Ten rozdíl byl vidět i slyšet. Zatímco v Anglii i přes výprask fotbalistů 0:5 vládla v táboře českých fanoušků přímo na slavném stadionu Wembley parádní atmosféra, kterou si pochvalovali i sami hráči, v Edenu na Brazilce (1:3) bylo v úterý chvílemi přes devatenáctitísocovu návštěvu téměř mrazivé ticho. Jak odlišnou atmosféru vnímali fotbalisté, sami fanoušci či redaktor Sportu? Nabízíme vám jejich pohledy na věc.
Očima fanouška: Na Brazílii šli lidi sbírat lajky
Jiří Gabriel, člen Fanklubu české reprezentace
Je pátek 22. března podvečer a stojíme na stanici metra Wembley Park a s otevřenou pusou zíráme na zhruba půlkilometrovou pěší zónu, na jejímž konci se jako svatozář nese dominantní kovový oblouk, který z uctivé vzdálenosti ohlašuje přítomnost fotbalového svatostánku.
Očekávání nám nedovolilo ani rychlou návštěvu přilehlé hospůdky, která hájila české barvy. Hurá na stadion. Jdeme v předstihu, projít turnikety je otázkou pěti minut. Z ochozů míříme na náš sektor a s mrazením po celém těle sledujeme show, ačkoliv na hřišti je snad jen pár trávníkářů. Úchvatný kolos pro 90 tisíc lidí vás prostě ohromí, i kdybyste neznali pojem ofsajd.
Chvíli před 19:45 tamějšího času zní česká hymna. Bezpochyby speciální chvíle, kterou si budu pamatovat hodně dlouho. Po následujících 90 minut se řve "Češi, do toho", při pokřiku "Kdo neskáče není Čech" je šestitisícový český dav jako na trampolíně.
Pokřik "My chceme gól" mohl reálně zaznít tak dvakrát při standardních situacích. V návalu optimismu a jakési smířenosti se pět minut před koncem skanduje "Vyrovnat". I přes hodně nepovedený výsledek a ustrašený výkon jsem si, společně s 82 tisíci fanoušky, užil fotbal náramně a nelituji jediné koruny, kterou mě tento výlet stál.
Čtyři dny na to jsem zhlédl český nároďák podruhé, tentokrát na domácí půdě proti Kanárkům, kteří se v Praze ukázali naposledy přes 63 lety. Tým, který prostě chcete vidět. I tentokrát jsem dorazil s větším předstihem, neb byl před slávistickou arénou vcelku povedený doprovodný program. Pěkná děvčata vrtící se v rytmu samby, pivo, nebo přítomný Pavel Nedvěd... Jo, čas tu utekl rychle, tak šup na místo.
Už při rozcvičení hráčů a zvláštní snaze dvou hlasatelů rozjet atmosféru na stadionu jsem tušil, že tentokrát mě žádné mrazení po těle nečeká. "Když já řeknu Česká, vy řeknete republika," snaží se spíkr vytvořit atmosféru. No, pokřik "Česká republika" jsem od fanoušků na fotbale v životě neslyšel…
Největší aplaus večera sklidil bývalý reprezentant Jozef Adamec, jehož skon uctil Eden minutovým potleskem vestoje. Následoval zápas v komorní atmosféře, kterou neznám ani z okresního přeboru. Stadion snad výrazněji zahřměl jen při trefě Davida Pavelky, jinak to nestojí za řeč. Suma sumárum, návštěva Edenu byla tentokrát zklamáním. Dlouho očekáváný zápas sledovalo 19 tisíc diváků, z nichž se velká část sbalila po třetím gólu Brazilců, ačkoliv do konce zápasu zbývalo přes pět minut. Na tohle jsme někteří nemohli pořádně dospat?
Do Anglie si to jelo 6 tisíc lidí užít. A to bylo znát i na atmosféře na stadionu, kdy jsme se v našem sektoru nebáli zafandit. Na zápas v Edenu šli z velké části lidi, kteří se chtěli ostatním pochlubit, že tam byli a posbírat pár lajků na sociálních sítích. To atmosféře samozřejmě nepomůže.
Očima redaktora: Brazílie? Asi jiná parta...
Jan Podroužek, fotbalový expert deníku Sport
Ve Wembley paráda, v Edenu často ticho jako po pěšině. Zatímco čeští fotbalisté se v Anglii nepředvedli, tak to aspoň jejich fanoušci vzali za ně. Proti Brazílii ovšem tribuny působily jen jako přísedící nezasažený dav.
Už při cestě z Prahy do Londýna bylo evidentní, že Čechů bude ve Wembley dost. Do fotbalové katedrály jich nakonec dorazily tisíce, které pomohly dotvořit vynikající kulisu celého zápasu.
Chvílemi byl dokonce domácí kotel úplně přeřván fanoušky hostů, kteří často spouštěli známé klasiky „Kdo neskáče, není Čech“, a „Češi, do toho“. Tribuny ve Wembley se navíc pod fanděním Čechů opticky i hezky vlnily.
A Brazílie? Asi jiná parta. Dělá to takový dojem. Do Anglie dorazili ti, kteří přijeli fotbalisty povzbudit, zatímco na výběr Titého nesehnali lístky. Kostelní ticho se v Edenu několikrát všudypřítomně rozprostřelo a prořízlo ho jen občasné zatleskání, nebo když už to bylo jó divné, zaznělo „My chceme gól“.
I když ho domácí favoritovi dali, fanoušci k němu vlastně dvakrát nepomohli. Jaký paradox oproti těm, kteří museli koukat v Londýně na to, jak Češi slízávají od „Albionu“ bůra.
Očima reprezentace: V Anglii elektrizující, na Brazílii se šlo jen dívat
ANGLIE
„Chtěl bych našim fanouškům poděkovat, že i za nepříznivého stavu takhle fandili. Byli vážně skvělí. Za celý tým zaslouží pochvalu a velké poděkování.“
trenér Jaroslav Šilhavý
„Na hřišti jsme všichni vnímali, kolik fanoušků za námi do Londýna dorazilo. Podporovali nás vážně skvěle. O to víc nás mrzí, že jsme ten zápas nezvládli ani herně, ani výsledkově.“
brankář Jiří Pavlenka
„Naši fanoušci zaslouží obrovský respekt. To, co předvedli, bylo skvělé. Hlavně kvůli nim se budeme v dalších zápasech snažit porážku z Anglie odčinit.“
kapitán Vladimír Darida
„Smekám před českými fanoušky, byli neuvěřitelní, a chtěl bych jim za jejich podporu, kterou vytvářeli hráčům po celý zápas, opravdu ze srdce poděkovat. To oni vytvářeli na stadionu neopakovatelnou a elekrizujicí atmosféru, mají můj velký respekt."
předseda FAČR Martin Malík
BRAZÍLIE
„Byl plný dům, což je dobře, i když na tento zápas se lidi spíš přišli jen podívat. Po Anglii jsme cítili velký závazek vůči fanouškům, abychom se jim naším výkonem omluvili. Atmosféra byla trochu komornější, než jsme čekali, ale to my už neovlivníme. Jsme rádi, že byl plný stadion, což nebývá vždycky a myslím si, že jsme si to nakonec všichni užili.“
záložník a střelec gólu David Pavelka
„Na fanoušky hodně spoléháme, věříme, že nás podpoří i v následujících zápasech, které jsou pro nás hodně důležité. Když je plný stadion a lidi fandí, vždycky se hraje skvěle, věřím, že nám udělají co nejlepší kulisu. Při zápase jsem plně zahleděný do hry, těžko vnímám, jestli se fandí nějak extra nebo jsou tam nějaké pokřiky,“
stoper Marek Suchý
„Je to reprezentační zápas, není to na klubové úrovni. I ta atmosféra je trošičku jiná, fanoušků ale přišlo dost, na hřišti to však tolik nevnímáte.“
Alex Král, záložník Slavie
Prázdná místa? Pozdě vrácené vstupenky
Tři červené ostrůvky, nějaká stovka prázdných míst. A to přesto, že už koncem února fotbalová asociace hlásila: Na Brazílii vyprodáno! Čím to? Kvůli pozdnímu vrácení vstupenek, které byly pouze rezervované, ovšem nezaplacené. Ty se pak už nestihly prodat.
Právě takto vysvětluje prosvítající místa v hledišti, především na Tribuně Sever, fotbalová asociace. „Volná místa v hledišti, kterých bylo minimum, byla způsobená vrácením neuhrazených vstupenek zpět do prodeje, mimo jiné ze strany Fanklubu české reprezentace,“ říká Michal Jurman, ředitel oddělení komunikace FAČR.
Přeloženo to znamená následující. Fanklub, který vznikl v únoru tohoto roku a má podporu asociace, si rezervoval určitý počet lístků. Ty dostal s tím, že zaplatí poté, co je přeprodá. Jenže poptávka nedopadla dle očekávání, a tak Fanklub nevyužité vstupenky vrátil zpět asociaci.
Bohužel se pro ni i pro fanoušky, kteří by rádi Brazilce naživo viděli, se tak stalo na poslední chvíli. A tak už se nepodařilo přibližně sto volných lístků udat. „Tomuto stavu se budeme snažit pro příště předcházet,“ tvrdí Jurman. Mělo by to být tak, že Fanklub si bude muset lístky napřímo koupit, nikoli pouze rezervovat, a to oproti reálnému zájmu svých členů.
Fotbalová asociace si na rozdíl od této distribuce vstupenek pochvaluje celkovou organizaci. Především to, že nedocházelo k prodlevě při vstupu na stadion, jako tomu bylo v září 2017 při světové kvalifikaci s Německem. „S organizací takto po všech stránkách náročného utkání jsme spokojení. Opatření kolem vstupu fanoušků zafungovala, měli jsme dvakrát více organizátorů,“ vysvětluje Jurman.
