže a chce investovat, aby programy akademií a další věci fungovaly. Jinak to ale fungovat nebude.“
Dokážete si představit spolupráci s Ivanem Haškem u áčka?
„Představit si to dokážu. Ale muselo by to být za určité konstelace, kdy nastavení a fungování bude jasně dané, přesné a bude mít hlavu a patu. Bez toho se může člověk zapojit, kam chce, ale pokud nemá možnost věci řídit, ovlivnit a udělat tak, jak potřebuje, je to ztráta času a energie. Nastavení musí být transparentní a v celé organizaci daleko lepší, aby se všechno dalo posunout. Také tohle se odvíjí od toho, kolik financí asociace má a kolik je ochotna na to dát. Nic není jen tak. Když člověk chce pracovat na nějaké úrovni, musí investovat energii a peníze.“
Není zvláštní, že reprezentace nemá půl roku manažera a nevypadá to, že by ho v dohledné době vybrala?
„Zvláštní to samozřejmě je, funkce manažera je důležitá. Pokud si to určitým způsobem rozdělí ostatní zaměstnanci asociace, za nějaké konstelace to fungovat může. Ale pokud máme někoho, kdo má v téhle situaci tři funkce a všechny musí dělat správně, tak je to složité hlavně pro toho člověka. (Erich Brabec, technický ředitel FAČR, poslední půl rok pomáhal s agendou reprezentačního manažera) Nemá na to čas, ubijí ho to a nemá na to energii. Pak se věci nestíhají dělat včas a projeví se to. Je to i o kapacitě, zda je schopný udělat svou práci na sto procent. To já nemůžu hodnotit. Pokud je to možné, nevadí mi to. Ale když někdo sedí na dvou židlích, je to nestandardní. Není to úplně správné.“
Druhou věcí jsou kompetence, které k pozici manažera patří.
„Pokud nemá ty správné pravomoci, nikoho tahle pozice moc nezajímá, aby ji šel dělat. Když se podíváme na hokej, Petr Nedvěd s Martinem Havlátem měli velkou zodpovědnost za celý tým. Dělali nominace, měnili hráče, přivezli ty, které chtěli a měli za ně zodpovědnost se vším všudy. Musí se říct, zda je funkce manažer fotbalového nároďáku administrativní, kdy řeší logistiku a průběh šampionátu nebo reprezentačních srazů. A nebo zda je to člověk zodpovědný za výběr trenéra, jeho práci a výběr týmu. Pak má možnost určité věci ovlivnit. To jsou odlišné modely. Na základě toho lze určit, kdo by měl dělat manažera a s jakými pravomocemi. Pokud jde o administrativní pozici, na to se hodí úplně jiný člověk, než ten, kdo je víc praktický a fotbal vidí z jiné stránky.“
Bavil jste se o situaci na asociaci s Pavlem Nedvědem, který byl na pozici reprezentačního manažera oslovený?
„Bavil jsem se třeba s Mírou Beránkem (šéftrenér úseku reprezentací), s Karlem Poborským (ředitelem Úseku elitní mládeže) kteří na asociaci jsou. Vědí, jakým způsobem jsou omezení v práci, kterou by chtěli dělat. Nedostanou podporu dělat projekty, chybí finance, od toho se všechno odvíjí. To je takový začarovaný kruh. Musí se to nastavit tak, aby všechno fungovalo. Počínaje finančními možnostmi, které mají k dispozici jednotlivé reprezentace a technické úseky, aby mohly své projekty udržovat, vylepšovat a posouvat dál.“
Vidíte svou budoucnost v trénování?
„Osobně mě to baví. Několikrát jsem říkal, že existuje cesta k tomu, abych v budoucnu trénoval, naplňuje mě to. Jedna věc je strávit pár dní s dětmi na kempu nebo třeba trénovat tým mé dcery, jiná věc je každodenní práce na jiné úrovni, kde to zabírá úplně jiný objem času, jinou přípravu. Jsou to rozdílné věci. Ale práce na hřišti mě baví.“
Zpátky k fotbalu – líbili se vám na EURO někteří mladí čeští hráči?
„Smůlu měl Robin Hranáč, připletl se ke dvěma situacím, které vedly ke gólu. Ale jeho výkony byly i tak plné sebevědomí. Líbilo se mi, že i když si dal vlastní gól a kopala se penalta za jeho ruku, hodil to za hlavu a odehrál turnaj velmi dobře. To ukazuje vnitřní mentální sílu hráče. Společně s Láďou Krejčím můžeme mít dvojici, co bude hrát vzadu stabilně. Uvidíme, jak realizační tým vyhodnotí přípravu i samotné EURO a jaké udělají další kroky. Určitá naděje je v tom, jak už jsme se bavili, že jsme měli jeden z nejmladších týmů na šampionátu. Pokud hráči nasbírají zkušenosti a hlavně budou hrát, můžou se zlepšovat.“
Jenže to je u některých problém.
„Třeba případ Hložek. Pokud nebude hrát stabilně v klubu, bude to pro něj vždycky omezení. Je těžké se dostat do tempa a přijet na národní tým ve formě bez zápasové praxe. Navíc když lidi počítají s tím, že bych měl něco vytvořit, dát gól. Bez herní praxe jde o složitou situaci. Musíme doufat, že Patrik Schick vydrží do další sezony v Leverkusenu zdravý, to bude důležitý faktor, abychom v další kvalifikaci uspěli.“
Pomáhá Slovensku zahraniční trenér Francesco Calzona?
„Po první porážce v kvalifikaci nad ním Slováci lámali hůl, pak se to otočilo. Pomalu se vyhazoval a řešilo se, že zahraniční trenér tam být nemůže. Ale třeba příklad Briana Priskeho ve Spartě. Když má podporu u lidí v klubu, aby zapadl do kultury a všeho okolo, zahraniční trenér ani v Česku problém není. Daleko větší problém pro mě je to, že žádný český trenér není v zahraničí. To by otevřelo spousty možností i pro hráče. Trenéři by měli sbírat zkušenosti, vidět, jak se to dělá jinde. Pak by i víc českých hráčů chodilo do zahraničí a posouvalo by se to. Pokud nebudeme mít žádného trenéra venku, je to limitující, jsou to spojené nádoby. Je to k zamyšlení, proč takového trenéra nemáme. Někde se zaspalo.“
Může jednou odejít do zahraničí Jindřich Trpišovský, případně někdo z mladé generace nastupujících trenérů?
„Jindřich Trpišovský má úspěchy se Slavií, předtím uspěl v Liberci, potvrzuje kvalitu. Bylo by určitě zajímavé vidět ho v zahraničním týmu, co by ho posunul dál. Určitě je to v budoucnu i kandidát k národnímu týmu. Slavia pod ním uspěla i v mezinárodní konkurenci, v Lize mistrů nebo v Evropské lize. Je to jeden z kvalitních trenérů. Třeba Radek Kováč se k tomu posouvá, to je jedině dobře. Když byl bez práce, objížděl stáže, byl i u mě na Chelsea. Snažil se sledovat, učit se, objížděl zahraniční kluby, aby viděl, jak to kde dělají.“
