Je mu 38, v Itálii působí dva roky a ve Fiorentině to nebyly zrovna povedené sezony. Přesto na začátku svého dalšího angažmá vyvolal Franck Ribéry obrovské emoce a očekávání. V menším, ale o to hrdějším, Salernu má dirigovat tým bez zkušeností z velkých zápasů a zachránit ho při návratu do Serie A.
Ribéry do Salerna. Když se s blížícím koncem italského přestupového okna začala ta zpráva šířit, vzali fanoušci internetové obchody útokem. Napodobeniny dresů se sedmičkou se prodávaly po stovkách, až musel klub nadšeným Italům připomínat, že právo prodávat oficiální repliky má jen on, tak moc se lidé těšili.
„Je to jako když přivedli Maradonu do Neapole!“ nechal se unést sportovní ředitel Salernitany Angelo Fabiani. Možná nadnesené, ale srovnávat může. Neapol a Salerno dělí necelých 50 kilometrů, obě města stojí kousek od Vesuvu na sice chudším, ale o to vášnivějším, jihu Itálie, kousek nad nártem zeměpisné boty.
Neapol má oproti svým jižním sousedům zhruba 25x víc obyvatel. A taky nesrovnatelně víc fotbalových úspěchů, ty nemá Salernitana na národní úrovni vlastně žádné. Většinu ze své stoleté historie strávil místní klub v Serii C. Když Ribéry v roce 2013 vyhrál s Bayernem v podstatně všechno, co se vyhrát dalo, byli Granata (podle barvy dresů) ještě o patro níž, ve čtvrtém patře italských fotbalových soutěží. Znovuzrození po dalším krachu.
Proto už na Francouzův příchod dorazilo na Stadio Arechi deset tisíc fanoušků. Dva se sice pokusili sportovního ředitele klubu napadnout, naprostá většina ale byla ve stavu mezi nevěřícným úžasem a nadšením.
Navrátilce do Serie A nová posila nevyjde nijak draho. Po konci kontraktu ve Fiorentině přichází jako volný hráč. Smlouva na jednu sezonu mu zajišťuje příjem 1,5 milionu eur (přibližně 40 milionů korun). Jiné a lukrativnější možnosti přitom muž s jizvou měl. Mahdí Benatía věřil, že svého kamaráda přivede zpátky do Turecka. Zájem byl i z Itálie – konkrétně z Verony a Turína, byť ne z Juventusu, ale z méně slavného FC.
„Žiju pro fotbal. Kdybych žil pro peníze, nebyl bych tady,“ okomentoval to sám Ribéry pro BBC. „Už teď se tu cítím jako doma, jako bych tu už dva nebo tři roky žil.“ Podle manažera Fabianiha nehrály peníze nijak významnou roli. „Při jednáních se hodně ptal na město a viděl několik našich zápasů. Možná ho zaujala i cesta, kterou v posledních letech jdeme.“
Zatímco ve Fiorentině, kde mu po dvou letech s celkovou bilancí pěti gólů a devíti asistencí nenabídli novou smlouvu, hrál ve středu Serie A, se Salernitanou ho čeká boj o udržení v soutěži. Po dvou kolech je jeho nový klub bez bodu se skóre 2:7 a aktuálním bolestivým domácím výpraskem 0:4 od AS Řím.
Francouz má dodat nezkušenému týmu klid, branky se budou čekat od někoho jiného. Druhou bombou je, že do Salerna přišel na hostování nigerijský obr Simy Nwankwo, který jen v minulé sezoně nasázel za Crotone v Serii A rovných 20 gólů, a i když se jeho tým nezachránil, byl pátým nejlepším střelcem celé soutěže. Teď se na jeho zásahy bude spoléhat znovu, tentokrát s Ribérym v zádech. Poprvé se spolu mohou představit v neděli na stadionu FC Turín.
