Ani Roman Skuhravý, ani David Holoubek, ani Radoslav Kováč. Angažmá na prestižní lavičce MŠK Žilina nakonec získal jiný Čech: Jaroslav Hynek (46), někdejší trenér Dukly či ženské reprezentace do 17 let. Po měsíční přípravě, během které porazil Baník, Sigmu i Karvinou, už s extrémně mladým týmem vyhlíží sobotní ligový debut v Trenčíně. A štaci si užívá.
Poslední dva testy proti Ostravě a Olomouci jste zvládli výsledkem 3:1. Převládá fajn dojem?
„V určitých pasážích se tam objevovaly principy hry, které chceme. Vypadalo to podle našich představ, navíc jsme z toho dali góly. To je skvělé. Nedaří se nám však držet kontrolu nad zápasem po celých devadesát minut. Je to i tím, že tým je velmi mladý, má na to ještě čas. Výsledky i výkony proti Baníku i Sigmě nás potěšily, i když víme, že oni jsou v jiné fázi přípravy než my.“
Upřímně – kdekoho překvapilo, že si Žilina vybrala právě vás. Po konci v Dukle v létě 2018 jste byl trochu v ústraní, trénoval jste i ženy. Vážíte si šance od ambiciózního klubu?
„Jsem za to strašně moc rád. Chápu i to, že jsou předsudky před trenéry, kteří dělají v ženském fotbale. Je to trochu jiné. Ale já jsem nespal, po celou dobu jsem sledoval mužský fotbal, protože jsem se do něj jednou chtěl vrátit. Lasa ze Žiliny si moc vážím.“
Věřil jste vůbec v návrat na takovou úroveň? Kolegů je spousta...
„Je. Navíc jsou i typy trenérů, kteří si sami o šanci hlasitě říkají a všude se tlačí, aniž by za sebou měli nějaké velké zkušenosti. Opravdu nás je hodně, konkurence je obrovská. Nezapírám, že i mně pomohli někteří lidé, ale celou dobu jsem směřoval do klubu, který by mi seděl přístupem. Vždycky jsem říkal, že chci pracovat s mladými a udržovat u nich moderní prvky. Teď mám, co jsem chtěl. (úsměv) Nyní je potřeba, aby všichni v klubu pracovali na maximum a Žilina se dostala zpátky nahoru i přesto, že nepůjde cestou hodně zkušených hráčů. Věřím, že si zvykneme a posuneme se.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
