Lička analyzuje neúspěch na EURO: Češi musí změnit svůj fotbal
Emoce po vypadnutí českého týmu ze základní skupiny na EURO pomalu opadají. A tak je čas se na vystoupení mančaftu Ivana Haška podívat s chladnou hlavou a analyticky. Třeba jako Verner Lička, prezident Unie českých fotbalových trenérů. Na výsledky kompletních analýz šampionátu ještě čeká, ale už nyní má v mnoha věcech jasno. „Neříkám, že protiútokům ve fotbale úplně odzvonilo. Ale je větší apel na vlastní iniciativu, chytrost a rychlost v rozhodování v kombinovaném útoku. A to nám schází,“ říká v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz.
Sleduje hodiny záznamů, nechává si sestřihávat určité akce, rád se noří do čísel, počítá doteky s balonem nebo jak dlouho akce týmů trvají. I proto Verner Lička ví, v čem Češi ztrácí i na ty celky, se kterými by se mohli kvalitou kádru srovnávat. K nedostatkům ale musí přidat i druhou stranu mince. „Nemám rád označení štěstí nebo smůla. Ale když to sečtu, mužstvo předvádělo výkony na to, že mohlo mít pět bodů,“ říká.
Před EURO se hodně řešilo to, jak je tým Ivana Haška nečitelný. Teď, když EURO alespoň pro nás skončilo, je pro vás tým čitelnější?
„Tato mistrovství jsou specifická, když vypadnete ve skupině, je to strašně malý vzorek. Vždy si vzpomenu, jak přišel do Slavie Jindřich Trpišovský a řekl přesně, co chce hrát, svou filozofii a herní koncepci. Pak to asi rok dřelo, než se to rozjelo. Máte nějakou první osu – jak získat míč a jak ho využívat. To a nějaká výchozí organizace hry se dá vyčíst docela brzy.“
Poznal jste tedy nějaké základní body, jak se chce český tým prezentovat?
„Ivan Hašek se rozhodl pro dvě varianty formace na tři stopery: 3-4-3 a 3-4-1-2. Postavení spíše ve středním či nízkém bloku. Není to příliš agresivní a aktivní. V útočné fázi to směřuje převážně na součinnost dvou útočníků nebo dvou podhrotových hráčů. Určitá vize tam je.“
Viděl jste ve hře nějaký posun oproti minulé éře českého nároďáku?
„Výkony se dají těžko hodnotit, ale myslím si, že třeba první půle s Gruzií byla velmi dobrá. Byli jsme tam agresivní v zisku, byla tam dobrá práce s tempem, tedy rozhodovací proces, kdy zrychlit a kdy zpomalit hru. Ve druhé půli se ale ukázalo, že práce na posledních 30 metrech je stále bolístkou, tam už nám to nešlo. Zvlášť pod tlakem okamžiku. Překonávání nízko položeného bloku soupeře je docentura, vysoká škola. Co se týče držení míče a kontroly hry, máme velmi nízká čísla. Na tom Ivan Hašek viditelně neměl prostor pracovat.“
Hrál tedy krátký čas, který nový realizační tým strávil s týmem, velkou roli?
„Možnosti připravit se vždycky jsou, technologie to dovolují. Jsem přesvědčený, že kluci pracovali formou videí a skupinových či individuálních rozhovorů. Ale spíš se pracovalo na strategických plánech na soupeře. S něčím se šlo na Portugalsko, s něčím na Gruzii, s něčím na Turecko. Pak už jsou mezi utkáními zhruba tři dny, to nic nenatrénujete. Jdete tam s nějakým plánem, který můžete za patnáct minut klidně hodit do koše, protože dostanete gól nebo červenou kartu. Mužstvo není pod Haškem v žádném rozpuku, to rozhodně ne. Škoda, že jsme vypadli ve skupině, mohli jsme mít o jeden či dva zápasy navíc, což by klukům dalo zase více zkušeností a sehranosti.“
Takže vidíte u týmu pozitiva a potenciál…
