Má hezký stadion, v útoku hvězdné duo a na lavičce prvotřídního kouče. Přesto, vzpomenete si, kdy Tottenham naposledy získal trofej? Otázka pomalu pro pamětníky. Psal se rok 2008, připomenou moc rádi fanoušci Arsenalu. „Kohouti“ tehdy získali ligový pohár. Od té doby nic. Vedení klubu dělalo, co umělo, leč marně. Zatím. Neblahý běh dějin se pokouší zvrátit Antonio Conte. Italskému trenérovi koluje v žilách krev vítězů, kterou pomocí transfůze pumpuje do svých svěřenců. Ukončí jeho revoluce letité čekání na titul? A jak to vypadá s kádrem na příští sezonu?
Letmým pohledem do životopisu zjistíte, že s Juventusem ovládl třikrát italskou ligu a pro titul dokráčel i s Chelsea. Poté se vrátil do své domoviny. Jak jinak než vítězně. S Interem vyšplhal pro Scudetto.
Antonio Conte = vítěz. Tahle rovnice tvoří jeho DNA. Aby mohl pracovat, potřebuje vědět, že klub má jen ty nejvyšší ambice. Než přijme práci, pořádně se rozmyslí a štaci rozebere ze všech úhlů. Pokud není přesvědčen, zabouchne dveře.
Tottenham o něj stál už na začátku minulé sezony, bývalý záložník odmítl. Pochyboval. Proto Spurs sáhli po progresivním kouči Wolves. Jenže Nuno Espírito Santo vydržel ve funkci pouhých 124 dní. Výkonný ředitel Fabio Paratici znovu oslovil Conteho. Nebylo to jednoduché, ale přemluvil ho.
V polovině posledního ročníku byste si jen stěží vsadili, že se Spurs vměstnají do top 4 Premier League. Klub se kymácel uprostřed tabulky. Conte se na lavičce mračil, dokonce zvažoval rezignaci. Tu si rozmyslel. A dobře udělal. V lednu si dupl u vedení: „Chci posily. Hned teď!“
A Paratici konal. Contemu přivedl dvě. Střed zálohy vyztužil Rodrigo Bentancur a obzory na křídle rozšířil Dejan Kulusevski. To byla trefa! Podceňovaný Švéd na severu Londýna v osmnácti ligových duelech nastřílel pět branek a osmkrát připravil gólovou radost spoluhráčům.
Trucující Harry Kane, jenž si minulé léto snažil vymodlit přestup do Manchesteru City, se najednou začal usmívat. A dávat góly. Conteho vítězná nálada jej nakazila. Odchod? Kdepak, přehodnotil své úmysly anglický snajpr.
Heung-Min Son sešlápl plyn na podlahu, aby stíhal střeleckému tempu Mohameda Salaha z Liverpoolu. Nakonec se oba o korunu nejlepšího kanonýra podělili s 23 trefami. A co je důležitější, Jihokorejcovy góly posunuly Tottenham na čtvrté místo zaručující účast v Lize mistrů. Navíc na úkor Arsenalu.
Conte odvedl za krátkou dobu velký kus práce. Tím ale nekončí. Další stanice? Trofej!
Bude potřeba načerpat palivo. Paratici nelení. Spurs již získali z Interu po konci smlouvy Ivana Perišiće, jenž přesně zapadá do Conteho systému na levou stranu hřiště. Z Brightonu vykoupili za 29 milionů liber (836 milionů korun) Yvese Bissoumu, který rád ovládá střed hřiště.
Další na řadě? Richarlison. Útočník Evertonu své schopnosti několikrát obhájil. Nyní nastal čas na krok vpřed. Může nastupovat i na křídle, ideální hráč pro italského kouče. Tottenham jedná i o příchodu Djeda Spenceho z Nottinghamu, jenž by měl řádit na pravém kraji obrany.
Pomoc do středu defenzivy by mohla dorazit z Barcelony, kde se na listině nežádoucích ocitl francouzský stoper Clément Lenglet. Ve spojitosti se Spurs se mluví ještě o Raphinhovi a Jacku Harrisonovi z Leedsu a Nicolo Zaniolovi z AS Řím. Na radaru se objevuje také stoper Pau Torres z Villarrealu.
Na odchodu je naopak středopolař Harry Winks, o nějž stojí Everton. A Ajax touží po Stevenovi Bergwijnovi.
Na severu Londýna se zbrojí ve velkém. U Arsenalu i Tottenhamu probíhá rekonstrukce kádrů. Předčí Conteho revoluce tu Artetovu u Gunners?
