Před dvěma lety se nechal „ukecat“ a vstoupil na funkcionářské pole. Aleš Jindra (49), někdejší prvoligový hráč nebo asistent trenéra ve Spartě, plní roli místopředsedy Plzeňského krajského fotbalového svazu. Nastoupil po dlouhé éře Romana Berbra, jenž je spolu s dalšími lidmi souzený za nekalé praktiky v českém fotbale. Jindra ale dál naráží na následovníky někdejšího vládce. Pro deník Sport a iSport.cz otevřeně popisuje poměry nejen v západočeském svazu, kde rozdělené vedení nedokáže společně fungovat.
Devítičlenná vláda nad západočeským fotbalem má zcela rozdílný pohled na věc. Nervózní atmosféra se projevila i na březnové valné hromadě, kterou v roli hosta sledoval také předseda FAČR Petr Fousek. Nabídl, že pomůže urovnat spory mezi předsedou Martinem Drobným a Alešem Jindrou. „Drobný je skutečný pohrobek Romana Berbra,“ říká Jindra a vysvětluje, co se mu na fungování svazu nelíbí.
Co ukázal začátek soudu s Romanem Berbrem a dalšími obviněnými?
„Pro mě je zásadní jeho nastavení jako člověka. Je to až taková zvrhlost, vnímá to tak, že všechno bylo v pořádku a takhle se fotbal má dělat. Jsem přesvědčený o tom, že on tomu sám věří, že to dělal správně. Poznal jsem i u jiných funkcionářů v našem fotbale, že to takhle vnímají a takhle to berou. Mají svou optiku, své vidění a je to naprosto zvrhlé. To, co vypovídá, z velké části pravda není, z velké části je to upravené tou jeho optikou.“
Snaží se tím obhajovat své jednání?
„Podává to tak, že fotbalu soudci ani vyšetřovatelé nerozumí a jeho verze je správná, že se to takhle dělat musí, že se musí fotbal tímhle způsobem ovlivňovat. Bohužel tenhle člověk ovlivnil generace lidí, funkcionářů, především rozhodčích i hráčů. Měl obrovský vliv a moc. Takový způsob jednání se dostal do všech sfér fotbalu, do všech pater. Nejhorší je, že se s tím seznámili i dorostenci a žáci. Tahle generace teprve dorůstá, ale už se s tím ve fotbale setkala. Tohle je nevratné a jsou to obrovské škody, které byly napáchány.“
Vstoupil jste do funkcionářské role právě proto, že jste tyhle metody chtěl vymýtit?
„Přesně tak. Romana Berbra jsem zažil i jako rozhodčího. Pískat uměl, ale když chtěl, pískal tak, jak potřeboval. Je všeobecně známo, jak se choval ke hráčům i funkcionářům. Samozřejmě to nebyl jediný důvod. Ale když vypukla Berbrova aféra, pochopil jsem, že je to jedinečná šance, jak by to celé fotbalové hnutí mohlo napravit a jít jinou cestou.“
Jak je těžké rozmotat jeho mocenskou strukturu, kterou za dlouhá léta ve fotbale pečlivě budoval, zvlášť na Plzeňsku, kde měl takřka neomezenou moc?
„Především jde o rozhodčí. Samozřejmě se nelze zbavit všech rozhodčích, nelze potrestat úplně všechny, kteří fungovali v Berbrově éře. Systém byl velmi
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
