Jirka ze Španělska o Plzni, Piastu i nabídkách: Slavia byla na spadnutí

Po přestupu do polského Piastu Gliwice měl za sebou v novém klubu dva zápasy, jeden z nich proti Plzni. Erik Jirka (27) na soustředění ve Španělsku po rychlém zimním transferu nasával atmosféru v novém klubu. S reportéry deníku Sport a Sport.cz usedl krátce po obědě ke kávě v hotelovém komplexu, kde s týmem tráví herní kemp. Vyprávěl o své aktuální situaci, dřívější nabídce ze Slavie i odchodu ze západu Čech. „Bylo to pro mě dobré angažmá,“ souhlasí slovenský záložník.
Erik Jirka na podzim v Plzni nedostával tolik prostoru, vnímal, že v nabitém kádru nemá potřebný prostor. Nakonec se s klubem půl roku před koncem smlouvy dohodl na ukončení angažmá a pro svou další kariéru vybral s manažerem Danielem Smejkalem polský Piast Gliwice. „Seběhlo se to během tří dní,“ přiznává.
Jak tedy došlo k vašemu konci v Plzni?
„Jednoduše. Volal mi manažer Dan Smejkal, že se mnou v Plzni už nepočítají. Domluvil mi Gliwice. Řekl jsem, proč ne, v Polsku jsem působil, líbí se mi tam. Liga jde každý rok kvalitou nahoru. Všechno se seběhlo během třech dnů.“
Čekal jste konec v Plzni, nebo jste si myslel na novou smlouvu?
„Byl jsem v poslední době málo vytížený. Ke konci podzimu jsem cítil, že Viktorka asi bude chtít, abych odešel. Nedával jsem tomu ale ještě takovou váhu. Říkal jsem si, že třeba dokončím smlouvu a možná se pobavíme o jejím prodloužení. Ale takový je fotbal, nakonec to vyšlo takhle.“
Sám od sebe byste z Viktorie neodešel?
„V uplynulé sezoně jsem příliš prostoru na hřišti nedostal, navíc jsem se na začátku jara nepříjemně zranil (problémy s tříslem). Na podzim jsem toho taky nenahrál tolik, kolik bych si představoval. Můj manažer mi naznačil, že bude dobře, když v zimě odejdu. Řekl jsem ok, ale že musíme počkat, jak se k tomu postaví Viktorka. Nakonec se obě strany domluvily na odchodu.“
„Nejsilnější moment? Penalta proti Dritě a dva góly Slavii.“
Když se ohlédnete za angažmá v Plzni, co vám vyjde?
„Přišel jsem z Ovieda, kde jsem moc nehrál. Ze zájmu Plzně jsem byl nadšený, patří v Česku mezi top tři kluby. Když se ohlédnu za těmi dva a půl roky - skupina Ligy mistrů, Evropská liga, čtvrtfinále Konferenční ligy... Bylo to pro mě velmi dobré angažmá. Jediné, co mi chybí, je titul.“
Angažmá bylo pro vás jako na houpačce. Období, kdy jste nastupoval pravidelně, střídaly týdny, kdy jste do zápasů příliš nenaskakoval.
„Na půl roku mě bohužel vyřadilo zranění. Kluci se chytili, trenér nechtěl měnit sestavu.“
Byla vaším nejsilnějším momentem v Plzni proměněná penalta v odvetě s Dritou v předkole Konferenční ligy? Znamenala zlomový moment na počátku nové éry klubu pod Miroslavem Koubkem.
„Asi ano. A ještě když jsem dal dva góly Slavii (v listopadu 23, Plzeň v Edenu vyhrála 2:1).“
Nikdo se k penaltě v závěru důležité odvety předkola Konferenční ligy proti Drtitě příliš neměl. Pokud byste nedal, zřejmě byste byli vyřazeni. Věřil jste si na ni v tak vypjaté chvíli?
„Byl jsem od první vteřiny rozhodnutý, že ji půjdu kopnout. Takové situace mám rád, ukáže se v nich charakter hráče. Jsem rád, že jsem mohl Plzni takto pomoct. Drita byl jakýsi odpich. Nevím, jestli Viktorku posunula moje penalta... Spíš výhra, ke které penalta přispěla. Uvědomili jsme si, že jsme dobrý tým, který toho může hodně dokázat.“
V Plzni jste proměnil všechny penalty. Jste na ně specialista?
„To úplně nevím. Kdybych se na penaltu necítil a někdo jiný by ji chtěl kopnout, přenechal bych mu ji. Proti Barceloně si na ni věřil Tomáš Chorý, tak jsem mu ji nechal. Nejsem hamoun.“
Zahrál jste si v Plzni Ligu mistrů, je pro vás silnou vzpomínkou?
„Určitě. Každý chce hrát Ligu mistrů, poměřovat se s nejlepšími. Zjišťovat, na jaké úrovni se nachází. V televizi nevypadá složitě, ale když jste na hřišti proti takovým týmům, je to úplně jinak. Jsem za tuto zkušenost moc rád. Věřím, že v Gliwicích se mi také poštěstí zahrát si evropské poháry.“
Jste rychlostní typ. Pomáhá vám to na evropské úrovni, kde je rychlost zásadní podmínkou?
„Když jsme hráli proti Bayernu nebo Barceloně, byli rychlí všichni jejich hráči. Rychlost mi každopádně pomáhá, dělám tím soupeřovým obráncům problémy.“
Slavia byla na spadnutí
Plzeň pod trenérem Miroslavem Koubkem přešla na systém se třemi stopery. Jak vám seděl?
„Na halfbeku se mi hrálo dobře. Pokud systém 3-4-3 dobře zvládáte, tak je to super. Měl jsem volnější náběhy, mohl jsem často centrovat. Ale je třeba běhat také dozadu. Bohužel jsem neměl ustálenou pozici, což není nikdy dobré. Musel jsem se někdy přehodit na útočníka. Na každé pozici řešíte jiné situace, jinak se pohybujete. Kolikrát jsem z toho byl zamotaný. Až z toho byl nervózní i trenér. Vždyť ty ani nevíš, kde máš hrát, říkal mi.(smích)“
Jaká pozice vám vyhovuje nejvíc?
„Asi ofenzivní záložník, křídlo.“
Jednu dobu o vás stála Slavia. Byla její nabídka vážná?
„Bylo to na spadnutí, byli jsme prakticky dohodnutí. Potom se přestup zastavil. Ani nevím, proč. Nabídek jsem měl