Jak uspět proti Španělům? Pět rad pro Čechy
Beton před vápnem, nebo naopak aktivní hra s napadáním už na soupeřově polovině? To je základní dilema, které řeší Michal Bílek před dnešním šlágrem. Jak celkově eliminovat umění španělských králů a naopak využít jejich slabších míst? Sport sestavil odpověď do několika předpokladů vedoucí k úspěchu.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
1. Pohyblivý obranný blok
Dáte-li Španělům prostor, roztrhají každého na kousky. Proto se musí každý soupeř snažit Iniestovi, Xavimu a Busquetsovi zúžit co nejvíc pole pro manévrování. A ještě není zaručeno, že se tím hlavní španělská zbraň otupí.
„Uprostřed zálohy umí udržet míč jako nikdo na světě,“ připomíná záložník Tomáš Rosický. Jenže právě jeho Arsenal všem ukázal, že lze tuhle sílu účinně eliminovat. Nedávno ve druhém poločase domácího utkání s Barcelonou předvedl perfektní kompaktní a těsný obranný blok.
Co to znamená, aby si to i laik uměl představit? Mezery mezi jednotlivými řadami a hráči musí být neustále co nejmenší. Třeba mezi útočníky Arsenalu a obránci nebylo víc než dvacet pětadvacet metrů. Pokud se dostanete v této položce přes třicet metrů, už je to nahrávka na smeč pro španělskou strojovou kombinaci. Navíc musí být tento blok pohyblivý.
Tato „úzká harmonika“ se musí rychle přesouvat nahoru a dolů, ale také z jedné strany na druhou. Umí tohle český tým? Zatím to pod Bílkovým vedením neprokázal. I naposledy v Chorvatsku byla hra roztažená víc, než je přípustné.“
2. Nehrát „zanďoura“
Naskládat deset lidí před vápno a pak se modlit, aby tahle hráz vydržela. I tohle může Španěly vykolejit. Na mistrovství světa to předvedli Švýcaři a slavili senzační triumf. Jenže k tomu potřebujete kamion štěstí. Pokud však chcete jít štěstí naproti, nezbývá než začít vytvářet tlak na španělské hvězdy už mnohem výše. Nejlépe již na jejich polovině.
Opět tu je ale háček: pokud se z tohoto presinku nemá stát trhací kalendář, musí všichni hráči přesně vědět, jak se mají pohybovat. V Chorvatsku to čeští hráči buď nevěděli, nebo na to po příchodu na trávník zapomněli. Přitom stačí, když z této souhry vypadne jeden hráč a už to může mít pro vlastní bránu smrtelné následky. Stejně jako to, když tým používající vysoký presink špatně reaguje na přihrávky za obranu.
Jenže Pospěch i Kadlec z klubů dobře vědí, jak se v těchto situacích přepíná zpátky a ani Hubník není pomalý stoper. Není tedy důvod, aby česká defenziva nemohla eliminovat tyhle míče.
3. Čistota hry nade vše
Moderní fotbal už dlouho hlásí: kdo chce vyhrávat těžké zápasy, nesmí se dopouštět faulů. Dnes to bude platit dvojnásob. Standardní situace totiž Xavi, Iniesta a další umí kopat na jedničku. A spoléhat na to, že domácím chybí šikovný hlavičkář Puyol, by byla sebevražda.
Proč ještě nefaulovat? Protože se tím zbavujete možnosti rychle zaútočit do nezformované obrany soupeře. Stačí hvizd rozhodčího a můžete si nebezpečný kontr strčit do kapsy. A to by byla škoda, protože k postupnému útoku se český tým dostane jen sotva.
4. Jednoduše a hbitě do útoku
Češi si můžou být večer v Granadě jistí jednou věcí: Pokud budou mít na chvíli míč, hned se k nim sprintem přihrne jeden a více protivníků. Co z toho vyplývá? Bleskově poslat balon vpřed. Zbavit se dotěrného presinku klidně i překopnutím španělského obranného bloku. Ale nesmí jít o nákopy nazdařbůh, nýbrž o předem domluvené přihrávky.
Milan Baroš říká, že utkání se Španělskem je pro něj velkou výzvou, tak ať se předvede, že umí přesprintovat světové top obránce a ne jen jejich „béčkové“kolegy v turecké lize. Zvláště, když by se proti němu mohla při neúčasti Puyola poprvé postavit stoperská dvojice Piquet-Ramos, takže její spolupráce by nemusela být stoprocentní.
5. Využít standardky
Přímé kopy co nejblíž ke Casillasově bráně a rohy, o to by se měl český výběr snažit. Tohle bylo vždycky silné střelivo českých týmů, ať už klubových nebo reprezentace. I proto je nutné, aby Češi nezalezli jen před brankáře Čecha.
