Usmál se, usedl ke stolu a elegantně sňal krytku svého plnicího pera. Pak vykreslil pod smlouvu svůj podpis. A v tu chvíli se z José Mourinha stal nejlépe placený trenér fotbalové historie. Psal se rok 2004 a na druhé straně toho stolu seděl Roman Abramovič, majitel Chelsea.
I když se někdejší gubernátor Čukotky později se sveřepým Portugalcem rozkmotřil, jedno se nezměnilo. I když Mourinho odešel do Interu Milán, pozici nejlépe placeného kouče si udržel. Dokonce si polepšil. Základní plat 10 milionů eur, tj. 255 milionů korun, nyní bere mezi všemi trenéry na světě jen on, Special One.
„Nechci, abyste si mysleli, že jsem arogantní, ale vyhrál jsem Ligu mistrů, jsem úspěšný, speciální,“ řekl Mourinho na první tiskové konferenci po příchodu do Chelsea v roce 2004. Od té doby už mu přezdívku Special One nikdo neodpáře.
Arogantní kouč Mourinho: Král "ksichtů" »
A okamžitě si na ni vzpomněli ti všichni, co byli u toho, když už José coby nový kouč Interu Milán způsobil v říjnu 2008 poprask před zápasem Ligy mistrů proti Brémám.
„Za devět milionů eur bych já rozhodně neměl problémy s kritikou,“ pokusil se ho tam totiž na předzápasové tiskové konferenci popíchnout německý reportér.
„Devět milionů? Tak to ne! Já beru jedenáct. A když k tomu připočítáte bonusy a reklamní peníze, tak to dělá čtrnáct milionů ročně,“ prohodil Mourinho.
A oheň byl na střeše. Druhý den musel Inter Milán dokonce vydat ofi ciální prohlášení, v němž popřel, že by mu platil tolik. „Šlo jen o nadsázku, slovní přestřelku a vtipkování,“ stálo v prohlášení Interu. „Žádná cifra, zmíněná při tiskové konferenci, se nevztahuje ke kontraktu José Mourinha. V jeho smlouvě se jedná o nižší sumy.“
Jedno je nyní jisté - sotva trenér dotáhl Inter letos na jaře k titulu, prodloužil s klubem smlouvu do roku 2012. Podle italského tisku se cifry z loňského podzimu nyní možná blíží skutečnosti. Mourinho bere minimálně 10 milionů eur základního platu. O bonusech, pravda, se zatím nic neví.
A nebyl by to on, kdyby ještě hodiny před květnovým podpisem nedráždil klub i fanoušky. „Na 99,9 procenta zůstávám,“ hlásil den před oficiálním oznámením dohody. „Ano, je tu ještě ta desetina. Dřív jsem ji nebral v úvahu, ale už jsem se zkrátka poučil,“ říkal muž, který sice v Portu vyhrál Ligu mistrů, ale slávu mu zajistil až odchod do Londýna.
Smlouva v Chelsea udělala v roce 2004 z Mourinha nejlépe placeného fotbalového trenéra Premier League, Evropy i světa. V první sezoně bral 4,2 milionu liber (197 milionů korun) a v následujícím ročníku se tahle úžasná částka v librách automaticky zvýšila o milion. Pro majitele, ruského miliardáře Romana Abramoviče, nebylo nic nemožné.
Abramovič, chtivý úspěchů, nabízel, co si Mourinho přál. Jak na podzim 2005 zjistil list Independent, Portugalec s platem 4,2 milionu liber podepsal pro sezonu speciální bonusový plán.
Za titul v Premier League by bral milion liber, za výhru v Lize mistrů dvojnásobek. Pokud by ale dokázal vyhrát ligu, Champions League i Anglický pohár, naskočily by mu na kontě 4 miliony liber!
Mourinho s Chelsea napřed podepsal tříletý kontrakt - a ten v roce 2007 prodloužil do roku 2010. Jenže už na podzim 2007 dostal padáka. Co to pro něj finančně znamenalo? Klub se s ním samozřejmě musel vyrovnat.
Když v následujícím roce dostal výpověď i Mourinhův nástupce Avram Grant, list Sun přinesl informaci, že tyhle (zlaté) padáky stály Chelsea navíc dalších asi 30 milionů liber. „Abramovič musel vyplatit nejen oba trenéry, ale i členy realizačního týmu, které si přivedli. A ti nepracovali zadarmo, nikdo tam nepracoval zadarmo,“ napsal Sun.
V Chelsea měl Mourinho kromě královského platu k dispozici i zdánlivě bezednou pokladnu, z níž mohl tahat miliony a kupovat hráče. Což s chutí dělal. S Mourinhem na lavičce utratila Chelsea za posily celkem 213,7 milionu liber (asi 10 miliard korun). Efekt? Získala dva tituly a dva Ligové poháry, jednou vyhrála Anglický pohár.
„Peníze a úspěch, to nejsou spojené nádoby,“ řekl kdysi Portugalec v rozhovoru pro Mundo Deportivo... Nicméně v případě londýnského klubu se mu je docela podařilo spojit...
Nicméně penězovod z Čukotky postupně vysychal. Zatímco v létě 2004 jím přiteklo 91 milionů liber, v další sezoně už jenom 56, pak 66 - a v létě 2007 ani kapička. Vztahy bosse a kouče se zkomplikovaly a Mourinho dnes označuje za největší chybu své kariéry, že z Chelsea neodešel dobrovolně a sám právě už v létě 2007. „Mohl jsem tehdy v červenci odejít do velkého, ale opravdu velkého klubu,“ řekl listu Daily Mirror.
Smlouvu na zlatém podnose mu tehdy nejspíš hodlal pod nos přinést Real Madrid. Jenže Mourinho španělský klub, který se rozloučil s Fabiem Capellem, odmítl a zůstal v Londýně. Ten džob pak místo něj dostal Bernd Schuster.
Po podzimním vyhazovu si dal Mourinho pauzu. Spekuluje se, že podle dohody nesměl převzít tým anglické ligy, jinak by přišel o „zlatý padák“ od Abramoviče. Další kapitoly svého trenérského deníku proto Mourinho začal psát v Serii A, ve službách Interu Milán.
Nejlépe placení trenéři 255 milionů Kč Jedni ho zbožňují, druzí nenávidí. Každopádně je velmi úspěšným trenérem. Mistrovské tituly s Portem (s nímž navíc vyhrál i Pohár UEFA i Ligu mistrů), Chelsea a Interem mluví za vše. Není divu, že si kontroverzní Portugalec za svoje odborné i mediální umění nechá pořádně zaplatit. 2. Fabio Capello (63) (fotbal, Anglie) 217 milionů Kč Patří k nejuznávanějším a nejúspěšnějším trenérům světa. Jako kouč posbíral s AC Milán, AS Řím, Juventusem a Realem Madrid 8 titulů, navrch přidal triumf v Lize mistrů s Milánem. Náruživý milovník malířství a opery nebyl pro anglickou reprezentaci levným zbožím. 3. Alex Ferguson (67) (fotbal, Manchester United) 194 milionů Kč Sice se narodil, hrával i trénoval ve Skotsku (s Aberdeenem získal PVP), ovšem všichni jej mají zařazeného pod anglickou značku Manchesteru United, kde jako manažer vládne téměř 23 let, od 6. 11. 1986. Sbírka ligových, evropských i světových trofejí United čítá 33 položek! 4. Carlo Ancelotti (50) (fotbal, Chelsea) 192 milionů Kč Po Capellovi druhý Ital, o němž se na Ostrovech nejvíce mluví. Největší úspěchy slavil jako hráč i kouč s AC Milán, v létě v padesáti letech poprvé opustil Apeninský poloostrov a kývl na štaci v Chelsea. A od majitele klubu Romana Abramoviče je stejně jako jeho předchůdci královsky zaplacen. 5. Phil Jackson (63) (basketbal, LA Lakers) 187 milionů Kč V NBA nenajdete úspěšnějšího a lépe placeného trenéra. Deseti tituly se nemůže pochlubit nikdo druhý - právě letos Jackson překonal legendárního Reda Auerbacha. Navíc své triumfy stačil nastřádat jen se dvěma kluby, s Jordanovým Chicagem a Bryantovými LA Lakers. Na fotbalové kouče z Evropy ale nemá... 6. Arséne Wenger (59) (fotbal, Arsenal) 159 milionů Kč Přezdívají mu Francouzský profesor. V Arsenalu působí už třináctou sezonu, z „kanonýrů“ vybudoval evropský supertým podpořený třemi tituly v Premier League. Úspěch v Lize mistrů mu ale stále chybí. Vystudoval univerzitu, plynně hovoří pěti jazyky včetně japonštiny. 7. Rafael Benítez (39) (fotbal, Liverpool) 153 milionů Kč Odchovanec fotbalové akademie Realu Madrid ohromil Anglii a fanoušky Liverpoolu. Během pěti let, co řídí slavný klub, si sice na ligový titul nesáhl, ale triumf v Lize mistrů z roku 2005 je stále v živé paměti. Stejně jako jeho slovní půtky s Jose Mourinhem a především s Alexem Fergusonem. 8. Wayne Gretzky (38) (hokej, Phoenix) 127 milionů Kč Nejlepší hokejista všech dob, právem přezdívaný „Great One“, se čtyři roky snaží prosadit v roli trenéra. Zatím bez valnějšího úspěchu. Jako kouč a spoluvlastník Phoenixu ještě nikdy nedosáhl na play off, přesto se může pyšnit tím, že vydělává 7x víc, než je průměrný plat trenérů v NHL. V minulé sezoně, kdy tým sužovaly těžké ekonomické potíže, se však půlky platu vzdal. 8. Larry Brown (68) (basketbal, Charlotte) 127 milionů Kč V počtu triumfů v NBA nemůže ani zdaleka konkurovat hvězdnému Jacksonovi, přesto si v zámoří vybudoval obrovské renomé, které teď zpeněžuje. Drží i dva primáty: jako jediný kouč vedl v NBA hned sedm klubů a jako jediný vyhrál NBA a také univerzitní šampionát NCAA. 10. Mike D'Antoni (58) (basketbal - NY Knicks) 109 milionů Kč V NBA platí za ofenzivního stratéga. Jméno i občanství (italské) si udělal také v Evropě, kde úspěšně vedl týmy Treviso a Milán, s nimiž sbíral úspěchy v lize i v pohárech. Po angažmá v Denveru a ve Phoenixu vstoupil loni do Madison Square Garden. A za to se vždy slušně inkasuje. |
