Takže… Barcelona je opět dobrá? Jen třikrát měla lepší bodový start a všechny tři případy se odehrály pod Messiho režií. V prvních 11 kolech nastřílela 37 gólů, což nedokázal ani Real Madrid v sezoně 2014/15, ani Guardiolovi dobyvatelé v sezoně 2008/09. Katalánce rozpohyboval Hansi Flick. Jeho tým je jiný: agresivní, troufalý, riskující. Nevzdává se iniciativy, ví, kdy zrychlit a kdy zpomalit, bez ustání loví ofenzivní příležitosti a snaží se mít to nejlepší z obou světů: ostré, přímočaré útoky a rozvahu řídit hru.
Láska přináší i bolest a fanoušci Barcelony v posledních letech vyplakali půllitr slz. Už to nebyl požitek, ale ztrápenost: pocítili mnoho ran, a ty zanechaly jizvy zvenku i uvnitř. Vleklý zánik skvělého týmu, možná nejlepšího v historii, nebylo snadné přijmout. Hrdinové jako Carles Puyol, Xavi Hernández, Andrés Iniesta, Gerard Piqué, Sergio Busquets či Luis Suárez nesli tíhu let a odešli.
Nejtrýznivější byly poslední roky Messiho, kapitána, který Camp Nou naplňoval údivem až do konce. Jeho hvězda nevyhasla, působil však jako šerif ze starého westernu: unavenější, pomalejší, zatrpklejší, sám a sám. Jsou věci a nehody, které nemohl ovlivnit. Dospěl do fáze, kdy nebyl šťastný. Klub jeho srdce na něj neměl. Sbohem. Bez oslav, které si vychutnali Kroos v Realu, Reus v Dortmundu či Firmino na Anfieldu. Hořkost neslazená polibkem.
Za bývalého prezidenta Bartomeua se mezitím nahromadily obří dluhy a finanční pohroma. Joan Laporta, nynější boss, se taky dostal do potíží s politikou „půjček z budoucnosti“. Skvrnou na pověsti Culés jsou dosud nevysvětlené platby (7,3 milionu eur) někdejšímu místopředsedovi asociace rozhodčích Negreirovi.
Pro mnoho lidí mimo Katalánsko, na Bernabéu i jinde, se Barca stala zdrojem posměchu. Po stále potupnějších blamážích a reputačních ostudách v play off Ligy mistrů, v němž ji Juventus, AS Řím, Liverpool, Bayern či PSG semleli na prach, následovaly dvě sezony, kdy nepostoupila ani ze skupiny. Zdálo se, že představa Blaugranas jako supervelmoci a jednoho z nejvybroušenějších mužstev kontinentu, je minulostí.
Po záblesku, jenž šerou rokli na Camp Nou rozjasnil dobytím trůnu v La Lize (2022/23), přišel rok plný úzkosti. Nervózní Xavi, drásaný stresem a vypětím, bojoval sám se sebou. Jeho neurózy jako by se šířily celým kolektivem. Ani léto nemělo nádech šťastných chvil. Jedinou posilou byl Dani Olmo, hvězda šampionů z EURO, ale ekonomická tíseň byla pořád neblahá a Barca ho nemohla zaregistrovat (povedlo se to jen díky zranění Andrease Christensena).
O Laportovi se ví, že je velkým obdivovatelem německých koučů: Juliana Nagelsmanna, Thomase Tuchela a Hansiho Flicka. Někteří funkcionáři dávali
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
