Chválil ho Zidane, Kane zvracel. Teď uznávaný kouč (†61) podlehl leukémii
Antonio Conte ctí dril a zápřah. Tým pozvedá k nezdolnosti a ta není možná bez splynutí těla a duše. Činí tak s pomocí obávaných fitness koučů. V Interu měl Antonia Pintuse, kruťase, který je k otázkám lidských práv poněkud méně vnímavý. Ten však do Londýna nemohl, tříbí evropské a španělské šampiony z Realu. Tak si Conte vybral Gian Piera Ventroneho.
Conte zná naštěstí víc nelidů. Oslovil muže, který se těší z přezdívky Mariňák. Jmenoval se Gian Piero Ventrone a s laskavostí se neobtěžoval. Mezi jeho zvláštnosti patřili takzvaný Zvon hanby. Inspiraci našel u Navy SEALs, speciálního armádního útvaru s nejnáročnějším výcvikem. Kdo galeje nezvládá, musí zazvonit. Prostě to vzdát. „Takový nástroj poskytuje stimul k překonání vlastních mezí,“ vysvětlil Gian Piero.
Ventrone byl Conteho pravou rukou a hráči Tottenhamu znají jeho hesla zpaměti. První: „Pracuj dnes, abys běžel zítra.“ Druhé: „Vítězství patří silným.“ A třetí, úžasně brutální: „Zemři, ale dokonči to.“
Teď uznávaný kondiční trenér sám zemřel, podlehl leukémii...
„Vypadá jako milý pán, takový hodný šedovlasý strýček,“ řekl Ryan Sessegnon. „Omyl. Je to vrah. Vážně. Letní příprava byla ukrutná. Rozplakala by i Barbara Conana.“ Objektivy fotoaparátů zachytily, jak Harry Kane zvrací, Heung-min Son vyřízeně leží a sotva dýchá. Eric Dier se plazí ze hřiště. „Tělo se přizpůsobí,“ dodal Sessegnon. „Snesu teď mnohem víc. Jsem fit jako nikdy. Robustnější, urputnější, vytrvalejší a méně unavený.“
Ventrone během těch nejstrašnějších chvil, když muka a týrání vrcholily, pouštěl z reproduktorů Jízdu Valkýr, burácející hudební motiv z opery Richarda Wagnera, proslavený filmovou Apokalypsou, válečným peklem Francise Forda Coppoly.
Conte ho poznal jako hráč Juventusu v 90. letech. „Tvrdě pracující záložník,“ vzpomínal Ventrone. „Byl skvělý v pochopení svých limitů. Neměl talent jako jiní, ale kompenzoval to v tréninku. Zápalem a maximálním soustředěním. Každý rok ho zpochybňovali, ale zůstal v Juve a stal se kapitánem. Všechno si vybojoval krví a potem. Tuhle zkušenost vnesl do trenérského řemesla.“
Když Zinedine Zidane v roce 1996 přestoupil do Juventusu, zeptal se krajana Didiera Deschampse, co může v Turíně očekávat. Současný trenér Francie ho varoval před Ventronem. „Řekl mi o extrémním drilu, ale prostě jsem nevěřil, že by to mohlo být tak drsné,“ vykládal Zizou. „Bylo to ještě drsnější. Zpočátku jsem nemohl, byl jsem na pokraji sil. Mělo to však smysl. Postupně jsem vnímal tu proměnu. Díky tomu jsem zvládal dlouhé sezony. Serii A, poháry, Ligu mistrů, reprezentaci. Zlatý míč bych bez toho nezískal.“
A to se opakovalo i teď. Hráči Tottenhamu by se před Ventronem občas nejradši zabarikádovali, ale všichni – Kane, Dier, Lloris, Kulusevski, Richarlison – o něm mluvili s nejvyšší úctou. A když Son ukončil svoje gólové sucho a Leicesteru nastřílel hattrick, oslavil to s kým? S Mariňákem Ventronem, kterého objímal skoro půl minuty a cosi mu šeptal. Nejspíš: „Vítězství patří silným.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 38 | 94:33 | 89 |
| 2 |  | 38 | 88:43 | 84 |
| 3 |  | 38 | 58:43 | 75 |
| 4 |  | 38 | 68:33 | 71 |
| 5 |  | 38 | 75:47 | 67 |
| 6 |  | 38 | 72:53 | 62 |
| 7 |  | 38 | 51:46 | 61 |
| 8 |  | 38 | 70:63 | 60 |
| 9 |  | 38 | 58:46 | 59 |
| 10 |  | 38 | 55:53 | 52 |
| 11 |  | 38 | 40:49 | 45 |
| 12 |  | 38 | 38:47 | 44 |
| 13 |  | 38 | 31:58 | 41 |
| 14 |  | 38 | 42:55 | 40 |
| 15 |  | 38 | 37:71 | 39 |
| 16 |  | 38 | 38:68 | 38 |
| 17 |  | 38 | 34:57 | 36 |
| 18 |  | 38 | 51:68 | 34 |
| 19 |  | 38 | 48:78 | 31 |
| 20 |  | 38 | 36:73 | 25 |
- Liga mistrů
- Evropská liga
- Sestup
