Vrba: Horváth? Překonal sám sebe, když se na hřišti honil s Messim
ROZHOVOR | V Plzni definitivně končí éra dvou Pavlů. Pavel Vrba už rok a půl trénuje reprezentaci, v úterý večer naposledy zamával Štruncovým sadům i Pavel Horváth. Reprezentační kouč během emotivní rozlučky svého dlouholetého souputníka promluvil také o tom, co čtyřicetiletá legenda znamená pro celý český fotbal.
Jaký je pro vás návrat do Plzně?
„Pro mě je vždycky příjemné vracet se do Plzně. Už jsem tady byl s národním týmem při kvalifikaci s Islandem, vypadalo to téměř stejně, i když tenkrát přišlo na trénink 4 500 diváků. Ale bylo to podobné, jsem rád, že na mě fanoušci nezapomněli. Vždycky, když přijedu do Plzně, cítím se tady doopravdy jako doma.“
Není Horváthův konec předčasný?
„Myslím, že je to tak akorát. Věřím tomu, že Pavel fotbalu ještě pomůže v jiné funkci. Fotbal miluje, proto se mu bude věnovat dál. Přeju mu, ať je jeho trenérská kariéra stejně úspěšná jako ta hráčská. Je to člověk, který pro fotbal udělal strašně moc. Přeju mu, aby to pokračovalo dál.“
Tušíte, jaké má trenérské vlohy?
„Zatím hraje, nemohu odhadovat, jaký bude trenér. Přeju mu, aby v trenérské praxi uspěl. Je to trošku jiný život. Pavel je člověk, který žil profesionálním fotbalem přes dvacet let, přeju mu, ať minimálně dalších třicet let tady ještě s fotbalem je.“
Čekal jste, že Pavlova kariéra bude v Plzni trvat takhle dlouho?
„Já jsem si hlavně myslel, že nevydržím takhle dlouho v Plzni. Pořád se mi novináři ptali, proč hrajeme na jednoho útočníka. Věřím, že pochopili, že chceme hrát ofenzivní fotbal i s jedním útočníkem, určité období jsme v lize stříleli nejvíc branek, byli jsme úspěšní. Nevěřil jsem, že já tady vydržím tak dlouho, že Pavel vydrží tak dlouho hrát fotbal. Jsem rád za každý rok, který jsem v Plzni strávil. Pavlovi závidím, že tady ještě působí a je spokojený.“
Fotbal bavil fanoušky i kvůli Pavlovi
Byl Pavel zásadním hráčem pro plzeňský úspěch?
„Dan Kolář to řekl v jednom rozhovoru správně, že to nebylo ani o Pavlu Vrbovi, ani o Pavlu Vrbovi. Bylo to o všech hráčích v kabině, o všech funkcionářích, o lidech, kteří se zbláznili a začali chodit na fotbal. Bylo to o městu, o kraji, o sponzorech. Jsem rád, že se nám všem podařilo dostat fotbal úplně na jinou úroveň, než která tady byla před osmi lety. Vidíte, jak dneska vypadá klub, který funguje skvěle. Jsem rád, že jsem toho byl součástí.“
Musel jste se po příchodu do Plzně s Horváthem dlouho sžívat?
„Pavel ve své autobiografii napsal, že do Plzně přišel nějaký blázen, co chce hrát poháry. Jsem rád, že on byl ten blázen, který hrál proti Barceloně, Bayernu a proti mužstvům, o kterých si myslel, že se s nimi v životě nesetká. Já byl blázen na začátku, Pavel blázen potom, že se na hřišti honil s Messim, Robbenem a dalšími skvělými hráči.“
Co se vám vybaví, když se řekne Pavel Horváth?
„Období, kdy Pavel pro Plzeň hodně udělal. Na druhou stranu si vzpomenu i na spousty věcí, kdy to s ním bylo trošku složitější. Přesto si myslím, že k fotbalu patří i tvrdší věci.“
Co ho charakterizuje?
„Žije naplno. Ve všem.“
Jak ovlivnil váš život?
„Samozřejmě ovlivnil i mě. Byli jsme součástí skvělého klubu, spoluhráčů, realizačního týmu, sponzorů, zázemí. Také on bude říkat, že tady rád byl, já jsem také rád, že jsem v Plzni mohl působit i s Pavlem Horváthem.“
Uvažoval byste v době, kdy na něj trenér Bílek neměl v reprezentaci trenýrky, o jeho povolání do národního týmu?
„Já jsem už tehdy říkal, že jim kdyžtak půjčím trenýrky tady z Plzně (úsměv). Ale chápu i tehdejšího trenéra, že budoval mužstvo s nějakou perspektivou, Pavel byl svým věkem na hraně už před pěti lety. On překonal všechny hrany a pokračoval dál a dál. Překonal hlavně sám sebe. Nepřekonal to kvůli tomu, že by něco dostával zadarmo, ale tím, že fotbal neustále miloval a maximálně se mu věnoval. Proto byl tak dlouho úspěšný, závidím mu, že mohl hrát až do čtyřiceti let. Vyhýbala se mu zranění a mohl těšit všechny fanoušky, co v Plzni jsou. Fotbal je bavil i kvůli Pavlovi.“
Dělá vám radost, že fotbal v Plzni funguje i bez vás a Pavla Horvátha?
„Fotbal není o Horváthovi, fotbal není o Vrbovi, fotbal je o lidech a o mužstvu, které je na hřišti. Fanoušci, když vidí, že hráči i trenéři dělají maximum, aby byli úspěšní, a to v Plzni pokračuje, na stadion chodit dál budou. Plzeň v určitém období prolomila stud provinčního klubu a teď ukazuje, že je to tahoun českého fotbalu. Přeju jim, aby pokračovali v evropských pohárech. Doufám, že to tady bude fungovat dál.“
