Šéf UEFA má silnou podporu v kauze Superliga. Real i Juventus o ní dál sní
Těsně před tím, než o víkendu generalita UEFA rozlosovala kvalifikaci EURO 2024, se konalo ve Frankfurtu mimo objektivy kamer velmi důležité zasedání vedení evropského fotbalu. Jeden z hlavních bodů se týkal sporu mezi UEFA a třemi kluby podporujícími i nadále projekt Superligy, který nyní řeší Evropský soudní dvůr. Všechny svazy přitom jednomyslně podpořili šéfa UEFA Aleksandera Čeferina. Pro Juventus, Barcelonu a Real Madrid to nebyla dobrá zpráva.
Kdo si myslel, že je projekt fotbalové Superligy po jeho zpackaném vyhlášení v dubnu loňského roku definitivně u ledu, ten se zmýlil. Snaha původně dvanácti evropských velkoklubů založit si konkurenční soutěž – Lize mistrů a celé UEFA navzdory – sice trvala jen necelé dva dny.
Po obrovských protestech fanoušků tehdy devět účastníků projekt urychleně opustilo. Týkalo se to všech šesti zástupců Premier League (Arsenal, Chelsea, Liverpool, Manchester City, Manchester United, Tottenham), obou milánských gigantů AC i Interu a také madridského Atlética. Tři poslední fotbaloví giganti – Juventus, Barcelona a Real Madrid - však nadále usilují o to projekt uvést v život.
Naposledy na začátku října o tom prezident Realu Madrid plamenně mluvil dokonce na valné hromadě klubu. „V tenise hráli Nadal a Federer čtyřicetkrát za 15 let. Nadal a Djokovič odehráli skoro 60 zápasů za 16 let. No a Real hrál za 67 let s Liverpoolem jen devětkrát, s Chelsea čtyřikrát. Jaký smysl má připravit fanoušky o všechny tyto skvělé zápasy?“ horoval Florentino Peréz.
V nedávném dopise akcionářům pak své odhodlání ke spuštění projektu potvrdil i majitel Juventusu Andrea Agnelli. A šéf Barcelony Joan Laporte zase před pár dny znovu uvedl, že „Superliga by byla vylepšenou Ligou mistrů s lepším formátem a stala by se nejatraktivnější sportovní soutěží na světě.“
Čeferin v čele UEFA i na další období? Ano!
Na zasedání UEFA se však jednoznačně ukázalo, že odpor evropské fotbalové komunity proti Superlize zůstává pevný. „Jednání se zabývalo i vývojem sporu mezi UEFA a Superligou u Evropského soudního dvora. Všechny svazy vyslovily podporu sportovně-společenskému modelu, který UEFA hájí,“ píše se i v prohlášení FAČR, který na zasedání zastupovali předseda Petr Fousek s generálním sekretářem Michalem Valtrem.
Na tomto zasedání navíc všech 55 členských států deklarovalo podporu Aleksanderu Čeferinovi v další kandidatuře na předsedu UEFA. A to je ve zlomové době pro tři rebely jasný vzkaz. Čeferin byl totiž na diplomatickém poli klíčovým mužem, který po vyhlášení Superligy rychle přešel do protiútoku. A nakonec právě on a rozezlení fanoušci měli největší podíl na tom, že vše skončilo ani ne během 48 hodin blamáží.
Čeferin navíc chtěl všech 12 klubů, které u zrodu Superligy stály, disciplinárně potrestat. V té chvíli se bitva přenesla do právnické roviny. Madridský soud nejprve vyzval evropskou fotbalovou asociaci, aby řízení proti rebelům zrušila, což se také vzápětí stalo.
UEFA se posléze s devíti kluby, které z projektu po dvou dnech vystoupily, dohodla na narovnání vztahů. U trojice Juventus, Real Madrid a Barcelona se však svého úmyslu kluby potrestat nevzdala. Španělský soud navíc v tomto roce zrušil nařízení madridského soudu, které to UEFA zakazovalo. Případ se tak nakonec přenesl až před Evropský soudní dvůr, jenž by měl nejpozději do 15. prosince vydat finální verdikt.
Dohodu UEFA napadl „fanoušek“ Juventusu
Čeferin pak mezi tím nezahálí. A lobuje za zájmy UEFA na fotbalovém i politickém kolbišti. V minulém týdnu se například sešel s místopředsedou Evropské komise Margaritisem Schinasem a podepsal s ním novou dohodu o spolupráci s cílem prosazovat evropské hodnoty a cíle. „Musíme hájit evropský model sportu založený na rozmanitosti a férovosti,“ řekl po jednání Schinas.
Novou dohodu mezi UEFA a Evropskou komisí pak ihned napadl italský europoslanec Sandro Gozi. „Proč komise považovala za vhodné podepsat novou dohodu s UEFA, když u soudního dvora stále probíhá řízení? Zvážila komise možnost, že by tato dohoda mohla narušit nezávislost a nestrannost probíhajícího řízení?“ rozčiluje se muž, na jehož twitterovém účtu si můžete přečíst, že klubem jeho srdce je Juventus Turín…
Tato argumentace je ale podivná. Dohoda mezi UEFA a komisí se totiž přímo netýkala zmíněné kauzy, ale základních principů, na kterých se obě strany shodly. A těmi jsou například závazek podporovat solidaritu mezi různými úrovněmi sportu, zejména mezi profesionálním a amatérským fotbalem. A také rozvoj ženského fotbalu a budování hodnot jakými jsou spravedlnost, integrita, finanční udržitelnost či konkurenční rovnováha.
Nedává žádný smysl, proč by o těchto hodnotách obě strany nemohly jednat, pokud je považují za stěžejní. A že Superliga do těchto principů příliš nepasuje? Ano, to sedí…
Projekt naopak popírá společenské a sportovní tradice evropského sportu s jedinou ambicí: vydělat pro elitní a velmi uzavřenou společnost maximálně 20 klubů ještě více peněz na úkor ostatních. A to vše bez špetky principu solidarity, který k evropskému fotbalu také patří.
Šéf La Ligy o rebelech: Lžou víc než Putin
Sám Čeferin pak zůstává k ambicím Peréze a spol. nadále velmi kritický. Načasování celého projektu navíc považuje vzhledem k okolnostem, které nyní hýbou celým světem, za vyloženě skandální. „Nejdřív vypustili nesmyslný nápad uprostřed celosvětové pandemie. Teď s ním pokračují uprostřed války. Musejí žít v paralelním, jiném světě,“ dodal.
Javier Tebas - prezident španělské La Ligy, v níž dva ze tří rebelů působí, pak byl před časem ještě ostřejší: „Superliga? Juventus, Barcelona a Real Madrid lžou víc než Putin.“
A jak se mezi tím vede UEFA finančně? Za sezonu 2020/21 i díky konání evropského šampionátu vykázala rekordní příjmy 5,7 miliardy eur (asi 145 miliard korun). V předchozí sezoně poznamenané covidem to byly jen tři miliardy eur (76 miliard korun).
Petr Fousek, šéf FAČR, o projektu Superliga |
„V záležitosti sporu mezi UEFA a Superligou stojí FAČR jednoznačně na straně UEFA, stejně jako všech 55 členských svazů UEFA, a důvody jsou naprosto zřejmé. Narušení solidárního systému UEFA by primárně poškodilo evropský fotbal a evropský sportovní model, ale poté druhotně vážným způsobem i český fotbal a způsobilo by značné sportovní i společenské škody na národních úrovních. Toto riziko stejným způsobem vnímají nejen fotbalové asociace v Evropě, ale i ligy, kluby a uskupení hráčů, trenérů, agentů i fotbalových příznivců, a opakovaně daly svůj postoj najevo. Z toho důvodu FAČR také podpořila i celoevropskou petici fanoušků.“ |
