Nadšený z Itálie nejsem

Obránce Tomáš Zápotočný vypráví o viróze, která ho sklátila, italské nátuře a očekávaném přírůstku v rodině UDINE/PRAHA - Přesně před rokem prohlašoval, že chce českou ligu opustit. Povedlo se mu to a možná ani sám nečekal, jak rychle se v Itálii adaptuje. V Udine, pátém celku Serie A, se v poslední době zapracoval do základní sestavy. "Trenér mi věří," těší reprezentačního obránce Tomáše Zápotočného. Přesto však překvapivě dodává: "Nejsem nadšený, ani zklamaný, je to někde mezi." * Z vašeho hlasu je patrné, že jsem vás vzbudil? "Tak trochu, probral jsem se teprve před chvilkou (rozhovor vznikal okolo 11.30 - poz. red.). Ale ten hlas, to je spíš problém mého krku. Něco mě tam trápí." * Má to souvislost s tím, že jste ve středečním duelu s FC Turín opustil hřiště již v desáté minutě? "Problémy s krkem už mám od pondělí, zkusil jsem na to jít práškama, ale ty cucací bonbony a kloktadla moc nezabraly. Před zápasem jsem se cítil silný a připravený, jenže pak jsem si změřil teplotu a měl jsem ji zvýšenou. Když začal zápas, udělal jsem tři čtyři rychlé sprinty a pak jsem se vůbec nemohl nadechnout ani na kluky zakřičet. Raději jsem mávnul na trenéra, ať mě vystřídá, aby kvůli mně nenastal nějaký problém." * Nebyl risk jít do zápasu s horečkou? "Určitě byl. Jenže já jsem taková povaha, že jsem před sebou viděl další zápas Serie A a hrozně jsem se na něj těšil. Kdyby to šlo, tak bych to ustál, jenže tohle se opravdu nedalo vydržet." * Nebude to nějaká vážnější viróza, když na ni nezabírají ani léky? "Asi je to náběh na angínu. Hodně mě pálí v krku, když jsem teď vstal, taky jsem vůbec nemohl mluvit. Uvidíme, co na mě vymyslí doktoři, ale asi mi dají antibiotika." * Takže jste si přispal i kvůli té viróze, že? "To jo, potřeboval jsem to. Jenže já takhle vstávám normálně, když máme tréninky až odpoledne. Jsem spáč! Navíc mám teď rodinu v Česku, protože čekáme za měsíc přírůstek do rodiny, a tak mě tady neotravuje malá Adélka a můžu si přispat. Stejně je tady bez nich velká nuda." * Jak dlouho je manželka s dcerou v Česku? "Už třetí týden jsem v Itálii sám. Manželka musela v Česku i do nemocnice, protože měla nějaké problémy. Teď ji pustili domů a všechno je v pořádku. Nebylo to jednoduché období. Člověk myslí na rodinu, přitom se musí soustředit i na fotbal." * Což asi snadno nejde... "Určitě. V tom mám jasno. U mě na prvním místě zdraví a rodina, pak teprve fotbal. Dřív to bylo jiné, ve dvaceti jsem měl na prvním místě fotbal. Teď to nebylo moc příjemné - manželka v nemocnici, Adélka s babičkama. No myšlenky jsem měl hlavně na rodinu, fotbal šel stranou." * Víte, jestli to bude kluk, nebo holčička? "Chtěli jsme to vědět hned. A bude to kluk Filip! Budeme mít krásnou dvojičku, takže se stanu nejšťastnějším otcem na světě!" * Předáte mu fotbalové řemeslo? "Asi každý táta sní o tom, aby se mu narodil kluk, a přeje si, aby šel v jeho šlépějích. Já budu obezřetnější. Co bude chtít dělat, v tom ho budu podporovat. Abych ho nutil do fotbalu, když on bude chtít hrát třeba tenis, tak zase takový blázen nebudu." * Vzpomenete si na okamžik, kdy jste se dozvěděl, že to bude kluk? "Manželka byla na ultrazvuku a poslala mi textovku. V tu chvíli mi přejel mráz po zádech. Já jsem si totiž přál druhou holčičku. Adélce teď budou čtyři roky a je něco neuvěřitelného podívat se do těch jejích očiček, jak jsou hodný. Ta láska k rodičům je jiná než od kluků, ti jsou spíš takoví zlobivější. Ale pak jsem si řekl: Neblázni, hlavně ať je to zdravé!" * Vraťme se k fotbalu. V Udine jste teď nastupoval pravidelně, to vás asi štve, že přišla viróza? "To víte, že jo. U mě je nyní na pár dní na návštěvě trenér Csaplár a ptal se mě, jestli to nešlo ustát. Říkal jsem mu: Trenére, to fakt nešlo. Jsem bojovník, ale na tohle jsem neměl! Štve mě to. Ale teď se z toho jeden dva dny oklepu a o víkendu můžu jet do Livorna. Uvidíme, jestli tam bude základ. Spíš však asi ne. Jinak jsem ale spokojený. Z deseti zápasů jsem byl pětkrát v základu, ve zbytku jsem byl pokaždé na lavičce. Svou šanci jsem chytil a cítím, že mi trenér věří. Nebojím se toho, že bych seděl na lavici třeba pět zápasů v řadě a nedostal šanci." * Čekal jste, že se prosadíte do základní sestavy takto brzo? "To ne. Na druhou stranu, když vezmu italský fotbal, tak mi příliš vlastní není. Není tady takový týmový duch. Je znát, že je to italská liga a každý si jede sám na sebe. Možná by se mi víc líbila německá buldočí liga. Tam do toho hráči jdou na sto procent stejně tak jako fanoušci. Tady je to o technice, o taktice a pořád mám v hlavě, že bych si chtěl zahrát v Anglii, Německu či Skotsku. Možná je to překvapivé, ale abych byl z Itálie nějak nadšený, tak to ani ne... Spíš bych chtěl hrát někde, kde ocení bojovnost, nasazení, skluzy. Tady to není, fanoušci vás ocení, že máte dobrou techniku a že hrajete dobře takticky. Ale že do toho nejdete naplno, vám odpustí." * Ale vždyť jste o Itálii dřív mluvil hezky a přál jste si jít do Serie A... "Nečekal jsem, že to bude takové. Ale zase si z toho zkouším vzít pozitiva. Hrozně na sobě cítím, že jsem zrychlil nohy a mám je dynamičtější. I takticky jsem na tom lépe. Pro mě je tohle všechno velké plus a velká škola. Být rok v Itálii vám hodně moc dá. Třeba i řeč. V italštině jsem udělal velký pokrok. I když to není dokonalé. A trenér mi pořád opakuje, abych měl puštěnou italskou televizi a pořád se učil, protože pro obránce je komunikace zvlášť důležitá. Na svoji obranu musím říct, že už se dokážu pobavit s klukama, kteří jsou z toho až překvapení!" * Přesto, čekal jsem, že od vás uslyším samou chválu... "Abych říkal, že je to tady super, by bylo přehnané. Přemýšlím nad tím, sleduju v televizi německou a anglickou ligu a ta hra i fandové mě tam uchvacují. Ale nechci to tady v Itálii brát ani negativně, ani pozitivně, je to někde mezi." "Bude to kluk! Budeme mít krásnou dvojičku, takže se stanu nejšťastnějším otcem na světě." "Možná by se mi víc líbila německá buldočí liga. Tam do toho hráči jdou na sto procent stejně tak jako fanoušci." *** zápotočného bilance v této sezoně * V deseti ligových kolech nastoupil šestkrát. "Je tady velká konkurence. Spíše však v záloze, o čemž ví své Tomáš Sivok, který v lize nastoupil zatím jen dvakrát. Má to hodně těžké." * Pětkrát byl v základní sestavě, odehrál 386 minut. "Hraji na pravém kraji tříčlenné obrany, což mi vyhovuje. Cítím, že mi trenér věří." * Udine je po desátém kole Seria A na pátém místě. "Euforie ve městě není, lidi jsou z našich výsledků sami překvapení. Ale když jdu nakoupit, tam mě lidi zastavují a říkají mi komplimenty."