Zůstaňme na zemi, říká Brückner
To bylo v sobotní vídeňské noci slávy! Rakousko porazilo po 38 letech Francii 3:1 a odstartovalo skvěle do kvalifikace o světový šampionát.
„Jsem velmi potěšen za tak velké množství gratulací,“ řekl pak na tiskové konferenci trenér Karel Brückner a jako by tím omlouval poněkud opožděný příchod na setkání s novináři.
Váš tým hrou a především výsledkem potěšil celé fotbalové Rakousko. Jak vyznívá vaše hodnocení zápasu?
„Bylo to o tvrdé práci od první do devadesáté minuty. V přípravě jsme v srpnu remizovali s Itálií 2:2, ale teď byla naše role mnohem složitější. Proti mistrům světa jsme si dali dva vlastní góly, a nejen proto jsme museli hodně zapracovat na defenzivě. Chtěli jsme hrát to, co jsme celý týden nacvičovali. Tedy jednoduše, klidně a především takticky. Myslím, že se nám to povedlo. Musím být samozřejmě spokojen s výsledkem i s výkonem.“
Zejména ve druhém poločase jste se ale dostali místy až pod drtivý tlak soupeře. Neměl jste obavy, že by se vaše defenziva mohla zhroutit?
„Podívejte se, proti komu jsme hráli! Francie, to je pořád extratřída, světový tým. Henry, Benzema, Nasri znamenají velkou ofenzivní sílu. A je pro naše sebevědomí dobře, že jsme se s nimi vypořádali. Při jejich tlaku jsme se zatáhli do hlubokého obranného bloku, bránili jsme dvacet metrů před šestnáctkou a přineslo to úspěch.“
| Jankulovski gratuloval |
Ani v táboře českých fotbalistů nezůstalo překvapivé vítězství Rakouska vedeného jejich bývalým koučem Karlem Brücknerem bez odezvy. „Výsledek asi všechny z nás potěšil, nikdo nemohl čekat, že porazí Francouze 3:1. Určitě mu gratuluji, protože si to zaslouží. Už v srpnu uhrál s Itálií remízu 2:2, teď se mu podařilo vyhrát. Je vidět, že tam přišel kvalitní trenér,“ smál se obránce Marek Jankulovski, podle kterého nejsou Rakušané zcela bez postupových šancí. „Jejich skupina je hodně těžká, mají tam třeba Rumuny, ale pokud budou takhle pokračovat, stát se může cokoliv. Evropa se hodně vyrovnává, těžká jsou především utkání na hřištích soupeřů,“ doplnil. |
„Je to naše velká útočná devíza. Hrajeme na něj dlouhé nakopávané balony, je naším pilířem při standardních situacích. Nyní to prokázal, odvedl skvělou práci.“
Po závěrečném hvizdu sudího skandoval celý stadion vaše jméno...
(skočí do řeči a směje se ) „...já myslel, že to křičí moje rodina.“ (tiskovým sálem zaburácí smích a moderátor konference namítne: „To jsem netušil, že máte tak velkou rodinu.“)
Když jste na konci července podepisoval smlouvu s rakouským svazem, říkal jste, že po zápase se cítíte na věk od 50 do 90 let, podle vývoje a výsledku utkání. Jak starý jste tedy nyní?
„Je mi 84! Ne, to byl jen špás, legrace. Cítím se výborně.“
Pojďme tedy k vážnější debatě. Co výhra pro vás a pro Rakousko znamená?
„Co? No přece tři body. Zůstaňme na zemi, nepřeceňujme toto vítězství, i když pro Rakousko asi znamená mnoho. Jen to jen první krok. Říká se i v Rakousku, že jedna vlaštovka jaro nedělá? Tak to je. Máme tři body a zbývá nám jich získat ještě osmnáct.“
Rakousko teď hraje druhý díl kvalifikace v Litvě. Už víte, že váš středeční soupeř šokoval Rumunsko výhrou 3:0 na jeho hřišti?
„Výsledek vím a zase tak moc mě nepřekvapuje. Hrál jsem proti Litvě na jaře před mistrovstvím Evropy s českou reprezentací a už tehdy ukázal tento tým svoji sílu a kvalitu. Má výborné kontry, je hodně nebezpečný.“
Budete mít dost času zanalyzovat si nové poznatky o hře vašeho středečního soupeře?
„Doteď jsme se starali jen o Francií. Jen co se vyspíme, budeme se zabývat Litvou. Času moc není, ale musím dobře připravit svůj tým. Vždyť je to moje práce.“
Remíza s mistrem světa z Itálie, vítězství nad vicemistry z Francie, to jsou výsledky, na které rakouský fotbal čekal drahně let. Co jste udělal, že vaše změny účinkují tak rychle?
„Když jsem tým přebíral, tak jsem věděl, že mám na čem stavět. Už na mistrovství Evropy hrál celkem slušně, neměl velké rezervy v defenzivě. Ale chyběly mu výsledky. Změnil jsem podle svého organizaci hry a udělal pár drobných korektur. To je vše.“
