Prospal o postupu, motivaci hrát i o Jágrovi. A komu (ne)přál sestup z ligy?
Klub svého srdce dovedl do extraligy jako hráč (v roce 2005), teď i jako trenér. „Je to krásný pocit,“ přiznává 45letý kouč Václav Prospal, který lituje pouze toho, že s českobudějovickým Motorem přišel o vítězné emoce přímo na ledě. Teď už spřádá plány na elitní ligu a tvrdí, že Kladnu sesun o patro níž nepřál. A bude i nadále nastupovat jako hráč ve druhé lize? Na čem záleží? Nejenom o tom vypráví v rozhovoru pro iSport Premium.
S týmem v základní části totálně dominoval. Od toho, aby to s Motorem mohl ukázat i v play off, ho připravila zrušená sezona. „I tak jsem na celý tým pyšný,“ hlásí dvojnásobný mistr světa, jenž v Budějovicích jako kouč působí druhou sezonu, předtím pracoval jako asistent u hokejové reprezentace.
Stále vás mrzí, že jste to nemohli oslavit přímo na ledě?
„Trochu jo. Je to rozpačité, protože nejkrásnější emoce jsou v kabině, na ledě s fanoušky. Bohužel situaci ve světě nikdo z nás ovlivnit nemůže.“
Hřeje vás pocit, že si to po dominantní základní části zasloužíte? Vyhráli jste ji o 44 bodů.
„Nejvíce mě těší to, že při hlasování o tom, kdo by soutěž měl vyhrát, nás ocenili přímo soupeři. To je to největší ocenění, které může být. Když řekli, že si to zasloužíme. Možná i díky náskoku, který jsme měli, jak se nám dařilo. Celkově je to krásné vyznamenání. To, že se Budějovice po sedmi letech vrací do extraligy, je přesně ten cíl, který jsme měli před sezonou.“
Byl jste někdy součástí týmu, který by tak dominoval?
„Ne, nikdy. Je to sice národní liga, není to nejvyšší level. Ale i tak… Když jsem během výluky v sezoně 2004/05 nastupoval za Budějovice, tak od té doby, co jsme naskočili s Radkem Dvořákem a ostatními kluky ze zámoří, jsme prohráli do konce sezony jenom šestkrát. Museli jsme si tehdy projít i play off, ale až takovou dominanci si nevybavuju. Navíc to bylo mužstvo i s hráči z NHL, teď si to kluci vybojovali sami. Neříkám, že jsme dominovali každý zápas, to určitě si netroufnu tvrdit. Ale výsledkově to dominance byla. Ušili jsme si na sebe bič, potřebovali jsme každý zápas potvrzovat roli favorita, který má ambice na postup. Možná je to tak dobře. Kluci k tomu přistoupili jako praví profesionálové. Konečná tabulka nakonec ukázala, že tam nějaký rozdíl oproti soupeřům byl, což říkám s veškerým respektem k nim.“
Mrzí vás, že jste o tom nemohli přesvědčit i v play off?
„Prostě bohužel jsme
