Tak a máte po tužce!
Markovi Matějovskému a jeho rodině se v Readingu líbí, trápí jej jen výsledky READING - Před branou do tréninkového centra Readingu stojí postarší chlapík. "Sorry, pánové, ale teď vás tam nepustím. Probíhá taktická příprava," pronese chraplavým hlasem muž s prošedivělým knírem, nasaje poslední doušek cigarety a pak ji zahodí pod sebe. "Já jsem Charlie," podává mi ruku a kšilt své čepice si přitom posadí trochu výš, aby na mě viděl. Vrátný Charlie je oblíbenou postavou klubu. Všichni ho znají a on zná zase je. "Jóóó, Marek, to je fajn kluk a také dobrý hráč. No a ty jeho přihrávky!" rozpovídá se o zimní posile z Česka. V tu chvíli už však zase v puse žmoulá další cigaretu. Vypráví, že pro klub z Readingu již pracuje devět let a že si ještě pamatuje působení ve čtvrté nejvyšší soutěži. "Je fajn vidět ho nyní v Premier League," prohodí spokojeně. Čas s pamětníkem Charliem plyne rychle a tři čtvrtě na dvanáct, tedy doba, kdy se brány tréninkového centra otevírají pro novináře, je tady. Před námi se zjeví devět tréninkových hřišť, na jednom z nich se spolu s dalšími borci Readingu prohání i Marek Matějovský. "Go, Marek, go, go, go!" křičí na Matějovského jeden ze spoluhráčů. Po centru Stephena Hunta, pro českého fandu známého muže, exboleslavský záložník vypálí. Ovšem jen lehce, brankář míč pohodlně lapí. Ač je Reading momentálně na sestupových příčkách, vládne v něm dobrá nálada. Samý úsměv a legrácky. Když se při střelecké soutěži míč odrazí od břevna a není jasné, zda poté překročil i brankovou čáru, propukne emotivní hádka. Vzrušenými gesty se do ní zapojí i Matějovský. "Je tady dobrá parta," potvrzuje i český reprezentant. Zanedlouho trénink končí. Hráči ještě mohu využít posilovny, masáže či rehabilitační linky. To všechno v komplexu tréninkového centra najdete. Využít mohou také jídelny. "Na stadionu jsem byl zatím asi jen třikrát. Vlastně jen na zápasech," vysvětluje exboleslavský středopolař, když sedáme do vozu audi A6. Pokynutím ruky se rozloučíme s Charliem a vyjíždíme z areálu. Vůz má automatickou převodovku. "Chtěl jsem ji, abych se mohl soustředit jen na řízení," vysvětluje Matějovský. S jízdou v levém pruhu se vypořádal zdatně. Jednomu karambolu se však nevyhnul. "Nejdříve jsem měl jiné auto, které automatickou převodovku nemělo. Tak jsem hned odřel disky," pochlubí se. Tréninkové centrum leží od města hodně daleko. Projíždíme kolem pustých polí sem tam přerušených krásnou vilovou zástavbou. "Tady bydlí většina spoluhráčů," ukazuje přes okno náš průvodce na krásné rodinné domky. "Za čas bychom si tady také chtěli nějaký pronajmout," líčí Matějovský. Zatím vzala rodina Matějovských zavděk bytem 3+kk. "The three tops," září nápis na bráně při vjezdu do bytového areálu, který je oplocen a na noc se zavírá. Nedaleko je i rybník s malým parkem. "Je tady celkem dvanáct bytových jednotek, na každém patře čtyři," říká náš hostitel, když vcházíme do třípatrového domu v typickém anglickém stylu. Otevřou se dveře a starostlivý otec ihned přiskočí ke svému synkovi, sedmnácti měsíčnímu Dominikovi. "Má ještě horečku?" otáže se manželky Simony. "Tata, tata," žvatlá si malý Dominik, když jej tatínek bere do náručí. Za chvilku už si to synátor mašíruje po obývacím pokoji až ke stolku a sápe se po mém diktafonu. "Tohle panu redaktorovi nemůžeš brát, Domi," oboří se Simona Matějovská na syna. Ten reaguje pláčem. Uchlácholit se nenechá ani mobilním telefonem, který vzápětí letí na zem. Uspokojí jej až tužka, kterou mu zapůjčíme. A pláč ustává. "Jsme tady spokojeni. V Readingu mě všichni přijali skvěle," vypráví hlava rodiny. "Jen manželka byla z některých věcí v šoku," dodává Matějovský. V Anglii se totiž návštěvy při vstupu do bytu nezouvají. "Když jsme sem přijeli, prvních pět dní pršelo. Přišla návštěva a normálně nám mašírovala v botech po tomto bílém koberci," líčí záložník. "A mě už omývali! No to byla uvítačka!" orosí se při této vzpomínce Simona Matějovská ještě dnes. Jen po fotbalové stránce to zatím není ono. Reading se zatím krčí na osmnácté, a tedy sestupové příčce a ne a ne se chytit. "Každý náš zápas je nyní hodně důležitý. Musíme makat a snažit se, abychom se zachránili. V Česku už by za této situace asi vyhodili trenéra. Tady se pořád věří, že se to zlomí a odhodlání je tady cítit velké," doufá Matějovský a v tu chvíli se ozve silné křupnutí. "Tak - a máte po tužce," pronese a malý Dominik se s úsměvem na rtech vítězoslavně podívá na tátu. O autorovi| Zpravodajové deníku Sport z Readingu ALEŠ ROLL, roll@deniksport.cz, PAVEL MAZÁČ mazac@deniksport.cz
