Derby v Londýně a v Praze? Rozdíl 10 faulů a 301 úspěšných přihrávek!

Respekt, kombinace, tvořivost vs. nezvládnuté emoce, nakopávaná, destrukce. Takhle vypadá základní srovnání dvou nedělních derby. Že nejde zápas severolondýnských rivalů mezi Arsenalem a Tottenhamem s bojem o krále Prahy mezi Slavií a Spartou porovnávat? Naopak! Pokud se český fotbal chce posunout do civilizovaného světa, musí to udělat. Tak pojďme do toho skrz pár kategorií.
Kultura
Zápasy v Premier League jsou společenská událost. Na Emirates stadium tomu nebylo jinak. Všichni aktéři i návštěvníci ctili jasné normy. Kdo třena na trávníku spadl, aniž by musel, byl vypískán, protože na simulanty se nikdo nechce koukat. Kdyby kdokoli hodil z hlediště něco na hřiště, mohl si být jistý, že kamerový systém ho vzápětí najde a dotyčný se na fotbal nepodívá. Záleží jen na tom, jestli to bude na tři měsíce, na rok, anebo na doživotí.
Co trenérské štáby? Neexistuje, aby se realizační týmy chovaly jako chovanci psychiatrické léčebny. Přestože emoce jsou veliké, protože fotbalová vášeň i peníze v Premier League jsou na Ostrovech násobně vyšší než v tuzemsku a ve FORTUNA:LIZE. Když Jürgenu Kloppovi jednou ujel realizák po kolejích nesportovního chování, hned si své spolupracovníky v přímém přenosu srovnal zvoláním: „Zbláznili jste se? Tohle už nikdy nedělejte!“
Střih do Edenu. Douděra a další hráči na obou stranách padají na zem s bolestivými grimasami, byť je televizní záběry usvědčují z filmování. Z tribun létají kelímky i pyrotechnika, navzdory tomu, že je zakázaná. Na hřišti se drží pod krkem kapitáni obou celků, realizační týmy se do sebe pustí taky a hlavní kouč Jindřich Trpišovský vše po utkání korunuje prohlášením, že ani nevěděl, že Pavel Řehák, jeden z jeho asistentů, který už byl v minulosti opakovaně disciplinárně trestán za hrubé porušování dohodnutých pravidel, dostal červenou kartu.
Přístup
V Premier League jdou hráči s maximálním nasazením do každého zápasu. Prostředí jim nedovolí nic vypustit. Ale agresivita je pozitivní, tedy konstruktivní, ne tupě destruktivní. Nefaulovat, ale získat čistě míč, aby mohl následovat útok do rozhozenější obrany – to je základní přikázání.
V derby Arsenalu s Tottenhamem statistici napočítali 30 faulů (domácí 12, hosté 18). V anglické elitní soutěži jde o nadprůměr, neboť většinou je číslo nedovolených zákroků za zápas o deset menší.

Slávisté a sparťani nastřádali v nedělním podvečeru faulů 40!!! Červenobílí faulovali dokonce 25x, což je cifra z fotbalového středověku. V důsledku toho se v Edenu hrálo mnohem méně než na Emirates stadium. Čas, kdy se nehrálo při derby v londýnské metropoli, dělal 57:58 minut, při derby v té české 68:45. O více než 10 minut prostojů. Divák si přitom kupuje lístek na čistou hru.
Disciplina
Kdyby pískali duel pražských „S“ angličtí sudí, sparťané by zkraje zápasu přišli o dva hráče. Kuchtovo napadání Bořila s pomocí lokte i Preciadův děsivý zákrok na stojnou nohu Provoda by na Ostrovech trestali vyloučením. Gusto z Chelsea zajel do soupeře z Aston Villy podobně jako Preciado a po intervenci VAR rozhodčí změnil barvu karty ze žluté na červenou.
Samozřejmě, také Premier League se neobejde bez zkratů. Ale důležitá je reakce. Ukázkový příklad ze soboty: Rodri, klidný a charakterní hráč, který nikdy v kariéře nebyl vyloučen, v utkání s Nottinghamem nepochopitelně oplácel. Chytil protihráče pod krkem a musel v 1. minutě druhého poločasu předčasně do sprchy. Kouč Pep Guardiola si na tiskové konferenci po zápase nebral servítky: „V poločase jsem hráčům řekl, aby byli opatrní a kontrolovali se, ale Rodri to nedokázal. Jsem na něj naštvaný, byť se po utkání všem omluvil. Musí ovládat sebe a své emoce. Tohle si nesmí dovolit!“
Reakce Priskeho na červený exces kapitána Krejčího: „Viděl jsem to tak, že se pouze bránil útoku hráče Slavie.“ Reakce Jindřicha Trpišovského na exces kapitána Bořila: „Je to věc, která do fotbalu absolutně nepatří. Budu mu vyčítat, že se do něčeho vůbec pouštěl, když vedeme a já ho potřeboval na hřišti.“
Aspoň to.
Hra
Asi se shodneme, že fotbal se má hrát a ne kopat. Anglie, kdysi Mekka nakopávaných míčů, to už dávno pochopila. Česko zatím dostatečně stále nikoli. Tady je důkaz v datech. Hráči Arsenalu a Tottenhamu zkompletovali v derby 648 přihrávek (297 domácí, 351 hosté). U Kanonýrů to byl hluboký podprůměr. Analytici ze společnosti Opta vypíchli, že 134 úspěšných přihrávek do půle byl pátý nejhorší výsledek týmu z domácích zápasů v Artetově éře.
Jenže oproti Slavii a Spartě Arsenal stejně kraloval. Slávisté zkompletovali v derby pouhých 185 přihrávek a sparťané na tom byli se 162 přihrávkami ještě hůř (celkově 347). Velké kontrasty nabídl také procentuální podíl dlouhých pasů. Zatímco u Tottenhamu a Arsenalu se zastavil na 7 %, u Slavie a Sparty činil 17 %.
Průměrná délka přihrávek s tím koresponduje: Arsenal 19,45 metru, Tottenham 17,73 – Slavia 20,91, Sparta 21.
Rozdíl dokumentují snímky mapy přihrávek Sparty a Tottenhamu, hostujících mužstev v obou derby.
Že se nedalo v Edenu hrát kvůli vysokému presinku obou celků? Fotbalisté Arsenalu a Tottenhamu měli ještě méně místa ke kombinaci, přesto dokázali lépe a konstruktivně vyjíždět zezadu a lépe si přihrávat. I proto, že udrželi kompaktnost a byli blíže u sebe. Sami si porovnejte, z jakého presinku se dokázali fotbalisté Tottenhamu pomocí krátkých přihrávek na dotek dostat. A kolik prostoru měli slávisté při presinku Sparty.
Proč by neměla být v budoucnu derby i v Česku taková jako v Anglii? Vždyť ta se musela také ke kvalitě na trávníku a v ochozech postupně propracovat přes patálie s chuligány či odpor milovníků ortodoxního ostrovního stylu plného dlouhých pasů a centrů.
Ale nejdříve si musela uvědomit, že je třeba změnit celou kulturu.
Arsenal-Tottenham | Slavia-Sparta | |
Počet faulů | 30 | 40 |
Počet zkompletovaných přihrávek | 648 | 347 |
Podíl dlouhých pasů (%) | 7 | 17 |
Průměrná dálka přihrávek (m) | 18,59 | 20,95 |