Tip na výjezd: fotbalové nebe kousek za hranicemi a vzor pro stadion Hradce
PŘÍMO Z NĚMECKA | Protože naše Chance Liga ulehla k zimnímu spánku a fotbalu není nikdy dost, vyrážíme tam, kde se ještě hraje. Tři dny před Vánocemi lidé v hlubokém prosincovém mrazu oddaně na sebe navlékají tradiční fialové dresy a šály jako každých čtrnáct dní a vyráží na stadion. Z podkrušnohorských lesů se rázem vynořuje skutečná fotbalová romantika. Jsme v Aue!
Tohle je možná nedoceněná fotbalová destinace nedaleko českých hranic. Severočeský Chomutov a saské Aue od sebe dělí 70 kilometrů. Když projíždíte horskými průsmyky a německými vesničkami, dýchne na vás Ladovská zima, koukáte na kopce lehce pokryté jemným sněhem a po necelé hodince přijíždíte do šestnáctitisícového okresního města Aue – Bad Schlema (z Karlových Varů je to dokonce pouhých 60 km a lze se sem rovněž dostat po dálnici přes Ústí nad Labem, Drážďany a Chemnitz, při této variantě ujedete 150 km).
Vládne zde fotbalový klub Erzgebirge Aue a pro české diváctvo může být solidní alternativou k Dynamu Drážďany a RB Lipsku, kam pravidelně míří mnoho Čechů: do Drážďan za atmosférou, do Lipska za bundesligou a atraktivními duely v rámci Champions League.
Vlastně oba tyto soupeře příznivci Aue nemají rádi, což platí i z druhé strany. Dynamo s Aue se přitom utká v ligovém zápase už 1. února. Ale zpět k místním fialkám. Město je proslulé těžbou stříbra a v moderní historii hlavně fotbalem. Klub je trojnásobným mistrem DDR-Oberligy (i když trochu kuriózně pod názvem SC Wismut Karl-Marx-Stadt – pojmenování podle nedaleké metropole Chemnitz).
Po sjednocení Německa se tým z nižších soutěží probojoval až do druhé ligy a mezi lety 2003 až 2022 strávil šestnáct sezon ve druhé nejvyšší soutěži, což je na tak malé město dozajista úspěch, když sem občas přijížděly významné značky německého fotbalu jako Hamburk, Union a Hertha Berlín, Schalke, Norimberk či Hannover. Po ročníku 2021/22 však přišel sestup do 3. ligy a zatím se nepodařil návrat zpět.
V sobotu 21. prosince zde hraje slavný Mnichov 1860, v jehož dresu kdysi hrával Roman Týce a na začátku nového milénia se klub utkal v Poháru UEFA s Drnovicemi. Mnichovští se z bundesligy před časem vinou finančního krachu propadli až do čtvrté ligy a teď se pomalu derou zpátky do vyšších pater.
V předvánočním čase s nimi vyráží do Aue solidní tisícovka fanoušků, kteří do posledního místa zaplnili svůj sektor. Několikrát se prezentují povedenou pyroshow, za níž je kárá místní hlasatel – leč marně a připravují si transparent připomínající 60leté výročí od triumfu v německém poháru DFB. Fandí neúnavně od začátku do konce – skutečně na třetí ligu neuvěřitelná podpora, obzvlášť když ve svém městě mají úspěšnější Bayern.
Domácí tábor fanoušků s úvodním hvizdem tasí povedené choreo s vánoční tématikou a naprosto narvaná tribuna za bránou rovněž neúnavně fandí. Sem, do sektoru na stání, lze pořídit vstupenku za 18 eur (v přepočtu cca 450 Kč).
Příchod na stadion, stejně jako parkování, je precizně organizován. Parkovací místa si zajistíte za tři eura, vstupenky na zápas lze pořídit online i na místě u pokladen. Snad jedinému fanouškovi nechybí na sobě cokoli s klubovými barvami, někteří mají na hlavě dokonce hornické helmy, a tak se rázem ocitáte v energickém fialovém úlu. Stadion pojme 15 500 diváků, takže s trochou nadsázky skoro všichni obyvatelé města by se vešli na tribuny. Na poslední domácí zápas roku 2024 dorazilo 12 914 fanoušků.
Zápas na skvěle připraveném trávníku se rozjíždí vlažněji, ale s každou nadějnou situací publikum ožívá. Celostadionový pokřik „Wismut Aue!“ vám ještě dlouho bude znít v uších. První radost přichází s vedoucím gólem v 7. minutě, Mnichov ale postupně vyrovnává hru a před poločasem srovná.
Po pauze Aue mohutně tlačí, avšak obrana soupeře toho tolik nedovoluje. Hraje se fotbal tak trochu ze staré školy, oba soupeři jsou ovšem na první pohled skvěle fyzicky připravení a o milimetrově přesné obranné skluzy není nouze. Tady by plesalo srdce příznivce Fanklubu defenzivního fotbalu.
Brankáři přesto vytrvávají v krátkých rozehrávkách a často se zapojují do výstavby útoku. Nakonec ve prospěch domácích rozhodne dorážka původně neproměněné penalty a v nastavení pečetí výhru dvougólový Marcel Bär po brejku a skvělém přelobování brankáře.
To už stadion burácí a spolu s místními zpíváte německé chorály – i kdybyste nechtěli. Úroveň utkání lze přirovnat k souboji týmů ze spodku české první ligy, ovšem co do atmosféry se vám jen stěží chce věřit, že jste na zápase 3. ligy.
Aplaus si užívá ofenzivní záložník Boris Taschy, jenž může být českým fanouškům povědomý, protože na jaře 2017 strávil půlrok v tehdy prvoligové Zbrojovce Brno.
Stadion jako inspirace pro Hradec
Aréna v Aue vám na první pohled něco připomene. Byla totiž předobrazem pro nový stadion Hradce Králové. V saském městečku začali za plného provozu a zápasů místního celku přestavovat původní stadion ze sovětské éry v roce 2015 a o tři roky později již kolaudovali, přičemž dodrželi předepsaný stavební rozpočet 19,86 milionů eur. Podobnou stavbu, ovšem s nižší kapacitou 9 300 míst (avšak plně k sezení, což v Aue není) si tak nyní užívají na východě Čech.
