Větší disciplína, zodpovědnost v plnění úkolů, lepší klima v kabině. „Je to prudká, markantní změna,“ porovnává Vlastimil Palička, expert a trenér, současnou fotbalovou reprezentaci pod vedením Jaroslava Šilhavého s předchozí érou Karla Jarolíma. „Hráči přesně vědí, co mají hrát, protože i organizace hry je bezpečnější,“ říká.
Dříve nebyla?
„Ne tolik. Ostatně i trenér Jaroslav Šilhavý je známý tím, že si zakládá právě na bezpečné hře. Od toho se mužstvo může odpíchnout k dalším věcem, jako je útočná kombinace. Na Ukrajině jsme dokázali udržet míč, být nebezpeční. V minulosti tohle nebylo. Když jsme získali balon, za chviličku jsme o něj zase přišli.“
Čím to je? Vážně jen změnou trenéra?
„Vždycky to není jen tímhle. Trenér především nastolil strategii a hráči ji přijali. Bylo to jasně vidět na chování hráčů, zejména po ztrátě balonu.“
Že se zlepšil jejich individuální přístup?
„Když se podíváme na Krmenčíka v české lize a na Krmenčíka v reprezentaci, je to jiný hráč. Na Slovensku se rval jako o život. Celkově byl přístup všech hráčů daleko lepší.“
Proč to tak není pořád?
„Mohlo to být jiným prostředím, lepší atmosférou v týmu. Třeba se chtěl Krmenčík na mezinárodní úrovni ukázat a ještě více se prodat.