
Po příchodu ze Sparty, z tábora ultra rivala, ho obklopovala nejistota. Teď odchází jako hrdina. Záložník Josef Hušbauer je otisknut pod třemi tituly Slavie, dvěma triumfy v domácím poháru, zažil pohádkové tažení do čtvrtfinále Evropské ligy i udatná vystoupení proti obrům v základní skupině Ligy mistrů. „Krásné čtyři roky,“ rekapituluje třicetiletý kreativní hráč. V rozhovoru pro iSport Premium vypráví o krušných začátcích v Edenu, vztahu s šéfem klubu Jaroslavem Tvrdíkem, svém odchodu i nové výzvě v kyperské Famagustě.
Jaká byla cesta v současné situaci na Kypr?
„Delší než normálně. Ještě to nelétá přímo, takže jsem musel přes Bulharsko. Dorazil jsem v pátek odpoledne, absolvoval zdravotní prohlídku, podepsal smlouvu a musel na hotel. První test na COVID-19 jsem si dělal v Praze, další tady po příletu na letišti. Do pondělí musím být na hotelu a pak půjdu ještě na jeden test. Zatím mám tedy individuální plán, trénuju v posilovně, běhám. Až od úterý bych mohl začít trénovat s týmem.“
Takže jste pocítil striktní pravidla, které má Kypr ohledně koronaviru.
„Jo. Na letišti jsme čekali docela dlouho, vše se musí registrovat a udělat. Je škoda, že ještě nemůžu být s týmem. Ale je potřeba, abych měl ještě třetí negativní test. Z tohoto pohledu je to trochu nepříjemné. Každopádně jinak mám z nového prostředí pozitivní dojmy.“
Proč jste vlastně kývl na nabídku Famagusty?
„Měli o mě velký zájem. Mému agentovi Ondrovi Chovancovi psali denně, neustále se ptali, jak to se mnou vypadá. Vyptávaly se taky týmy z Česka, bylo jich docela hodně, jenže já jsem si ještě chtěl zkusit zahraniční angažmá. Nespěchal jsem. Vím, že přestupní termín je teď dlouhý. Říkal jsem si, že si případně počkám na nějakou nabídku. Z Famagusty však pořád psali, měli opravdu zájem. Uplynulou sezonu hráli o titul, nakonec se jim ho nepodařilo vyhrát. I teď ale o něj chtějí hrát. A já bych nechtěl zažít co na jaře v Drážďanech, kdy se hrálo o záchranu a nakonec se sestoupilo. Celou kariéru jsem zvyklý hrát o první příčky, ať už to bylo ve Spartě, nebo ve Slavii. To byla další rozhodující věc. Chci tu hrát nahoře. Navíc je to hezké místo i pro rodinu. Kypr je menší ostrov, který přejdete během dvou hodin, cestování tedy nebude náročné, což je další plus.“
A je někde vzadu i myšlenka, že byste se z Kypru mohl dostat na EURO?
„Když budeme hrát nahoře, já budu nastupovat stabilně a bude se mi dařit, tak proč ne. Myslím, že je lepší jít do národního týmu z čela kyperské ligy než hrát v české lize třeba pátý flek. Nějaká možnost je. Ale tohle je daleko, teď se chci hlavně soustředit na nové angažmá.“
Zmínil jste poměrně velký zájem z českých klubů, mezi kterými byl například i Liberec. Zůstat doma vás tedy nelákalo?
„Dával jsem přednost zahraničí. V Česku jsem strávil skoro celou kariéru a pořád jsem si říkal, že kdyby měl někdo z ciziny zájem, chtěl bych to zkusit. Všem jsem vysvětloval, že na prvním místě je zahraničí a že kdyby nic nevyšlo, můžeme se o tom bavit. Jsem rád, že to takhle dopadlo.“
Pokračování ve Slavii nebylo ve hře?
„Bavili jsme se o tom. Po hostování v Drážďanech jsem měl schůzku s trenérem (Jindřichem Trpišovským), řekli jsme si, co by pro mě i pro Slavii bylo nejlepší. Po vzájemné komunikaci jsme se dohodli, že když přijde nějaká zajímavá nabídka ze zahraničí, bylo by pro mě lepší to zkusit. Myslím, že velký podíl na všem má i pan Tvrdík (předseda představenstva), se kterým mám dobrý vztah.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací