Hans-Dieter Flick: Kdo je kouč Bayernu a jak vzbudil spící monstrum | iSport.cz
Pavel Hartman
20. srpna 2020 • 13:00

Jak Flick probudil monstrum. Kdo je kouč Bayernu a na čem staví

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Dvořák v redakci Sportu: Jak viděl výhru v UFC a proč skončil v nemocnici?
Zlín - Mountfield HK: Bleskový úder Hradce, brejk proměnil Kelly Klíma, 0:1
VŠECHNA VIDEA ZDE

Odveta osmifinále Ligy mistrů s Chelsea - 4:1, jasná záležitost. Čtvrtfinále? Tenhle zápas se výrazně zapsal do dějin, hlavně z těch barcelonských se bude debakl 2:8 horko těžko vymazávat. Semifinálový triumf 3:0 nad Lyonem už vlastně nikoho ani moc nevzrušoval... Přitom ještě na podzim se světem neslo: Bayern Mnichov už nekouše a soupeři se ho přestávají bát. Hlavní postavou znovuzrození obávaného monstra je trenér Hans-Dieter Flick (55), jehož útočná hra baví fanoušky i experty. Jak se rodil jeho příchod do Bayernu a co se v životě bavorské fotbalové chlouby změnilo? V sekci iSport Premium čtěte obsáhlý text o restartu slavné značky. V zamčené části článku najdete i rozhovor s trenérem Flickem, kde poodhaluje svoji filozofii.



Start loňského listopadu. Slavný Bayern slouží Eintrachtu Frankfurt za fackovacího panáka. Schytává osudnou porážku 1:5, nejvyšší prohru za posledních deset let. Den poté klubový management sahá po radikálním opatření. V rozehrané sezoně vyhazuje hlavního kouče Nika Kovače.

„Naše výkony a výsledky v posledních týdnech ukázaly, že je potřeba něco udělat. Vzhledem k tomu, jak jsme hráli, je tohle správné rozhodnutí,“ konstatoval Karl-Heinz Rummenigge, ředitel Bayernu.

Byla to reakce na vyvrcholení volného pádu. Bavorský kolos stepoval v bundesligové tabulce na 4. místě se ztrátou 4 bodů na vedoucí Borusii Mönchengladbach. Mezi starými kozáky a Kovačem to vřelo, fanoušci se čertili, odborníci nadávali na bídu, kterou sedminásobný mistr v jedné řadě předváděl. Na pozici prvního trenéra se posunul z asistentské pozice 55letý rozvážný gentleman Hansi Flick.

A z uhlí bylo okamžitě zlato.

Flick vytáhl tým k suverénnímu titulu. Na mistrovskou šňůru přibalil 13 vítězství za sebou, celkově jich nastřádal 21. Poražen odešel jen dvakrát – 30. listopadu doma s Leverkusenem 1:2 a 7. prosince 1:2 v Mönchengladbachu.

Jako bonus připojil kupu rekordů.

Bayern obdržel v bundeslize nejméně gólů (32) a naopak nejvíce jich nasázel (100). Druhý Dortmund měl na kontě 84 vstřelených branek. Pouze v ročníku 1971/72 byl mnichovský kulomet ještě nekompromisnější, když nasypal soupeřům do sítě 101 navštívenek, 40 z nich legendární Gerd Müller.

Bayern jako jediný vyhrál všech 9 ligových zápasů po koronavirové přestávce.

Robert Lewandowski se stal prvním střelcem bundesligové historie, který se trefil v jedenácti utkáních za sebou. Na krále kanonýrů dosáhl potřetí řadě, což se povedlo jen Gerdu Müllerovi. Navíc nasypal 34 gólů, nejvíc, co se mu v jedné bundesligové sezoně v kariéře podařilo.

Thomas Müller nasbíral 21 asistencí, což soutěž také nepamatuje. Jeho rekordní předchůdce Kevin de Bruyne se dostal v sezoně 2014/15 ve Wolfsburgu na číslo 19.

Bek Alphonso Davies se v zápase na hřišti Werderu Brémy řítil rychlostí 36,5 km/h. Takový sprint ve fotbale ještě nikdo nikdy v Německu nepředvedl, ani stíhačky Aubameyang nebo Hakimi.

Joshua Kimmich naběhal v zápasech nejvíce z celé bundesligy – 398 kilometrů.

I v Lize mistrů Flickův Bayern protivníky válcuje. Tři triumfy ve skupině, těsně před koronavirovou pauzou přejela bavorská mašinérie Chelsea v jejím království 3:0. A po probuzení z epidemie jízda pokračuje: Blues si z odvety odvezli porážku 1:4, Barcelonu rozložil debakl 2:8 naposledy pak cílevědomý Lyon inkasoval „trojku“.

Kouč Lyonu Rudi Garcia se zdraví s trenérem Bayernu Flickem
Kouč Lyonu Rudi Garcia se zdraví s trenérem Bayernu Flickem

Ale dost omračujících faktů. Radši se vydejme za kulisy kouzelné proměny. Její jádro je prosté: základ úspěchu vždycky tkví v lidech. Kdo si vybere ty nejlepší, vítězí. Dění v Bayernu to jen podpořilo.

Stačí si zalistovat posledním desetiletím. V létě 2011 prezident Uli Hoeness obsadil do trenérské role penzistu Juppa Heynckese. Vyklubalo se z toho bingo. Respektovaný důchodce s úžasnými zkušenostmi, erudicí, mladickým elánem a komunikačními schopnostmi dovedl mužstvo k treble.

Příchod jeho nástupce Pepa Guardioly byl oznámen s půlročním předstihem. A opět stoprocentní zásah. Katalánský trenérský mistr přinesl do života klubu na hřišti i mimo ně mnoho novátorských myšlenek. Jen prvenství v Lize mistrů tomu chybělo.

Ovšem pak nastaly trable.

Výběr systémem kdo zbyde nevěští nic dobrého

Carlo Ancelotti je supersympaťák. Jenže moderní trenérský expres už vyhlášenému bonvivánovi trošku ujel. Jednu sezonu to vydrželo (mistrovská koruna s 13bodovým náskokem), ale šéfové navzdory tomu věděli, že není vše růžové. A na začátku druhé sezony to vybuchlo. Po rozpačitém rozjezdu se Ancelotti na minutu poroučel.

„Bylo proti němu hned pět hráčů (Robben, Boateng, Müller, Ribéry, Hummels), takhle to nemohlo dál pokračovat,“ vysvětlil prezident Uli Hoeness později televizní stanici Sport 1. Bavorského golema přišel vytahovat z bryndy opět Heynckes, ale s tím, že už vážně naposled a jen do konce soutěžního ročníku.

Kdo poté místo něj?

Největším kandidátem byl Thomas Tuchel, ovšem vyfoukli ho šejkové z Paris SG. A tak se hledalo systémem kdo zbyde. A to nevěští nikdy nic dobrého. Brzy se to ukázalo v syrové podobě. Kouč Niko Kovač se ocitl od převzetí týmu pod tlakem šatny, fanoušků a médií.

Proč?

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
2. kolo
Články odjinud


Články odjinud