Uhrin má 80! Výhry i přiznané chyby, líznutý Ferguson či NE Tottenhamu

Dušan Uhrin starší patří do plejády fotbalových osobností původem ze Slovenska, které se ovšem záhy etablovaly v Česku a jsou s ním pevně spjati. Nejslavnější rodák dědiny Hodruša-Hámre odešel do Prahy studovat FTVS a hrál za Admiru i Aritmu. Trénoval sice třeba i v Alžírsku, na Kypru, ve Švédsku, v Izraeli či Gruzii – ale slovenský tým vedl jediný: Slovan Bratislava v závěru své kariéry. Těsně před tím, než se mu z klubu ozvali, si uvařil milované brynzové halušky. „Třeba si někdo tam nahoře skutečně přál, abych Slovan převzal,“ přemítal. Jenže angažmá, během něhož Uhrin ani nepřeskočil z češtiny na slovenštinu, v roce 2009 skončilo brzy. Smlouvu netradičně uzavřel na půl roku a už po dvou měsících rezignoval kvůli dvěma prohrám. Paradoxně právě Bratislava mu vůbec přinesla trpké zážitky: s českým výběrem na Tehelném poli prohrál v kvalifikaci MS 1998 1:2, jako na potvoru mu tam taky jednou ukradli luxusní BMW...

Legendární trenér Dušan Uhrin • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Když studoval jedenáctiletku v Žarnovici, mezi jeho spolužáky byl i jeden, který měl později zásadně zasáhnout do dějin společného státu i samostatného Slovenska a budil svým chováním obrovské emoce. Ano, nějaký Vladimír Mečiar. „Nechci mu křivdit, ale pamatuju si, že fotbal moc neuměl. On ve škole vůbec moc nevynikal, byl to normální kluk, žádný kápo,“ vzpomínal Uhrin v rozhovoru pro MF Dnes. „Že boxoval? To jsem se dozvěděl až z novin ve chvíli, kdy se rozdělilo Československo. Překvapil mě, kam to dotáhl,“ dodal na adresu bývalého autoritativního slovenského premiéra.

Dušan Uhrin slaví osmdesátiny • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Na klubové úrovni se Uhrinovo jméno skloňuje hlavně v souvislosti se Spartou, ale výraznou stopu zanechal už v tehdejší Rudé hvězdě Cheb. „Vnitrácký“ tým vedl v letech 1983-87 a 1989-1991 a potkal se tam s celou řadou pozdějších hvězd, které si přicházely odkroutit základní vojenskou službu. Mezi nimi i nespočet sparťanů, včetně útočníka Tomáše Skuhravého. Fotbalový Bomber i bohém v jednom si často stejně jako ostatní vyhodil z kopýtka, oblíbeným místem dostaveníček byl místní Špalíček. Jednou se Skuhravý nechal vyhecovat a vylezl na vánoční strom na náměstí, z něhož ho nemohli sundat. Zvykem taky bylo dát si těsně před zápasem panáka vodky. „Kolikrát jsem ho poslal do basy. Nejhorší pro něho ale bylo, když mu ostříhali tu jeho patku,“ vzpomíná Uhrin, jenž se na tomhle svérázném trestu domlouval s majorem od armády. Mimochodem, v Chebu se potkal i s jistým Pavlem Vrbou – jenže ho do A týmu nechtěl. „Neměl kvalitu, tak šel trénovat do béčka. Dodneška mi to nemůže zapomenout,“ směje se čerstvý osmdesátník. To, že tolik hráčů poznal už v Chebu, byla strategická výhoda pro následné působení ve Spartě a u reprezentace.

S Tomášem Skuhravým má Dušan Uhrin spoustu zážitků • Foto Archiv Sportu

Zkraje 90. let se proslavil na lavičce pražské Sparty, získal s ní dva tituly a v sezoně 1991/92 ji protáhl do semifinálové skupiny Poháru mistrů evropských zemí, respektive nultého ročníku Ligy mistrů. Nejslavnější mač sparťané sehráli s Barcelonou: na Nou Camp těsně prohráli 2:3, a doma dokonce zvítězili gólem Horsta Siegla 1:0! „Víte, co mě překvapilo? Když jsem se pak jedinkrát podíval na záznam, ve druhé půli jsme Barcelonu přehráli, byli jsme na tom líp i kondičně,“ ohlíží se Uhrin. Méně se ví, že proti katalánskému gigantovi seděl na letenské lavičce už v druhé polovině 70. let, když s „Barcou“ Sparta prohrála 1:2 v utkání Poháru Joana Gampera. „Pak za mnou přišli, dali nám i prachy a omluvili se, že nás nemohli nechat vyhrát. Že by na finále přišlo dvacet tisíc lidí a takhle jich bylo sto dvacet,“ prozrazuje Uhrin. Mezi památná utkání ze sezony 1991/92 patří i triumf nad nabušeným Olympique Marseille: po úvodní prohře 2:3 Sparta doma zvítězila 2:1. Boss Bernard Tapie si chtěl tenkrát postup zaplatit, dobýval se i do šatny rozhodčích, jenže domácí si všechno pohlídali...

Pod Uhrinovým vedením Sparta slavně porazila Barcelonu • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Evropský šampionát v Anglii – a nejen největší sukces Uhrina, ale i jeden z nejblyštivějších triumfů celého českého fotbalu. Trenér zvrátil předpovědi, že podceňovaný tým se bude pakovat po základní skupině. Začalo to sice depresivní prohrou 0:2 s Němci, Uhrin se však nesesypal. Klíčovým momentem bylo, že si sedl v hotelové zahradě do křesílka s Patrikem Bergerem, který chtěl odjet kvůli tomu, že nebyl v základní sestavě. „Cítil jsem to vůči němu jako nespravedlnost, omluvil jsem se mu,“ nemá potíž přiznat Uhrin. „Vztahy s hráči byly jeho doménou. Všichni nemohli být spokojeni, ale uměl to s nimi zahrát. To byla jeho velká zbraň, kterou jsem na něm obdivoval,“ říká někdejší Uhrinův asistent Verner Lička. Po zlomovém utkání s Itálií (2:1), před nímž trenéři raději předčasně ukončili vypjatý trénink, přišla velká jízda až do finále. Žil tím celý národ, prezident Václav Havel adresoval Uhrinovi dva dopisy a doporučoval mu sestavu (tolik cenné listy přitom skončily bůhvíkde). „V té době jsem to nějak neřešil, že mi píše Havel,“ povídá zcela po svém Uhrin. Finále rozhodl „zlatý gól“ Olivera Bierhoffa, i když chtěl český trenér reklamovat ofsajd. Už ovšem bylo pozdě. Na záznam utkání se podíval až po letech a jen jednou. „Dlouho jsem ho vidět nechtěl. Měl jsem to prostě v sobě, takovou křivdu,“ přiznává.

Schůzka s Patrikem Bergerem byla v Anglii hodně důležitá • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Jiný by za nic na světě neuznal, že se zmýlil. Pro Uhrina je však charakteristické, že to dokáže a nestydí se za to. Ať už to udělal přímo před hráčem, nebo se „přiznal“ novinářům. „Uměl říct přímo, co si myslel: To se mi nepovedlo, to byla blbost...“ tvrdí Lička. Pokud jde o EURO 1996, Uhrin si vyčítá, že před finále změnil taktiku. Vadilo mu, jak se rozebíralo, že je hra týmu příliš defenzivní, tak se odhodlal hrát s Němci otevřenou partii. Navíc cítil, jak z něho po dramatickém postupu přes Francii v semifinále spadlo napětí. „Kdybych v něm byl pořád, myslím, že by finále dopadlo jinak,“ míní. Po finálové odvetě s Německem si vyčítal, že střídal Karla Poborského, jakkoli náhradník Vladimír Šmicer uměl zápasy rozhodnout. „Ze záznamu jsem viděl, že Karel hrál perfektně, byla to obrovská chyba,“ tvrdí Uhrin. A lituje také toho, že tehdy nenasadil záložníka Václava Němečka, bývalého kapitána, jemuž sebral místo Radek Bejbl.

Karel Poborský hrál na EURO 1996 skvěle • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Uhrin byl tak „zažraný“ do fotbalu, že málem přišel o setkání s jednou z největších osobností světových dějin – anglickou královnou Alžbětou II. U příležitosti pořádání EURO 1996 přijela do Prahy a trenér české reprezentace byl mezi těmi, koho poctila pozvánkou na setkání s ní. Jenže Uhrin měl plnou hlavu šampionátu a prvního zápasu s Němci, a tak se místo na recepci vydal na jejich přátelské utkání s Dány. „Byl jsem v tomhle ohledu úplně zaslepený. Až pak jsem si řekl: Ty vole! Měl jsi na královnu jít...“ Jenže pak se sám přičinil o to, aby dostal druhou šanci, v kulisách posvátného fotbalového chrámu Wembley. Právě královna předávala Čechům stříbrné medaile. Uhrin si snímek, který to zachycuje, náležitě považuje: visí na zdi sanatoria Mariot ve Františkových Lázních, které volně pojmenoval po hotelu, kde sídlil národní tým v Anglii, a se svým autogramem ji dává na památku.

Dušan Uhrin se s anglickou královnou nakonec setkal • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Mistrovstvím Evropy 1996 se Češi probránili... Tohle hodnocení Uhrinovi vadilo, neměl rád, když se takhle vystoupení jeho mužstva sesumírovala. Na druhé straně kdyby na tom krapet nebylo, nemluvil by sám o tom, že do finále chtěl jít s otevřeným hledím. V každém případě mu razítko na jeho strategii dal muž z nejpovolanějších: sir Alex Ferguson. Věhlasný trenér, jenž za jeho zády před finále EURO přímo na hotelu domlouval s Poborským přestup do Manchesteru United. S Fergusonem se Uhrin setkal dvakrát na večeři v Tel Avivu, když působil v Maccabi Haifa. „Řekl mi: Heleďte se, taktika, kterou jste připravil, byla na to, jaké jste měli mužstvo, vynikající,“ přibližuje rozmluvu. A k dobru přidá, že si legendární kouč dal do nosu tak, že ho musela odvést manželka...

Legendární trenér Alex Ferguson • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Sparťanská ikona na lavičce Slavie nebo naopak? Takovou možnost měl třeba František Cipro, František Straka do toho nikoli ke svému štěstí dokonce šel – a rovněž Uhrin byl v opačném gardu sváděn úhlavním rivalem. Slávistický boss Vladimír Leška přišel s nápadem, že by uznávaný trenér vedl souběžně národní tým i červenobílé. Uhrin se sice nechával slyšet, že by nikdy nenásledoval kroky svého velkého vzoru Václava Ježka, který šokoval přesunem z Letné do Edenu za mecenášem Borisem Korbelem, ale nabídka sešívaných ho přece jen lákala. Dokonce se rozjel za svazovým šéfem Františkem Chvalovským, s nímž měl úzký vztah. Jenže ten řekl Ne – a bylo vymalováno. „Pak jsem mu děkoval, protože udělal dobrou věc,“ vzpomíná Uhrin. „Víte, já byl takový dobromil. když mě někdo chtěl, tak jsem šel. I za ženskou,“ směje se.

Slávistický boss Vladimír Leška (druhý zprava) lákal Uhrina do Edenu • Foto Jaroslav Legner (Sport)

Zajímavých angažmá měl spoustu, ale to nejpozoruhodnější na klubové úrovni si nechal utéct. S nabídkou se přihlásili z Tottenhamu! Kdyby řekl Yes, mohl následovat někdejšího úspěšného kouče československé reprezentace Jozefa Vengloše, který vedl na začátku 90. let krátce Aston Villu. Jenže Uhrin se na to necítil – ne fotbalově, ale kvůli jazyku. „Když neumíte anglicky...“ pokrčí rameny. I později, když tenhle jazyk piloval a byl ve Švédsku na štaci v AIK Stockholm, ověřil si, jaká je jazyková bariéra nevýhoda. „Máte to složitější,“ povídá. Proto podle svých slov nelituje. Nevšední nabídky, které nevyužil, dostal i z Austrálie nebo Řecka, kde ho chtěli k národnímu týmu.

Možnost vést Tottenham Dušan Uhrin odmítl • Foto Michal Beránek (Sport)

Jméno Uhrin z lavičky u fotbalového hřiště nezmizelo. Vlastně Dušan Uhrin. Rodinnou štafetu převzal jeho syn, který vedl Slavii, Plzeň, Mladou Boleslav, Dinamo Tbilisi či několik týmů v Rumunsku a nyní působí v druholigové Příbrami. Ježe pozor, tím to rozhodně nekončí. S trénováním začal i jeho syn Dušan (jak jinak) a pěkně od píky – u mládeže v Hostivaři. „Hrozně ho to baví, má cit na vedení lidí. Je dobře, že takhle začíná a dělá mládež, ví, co chce. Já taky začal s dorostem Admiry a přešli jsme z I. A třídy až do první dorostenecké ligy,“ připomíná Dušan Uhrin starší. Tedy nejstarší. Prostě osmdesátiletá legenda.

Dušan Uhrin mladší je rovněž trenérem • Foto Michal Beránek / Sport

• Exkluzivní rozhovory, vzpomínky a témata.
• Velká jízda do minulosti – za volantem Horst Siegl, spolujezdcem Vladimír Šmicer.
• Hrdinové z MS 1990 a EURO 1996.
• Krimi i lifestyle: jak vypadali Poborský a spol.
• Unikátní fotografie.

Objednávejte na iKiosek.cz ZDE>>>