Václav Prospal na ledě, Václav Prospal na střídačce. Někdejší vynikající útočník má před sebou obtížnou misi, snaží se coby trenér dostat českobudějovický Motor do extraligy. K dispozici má hráčský kádr, jehož součástí je nyní i jeho syn, jenž nosí stejné jméno. Prospal mladší hraje na jihu Čech za juniorku, už třikrát ale nastoupil i za áčko v Chance lize, naposledy proti Slavii strávil na ledě dokonce téměř sedmnáct minut. „Snažím se hrát hlavně rychle a jednoduše,“ líčí mladý bek.
Je to tu znovu, Václav Prospal se opět v dresu Motoru prohání po budějovické Budvar aréně. Tentokrát jde ale o syna místní legendy. Osmnáctiletý obránce nastupuje především za juniorský výběr, tři utkání už ale odehrál i za dospělé mužstvo v první lize.
„První zápas, to bylo něco neskutečného,“ usmívá se mladý bek při vzpomínání na debut v áčku, který si odbyl v polovině listopadu proti Kadani. „Fanoušci tady v Budějovicích jsou skvělí. Já se ale snažím soustředit vždy na zápas a na to, co se děje na ledě, abych se atmosférou nenechal příliš strhnout.“
Potomek budějovického kouče dosud hrál v mládežnických týmech v USA, teď má možnost poprvé okusit evropské pojetí hry. „Ve Státech se hraje víc do těla. Tady se ale hraje hokej rychlejší a přijde mi, že jsou tu i talentovanější hráči. Neřekl bych ale, že by mi jeden ze stylů vyhovoval víc. Mám rád jak hru do těla, tak posouvání puků,“ vysvětluje osmnáctiletý talent, který teď při trénincích a zápasech A týmu musí coby nadřízeného poslouchat vlastního otce.
„Máme to samozřejmě oddělené. Doma je to můj táta, na zimáku pak můj trenér a bere mě jako každého jiného hráče,“ nepřekvapí junior odpovědí.
Bývalý špičkový forvard je do aktuální profese pořádně zapálený, což je cítit z každého rozhovoru, který médiím poskytne. „Hokej je samozřejmě pro nás všechny velké téma. Já hraju, táta hrál a teď trénuje, moje ségry a máma nás v tom odjakživa podporujou. Doma ale táta umí i vypnout a trávit čas s námi. Je to jinak rodinný typ,“ usmívá se Prospal mladší.
Ačkoliv jeho otec patřil v NHL mezi nejlepší české útočníky, Václav junior našel své místo na ledě v obraně. „Když jsem byl malý, začal jsem jako útočník. Pořád jsem ale chodil do brankoviště a zkoušel blokovat střely. Táta nechtěl, abych byl gólman, na beka mě ale pustil. Tak hraju beka,“ vysvětluje už třetí člen hokejové dynastie Prospalů - za Motor totiž hrál i jeho dědeček.
„Myslím, že je to pro mě dobrá pozice. Snažím se ale být i ofenzivní, protože dneska je pro beka důležité umět hrát i vepředu a ne pouze bránit vzadu,“ ví rodák z Ottawy, který nyní zakotvil v jižních Čechách. „Beru Česko jako svůj druhý domov. Nejsem tady samozřejmě poprvé, jsme tu vždycky o prázdninách, takže to pro mě není nic nového. Česká republika je skvělá.“