Coufal: Souček už má v Anglii jméno. Popsal přestup i diskuzi se Skominou
Fotbalový „robocop“ ukázal celé Anglii hned na začátku, že by mu náročná Premier League mohla sedět. Vladimír Coufal se statečně porval s náročnými dny. Okamžitě po smutném vyřazení Slavie z Ligy mistrů proti dánskému Midtjyllandu se přesunul do Londýna, kam přestoupil za Tomášem Součkem do West Hamu. S národním týmem se momentálně chystá na zápasy Ligy národů proti Izraeli a Skotsku. Z dočasného sídla českých reprezentantů na Kypru promluvil o hektických chvílích, pochvalných slovech z Anglie i hořkých momentech, kdy sudí Skomina nechal opakovat chycenou penaltu Ondřejem Kolářem.
Už jste vydýchal hektický týden, kdy jste po vyřazení Slavie z Ligy mistrů s dánským Midtjyllandem přestoupil do West Hamu a hned o víkendu nastoupil proti Leicesteru?
„Takové chvíle k fotbalu patří. Po neúspěšné kvalifikaci do Ligy mistrů v Dánsku jsem přestoupil do West Hamu. Nebylo to jednoduché, byl jsem dva dny na hotelu, čekala mě dlouhá zdravotní prohlídka a následně seznámení s týmem. V neděli už jsem na to vlétl v Leicesteru, všechno se povedlo tak, jak mělo. Jsem spokojený.“
Překvapilo vás, že vás ve West Hamu hned hodili do vody a nastoupil jste v základní sestavě?
„Ani nebylo moc času být překvapený. Dva dny jsem trénoval, po prvním tréninku se mnou nikdo nemluvil. Navíc trenér Moyes byl v tu dobu v izolaci, teď už by snad měl být zpátky u týmu, tak se na něj těším, až ho poprvé uvidím. Ale i když se mnou nikdo nemluvil, tak jsem měl přeci jen nějaké signály, že bych mohl nastoupit. To se potvrdilo na předzápasovém tréninku, když jsem šel s klukama nacvičovat standardní situace. Trenér si mě večer zavolal na video, abych věděl, kde mám stát a jak plnit taktické pokyny. Že hrají v pětičlenné obraně, abych si nějak zvyknul. Ale všechno bylo v pohodě, nehraju fotbal první den, abych si s tím neporadil.“
To jste zvládl, podal jste výborný výkon a po výhře 3:0 vás v Anglii všichni chválili.
„Snažil jsem se odevzdat maximum, hrát to, co umím. Že se to všem líbilo a povedlo se mi to, za to jsem samozřejmě rád. O to těžší bude výkony potvrzovat, tohle byla taková první vlaštovka. Mě i West Ham čeká velmi náročné období, bude o hodně těžší takové výkony opakovat, než zahrát jeden zápas.“
Stihl jste si vůbec zapamatovat jména nových spoluhráčů?
„V tomhle není problém, anglickou ligu celkem pravidelně sleduju. Tím, že už tam přestoupil Tomáš Souček, tak jakmile to šlo, West Ham jsem si v televizi pustil a hráče plus minus znal. Když jsem s nimi teď v kabině, je to ještě jednodušší. Zeptal jsem se jich, jak jim mám na hřišti říkat, v tomhle nebyl žádný problém.“
Ulehčil vám Tomáš Souček hodně první chvíle v novém klubu?
„Je vidět, že Tomáš tam teď má velké jméno a dost dobrou pozici, všichni ho tam berou. Snaží se mi pomoct, za což mu nesmírně děkuju, a hodně mi ulehčuje vstup do nové soutěže. Za to jsem mu vděčný. To, že jsme zase spoluhráči ve West Hamu i v reprezentaci, je jedině dobře. On je fantastický fotbalista, má věci, které ostatní hráči nemají. Jsem rád, že s ním mohu hrát v klubu i v reprezentaci.“
Zaregistroval jste chválu fanoušků? Na Twitteru nebo na YouTube například ocenili i to, že jste se nebál mluvit anglicky, zazněla i přezdívka „Communist Cafu“ v narážce na legendárního obránce z Brazílie.
„Samozřejmě jsem si něčeho všiml. Ale nechci si to dávat do hlavy. Nejtěžší to bude potvrzovat. Nějakou chválu jsem zaregistroval, když vás najednou označí v příspěvku třeba pět tisíc lidí, skáčí vám nějaká upozornění pořád a nelze všechno sledovat. Anglicky něco umím, někdy mám problémy, když na mě mluví hodně rychle nebo když mluví kluci mezi sebou. To je nepříjemné, ale musím si zvyknout na jejich akcent a pochopit to. Ale anglicky mluvím a na nějakém levelu to zvládám, snažím se mluvit zatím spíš jednoduše. Už teď se lepším, i tady během reprezentačního srazu chci cvičením strávit alespoň dvě hodiny denně. To, že oni to berou, je jasné. Prokazujete jejich zemi respekt a úctu, že se chcete naučit jejich kulturu a řeč, oni snahu vezmou. Na to spoléhám, že když třeba neřeknu něco dobře, nebude se mi nikdo smát, ale oni to vezmou, že se v začátcích mohu splést.“
A ta přezdívka?
„Úplně všechno jsem nečetl, ale tuhle přezdívku mi někdo říkal. Oni o nás tolik neví, víc bych to asi nerozebíral.“
Co vás v novém klubu nejvíc zaujalo?
„Překvapila mě zdravotní prohlídka, která byla opravdu dlouhá, vyčerpávající. Byl jsem tam od devíti od rána snad do čtyř odpoledne, proklepávali mě od hlavy až k patě. Strávil jsem snad tři hodiny na magnetické rezonanci, doktor se mě ptal na zranění ještě z Liberce, které jsem měl čtyři, pět let zpátky a ani si přesně nepamatoval, co to bylo. Pak mě příjemně překvapilo tréninkové centrum, které je opravdu fantastické, jsou tam čtyři krásná, moderní hřiště, z toho jsem nadšený. Kluci jsou také hodně pozitivní, snažili se mě od první chvíle povzbudit, i když jsem vlastně přišel jako konkurence na jejich místo.“
Vře ve vás i s odstupem zápas v Dánsku, který znamenal vyřazení z Ligy mistrů?
„Je to hrozné zklamání. Říkal jsem to Skominovi (hlavnímu rozhodčímu) přímo na hřišti, že takových penalt jsem viděl možná stovky, také v minulé sezoně Ligy mistrů. On se mi snažil vysvětlit, že jde o přísnější pravidla, když se nešel podívat ani na video, odpovídal, že to nepotřebuje, že věří VAR. Je to těžké… Takhle vypadnout bylo hořké, samozřejmě by se mi lépe odcházelo, pokud bychom postoupili a vydělali klubu ještě větší peníze. Asi nás tam někdo shůry nechtěl, nebo jsme někoho urazili. Tohle je nepříjemné, je to škoda.“
Věděl jste před odvetou proti Midtjyllandu dopředu, že hrajete za Slavii poslední zápas?
„Měl jsem nějaká náznaky před zápasem, ale definitivně jsem se to dozvěděl až po zápase, kdy mi to volal pan Tvrdík, že se to dohodlo a s West Hamem mají odsouhlasenou smlouvu. Stačilo, abych prošel zdravotní prohlídkou. Za to jsem mu moc poděkoval, že mi umožnil žít si můj sen.“
Jak vypadalo loučení?
„Celé Slavii jsem popřál hodně štěstí. Proběhlo to hned po zápase, vzhledem k okolnostem to nebylo úplně příjemné. Sedli jsme si s klukama na pokoji, dali jsme si pivko na rozloučenou, zašel jsem ještě za trenéry, poděkoval jim za všechno, jak mě připravili a starali se o mě. Nakonec jsem se šel aspoň na dvě hodinky vyspat, tušil jsem, že mě čekají dlouhé dny.“
Hraje se bez diváků, můžete si tak lépe zvyknout na tlak v Premier League?
„To si nemyslím. Diváci nás vtáhnou do zápasu, těžko říct, jestli by mé výkony byly horší, nebo lepší, kdyby na stadionu byli. Snažím se hrát pořád stejně, ale diváci mi spíš pomůžou, než uškodí.“
Na Kypru hrála za reprezentaci improvizovaná sestava, už víte, jak se rozloží zátěž v následujících dvou zápasech?
„Já jsem fyzicky úplně v pohodě, navíc jsem natěšený, pořád jsem nadšený z přestupu, to mi vlilo krev do žil. Jsem dostatečně nachystaný na to, abych zvládl oba zápasy. Ale ještě nevíme, kdo bude hrát, záleží na trenérovi. Kluci se proti Kypru ukázali dobře, všichni sem patří. Trenér má zamotanou hlavu, ale to jsou pro něj příjemné starosti, než aby v týmu neměl kvalitu.“
Máte za sebou hodně cestování, bylo to v současné nelehké době složité?
„Připadal jsem si jako Kryštof Kolumbus (úsměv). Ale bylo to celkem v pohodě. West Ham pro mě poslal do Dánska soukromé letadlo, letěl jsem sám bez lidí, byli tam jen steward a kapitán letadla. To bylo fajn. Zpátky z Anglie jsem letěl s Tomášem Součkem, to bylo více méně to samé. Asociace dělá všechno možné i nemožné, abychom se nedostali do kontaktu s ostatními lidmi. Máme své letadlo, které vozí jenom nás, nikdo jiný tam není. Do kontaktu s lidmi se nedostaneme ani na letišti, máme k dispozici VIP salonky, kde nás rychle odbaví. V tomhle je všechno super. Nejhorší bude přelet z Izraele do Skotska, to bude dlouhé. Ale všichni jsme už něco zažili, abychom si s tímhle poradili.“
Co očekáváte od zápasu v Izraeli?
„Ještě o nich moc nevíme, ve čtvrtek vypadli se Skotskem v baráži o EURO, čeká nás video, tam se určitě dozvíme víc.“
Pomůže vám, že máte po zápase na Kypru víc času na odpočinek?
„Určitě to může hrát roli, také proto se naše příprava hrála ve středu, abychom měli víc času na regeneraci. Oni budou mít za sebou dlouhý přelet ze Skotska, kde odehráli 120 minut v neúspěšné baráži o mistrovství Evropy (Izrael prohrál až na penalty). Psychická i fyzická výhoda by měla být na naší straně.“
