V moři světových a tuzemských fotbalových hvězd se na první pohled možná trochu ztrácel. Rozhodně by ale nemělo zapadnout, že i rozhodčí na sobotní velkolepé rozlučce Tomáše Rosického byl z kategorie nejlepších. Martin Atkinson (47) patří na Ostrovech ke špičce. Řídil velké evropské zápasy, finále anglických pohárů. A velkou měrou přispěl i k zábavě během „Rosova“ loučení. Opakovaně se naoko dohadoval s Janem Kollerem, nechal opakovat pokutový kop poté, co ho Jens Lehmann Rosickému lapil. „Tohle byl zápas hlavně o zábavě. Tomáš si ho zasloužil, je to úžasný hráč a člověk,“ sklonil se zkušený sudí před končící legendou.
Co pro vás znamená, že jste mohl být součástí Rosického loučení?
„Je to pro mě velká čest, že jsem byl pozvaný na Tomášův poslední zápas. Před několika měsíci jsem měl zmeškaný hovor z nějakého českého čísla. Nevěděl jsem, o co se jedná, ale jakmile jsem zjistil, že jde o tuhle akci, byl jsem nadšený. Hrozně rád jsem Tomáše viděl. Byl to skvělý nápad, jak se rozloučit s takhle fantastickým hráčem.“
Volal vám přímo Rosický?
„Ne ne, volali mi organizátoři akce. Měl jsem z toho velkou radost. Cením si toho, že jsem tu mohl být. To, že si Tomáš pro svou rozlučku vybral anglického rozhodčího, jenom ukazuje, jaký k nim měl po celou kariéru respekt.“
Zápasu se zúčastnily hvězdy jako Van Persie, Fábregas a další. Co to o Rosického kariéře vypovídá?
„Značí to, že byl úžasný hráč, který nastupoval po boku těch nejlepších. Ale nejde jen o to, jaký byl fotbalista, ale taky člověk. Všichni ho měli rádi, proto jsem přesvědčený, že nikdo z pozvaných ani na chvíli neváhal, zda má do Prahy vyrazit.“
Jak Rosického pamatujete ze zápasů Arsenalu, které jste pískal?
(rozzáří se mu oči) „Nikdy v životě jsem s ním neměl žádný problém. Vážně, ani jednou. Vždycky byl jedním z nejmilejších hráčů. To je pro rozhodčího vzácnost. Často se s hráči dostaneme do složitých a nepříjemných situací, s Tomášem si ale nic takového nepamatuji. Jasně, někdy s něčím nesouhlasil, vždycky jsme k sobě ale měli respekt. Rozebrali jsme, co se stalo, a vysvětlili si to. Je to hodně vzácné, zvlášť v Premier League, kde jsou zápasy hodně intenzivní a je v nich spousta emocí.“
Takže žádné pokřikování nebo nadávky ze strany Rosického nehrozily?
„Kdepak! Nikdy na mě nekřičel, neřekl nic sprostého. Víte, je spousta hráčů, kteří jsou mimo hřiště strašně milí, jakmile ale začne utkání, úplně se změní. U Tomáše to neplatí, on zůstával pořád stejný, absolutně nekonfl iktní.“
Jak jste ho vnímal jako fotbalistu?
„Pro nás rozhodčí je těžké sledovat schopnosti jednotlivých hráčů. Musíme se soustředit na každé další rozhodnutí. Nemáme moc času ocenit kvalitu hráčů, ale jakmile někdo hraje Premier League deset let, je to výjimečné. Být tak dlouho v téhle soutěži není jen tak. Dokázal se adaptovat a ukazoval, jak skvělým hráčem je.“
Byli jste často v kontaktu i mimo hřiště?
„V Anglii se hráči a rozhodčí potkávají velice vzácně. Ale samozřejmě, vidíme se během zápasů, případně po něm. Tomáš se mě vždycky zeptal, jak se mám, co je nového. Zajímal se. Byl milý a slušný.“
