Takřka rok působí Jaroslav Drobný na jedné z nejprestižnějších adres ve světovém fotbale. V Bayernu trénuje brankáře juniorky a na lavičce áčka kolikrát sedí jeho mladí svěřenci, kteří se chtějí stát nástupci Manuela Neuera. Mnichovský klub nechtěl bývalého gólmana angažovat poprvé, už jako aktivní hráč mohl zamířit do Bavorska. Cesty se ale potkaly až teď.
Ve velkém rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz popisuje Drobný svou práci a porovnává i možnosti velkoklubu s Českem. Ohlíží se také za svou profesionální kariérou jak na klubové, tak reprezentační úrovni. Českobudějovický patriot, puntičkář a světoběžník, který ovládá pět jazyků, byl tradičně velmi přímý a nebral si servítky.
Jak se vlastně vaše angažmá v Bayernu upeklo?
„Je to dlouhá historie, musíte mít kontakty a za tu dobu jsem si v bundeslize nějaké udělal. Někteří lidé z mého působení v Herthě a Hamburku jsou teď v Mnichově, takže se to celkově všechno propojilo. Byli jsme už předem domluvení delší čas, jen se přesně nevědělo, jestli půjdu do mládežnické akademie v Bayern Campusu, nebo jestli budu rovnou u béčka. Nakonec musel trenér brankářů béčka na operaci s kolenem, což můj příchod jen urychlilo.“
Nakolik se odráží klubová filozofie Bayernu na vaší práci?
„Vždy se to trochu odvíjí od áčka, ale principy Bayernu jsou pořád stejné. Musíte mít držení míče a udávat tempo hry. Devadesát minut mít navrch. Pokaždé to takto nejde, zvlášť v mládežnických kategoriích, ale pořád chceme rozehrávku od brankářů a vždy chceme hrát fotbal. Nechceme žádné nakopávané balony, ale postupný útok. DNA je hrát hezký fotbal a vyhrávat.“
Dnes se traduje, že se brankáři zaměřují primárně na rozehrávku a zapomínají na brankářské základy. Vnímáte to podobně?
„Určitě ne, v Mnichově ten pocit nemám. V Bayernu je samozřejmě největší hvězda Manuel Neuer, každý chce být jako on. Ale to je těžké, Manu dělá něco proto, že ví, že je efektivní. Bavil jsem se třeba s kluky, proč to dělají, a nedokázali mi odpovědět. My trénujeme všechno, kluci musí umět rozehrávat a v tréninku je do toho nutíme, to je normální věc. Fotbal se nějak vyvíjí, ale na druhou stranu musí chodit na centry a my nechceme, aby je boxovali, ale chytali. Musejí chytat střely, umět jeden na jednoho, prostě být komplexní. Každému brankáři vyhovuje něco jiného.“
Dá se prostředí Bayernu vůbec porovnávat s tím, co jste zažil v Česku, když jste se vrátil do Českých Budějovic?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
