Dobrý útok, ale špatná rozehrávka. Co se Vrbovi (ne)povedlo?
Vítěznou českou euforii proti Norsku zhatil vyrovnávací gól na 2:2, na němž se podepsal jindy bezchybný Petr Čech. Fotbalisty národního týmu naopak mohly na remíze s Norskem těšit dva pěkné góly i ofenzivní snaha režírovaná výtečným Rosickým, kterou se snažili přelstít severského soupeře.
Výrazné plus znamená i pozitivní atmosféra na stadionu, diváci nepřestali tleskat ani na konci utkání po vyrovnávací brance. Co všechno premiéra Pavla Vrby u národního týmu ukázala?
Dobré využití Rosického
Pavel Vrbanadělil svému kapitánovi volnost na hřišti a ten ji bohatě splácel. Vstřelil pěkný první gól, rozjížděl většinu českých akcí, neztrácel balony. „Rosický opět ukázal, jak je důležitý pro mužstvo, pro nás to byl asi rozhodující hráč. Po jeho odchodu naše ofenziva ztratila na kvalitě a přišel trest v poslední minutě zápasu, což je obrovská škoda,“ smutnil po utkání Vrba.
Proč klíčového muže střídal? „Byl jsem tak domluvený s Arsenalem a já takové dohody držím. Kdyby hrál celý zápas, možná by byl výsledek jiný. Je někdo jako Pavel Horváth v Plzni. Když ho máte na hřišti, neztrácíte balony ve středu hřiště. Odehrál velmi dobré utkání,“ chválil Vrba lídra svého týmu.
Podpora ofenzivy a bojovnost
Zejména v prvním poločase, když se mužstvo po úvodních sedmi minutách na hřišti rozkoukalo, předvedlo hodně útočných výpadů. Na levé straně se výborně doplňovali Limberský s Hlouškem, Čechům se povedly dva hezké góly. Vrba od prvních minut u reprezentace mluví o tom, že po týmu chce ofenzivní fotbal, což se mu často dařilo.
„Ofenziva byla z naší strany lepší v prvním poločase. David Limberský podporoval útok tak, jak jsem od něj zvyklý z Plzně. Celkově chci hráče pochválit. Někdy to sice nezvládali úplně optimálně takticky, ale cením si jejich bojovnosti a snahy poprat se o výsledek,“ hodnotil pozitiva utkání Vrba.
Nálada okolo reprezentace
Víc než sedmnáct tisíc diváků v hledišti zaplněného Edenu, většinu času snaživé povzbuzování, téměř žádné pískání. V takové atmosféře se hráčům musí běhat po hřišti mnohem lépe, než co pamatují z minulých let. Ve druhém poločase fanoušci dokonce rozjeli mexické vlny. Vítěznou euforii sice zabrzdily mírné rozpaky po vyrovnávací brance, přesto diváci dokázali týmu po závěrečném hvizdu zatleskat.
„Fanoušci mě příjemně překvapili. Přišel úžasný počet diváků, chci jim poděkovat a doufám, že nám budou věřit a pomáhat i v dalších zápasech,“ vzkázal spokojený Vrba. Ten si velmi dobře pamatuje atmosféru z Plzně, kde jeho tým vytleskávali takřka po každém zápase a kde se loučil v slzách dojetí při ovacích vestoje.
Špatná rozehrávka darovala Norům šance
Největší problém českého týmu. Útočné pokusy ničily chyby v mezihře uprostřed hřiště, tam byly velké rezervy. Čeští fotbalisté svými nepřesnostmi servírovali Norům gólové příležitosti jak na stříbrném podnose. Jen slabá efektivita v zakončení zachránila Čechy od toho, aby neinkasovali ještě víc branek.
„Věděli jsme, že Norové pod novým trenérem hrají vysoký presink. Nedokázali jsme si s ním poradit, otázkou je proč. Když to nejde, musíme hru zjednodušit a snažit se o dlouhé míče. Hráči ve středu pole zbytečně rozehrávali na hodně doteků, ztráceli jsme jednoduché míče, to byl velký problém,“ zlobilo Vrbu.
