O návratu do hokeje s ním nejedná. „Když bude chtít pomoci, budu jen rád. Nabídl jsem mu funkci čestného předsedy. Odmítl,“ informuje šéf vsetínského klubu Stanislav Pavelec. Bývalý obránce loni v létě vdechl šestinásobnému mistrovi život.
Nezapírá, že se s propuštěným Zubíkem stýká. Peníze zatím stačí na druhou ligu.
Je pravda, že udržujete s Romanem Zubíkem dobré vztahy?
„Dobré vztahy? Záleží, co si pod tím představujete.“
„To je fakt. Tohle jsem nikdy neudělal. (přikyvuje) Občas spolu zajdeme na kafe a povídáme si. Nic jiného za tím není. O ničem nejednáme, nic neřešíme.“
O čem jste si naposledy povídali?
„Předevčírem jsme byli na kafi i s Jirkou Hudlerem starším. Povídali jsme si třeba o hokeji v NHL. O tom, s kým hraje Kovaljov a podobně. A to já netuším, takže jsem tam byl trošku zbytečný.“ (směje se)
Znamená to, že se Zubík o hokej nadále zajímá?
„Šíleně! Má velký přehled. Byl i na našem zápase se Šumperkem. Je jasné, že pro něho je druhá liga slabota. (úsměv) Chtěl jsem, aby po utkání předal ceny. Ale odmítl. Možná se před tolika lidmi styděl, nebo měl strach z přijetí. Ani jeden z nás neví, jak se teď cítí. Neumím se vžít do jeho pocitů. Na některé věci se ho neptám. Co mi chce říct, to mi řekne. Když byl Roman ve vězení, potkal jsem se v restauraci s jeho manželkou. Přisedla si ke mně a postěžovali jsme si, jak je to na světě těžké. Potřebovala se vypovídat, neměl jsem s tím problém. Rozloučili jsme se s tím, že jednou bude líp.“
Lidé ve Vsetíně by bývalého mecenáše určitě viděli rádi a připravili mu ovace...
„Ano, o tom jsem také přesvědčen. Otázkou je, jak to cítí on.“
Nepomůže vsetínskému hokeji finančně?
„Já bych byl moc rád. Ale tyhle věci spolu neřešíme. Myslím, že se Roman musí nejdřív po návratu z vězení zorientovat. Teď asi řeší jiné věci, než je hokej.“
V jaké kondici je nyní vsetínský klub?
„Hrajeme druhou ligu. A když nepřijde nějaký velký sponzor s tím, že chce jít výš, budeme ve druhé lize působit i příští sezonu. To můžu říct už teď. Situace je samozřejmě složitá, zvlášť v době celosvětové krize. Ale místní firmy nedopustí, aby se ve Vsetíně nehrála aspoň druhá liga. To by byla ostuda. Na velké vyskakování to ovšem nebude.“
Klíčové bylo, že město odkoupilo zimní stadion od firmy Zetex, že? A vyčlenilo na nejzákladnější opravy strojovny a chladicího zařízení šedesát milionů korun. Prý jste radnici přitlačil do kouta...
„Řekl jsem, že si nejsem jistý, jestli před příští sezonou dáme bez investic stadion do takového stavu, abychom mohli hrát. Kdyby se strojovna nerozjela, tak prostě končíme... Nyní má stadion ve správě město, což je zásadní krok k tomu, aby mohl fungovat. Ale to ještě pořád neznamená, že se na něm bude hrát hokej. Věřím tomu, že nikdo v minulosti nechtěl hokeji ublížit. Ale dál už tyto věci nebudu komentovat. Když jsem do klubu přišel, popsal jsem, jak to tady vypadalo.“
Vy nejste rozený Vsetíňák. Cítíte se tady doma?
„K tomu mám jednu historku. Kdysi jsme jeli s manželkou z Bratislavy přes Vsetín do Opavy. Na předměstí v Rokytnici žena prohlásila: Tady se musí lidem krásně žít. A přesně do domu, u kterého to prohlásila, jsme se pár let nato nastěhovali. Teď už máme postavený svůj barák. Manželce se moc líbily okolní kopce a klid všude kolem. To jsme z Bratislavy plné tramvají a ruchu neznali. Ale já jsem se narodil v Čeladné. Takže jsem ryzí Valach. Ve Vsetíně jsem doma.“
Zdá se, že si město užívá i druhou ligu. Na derby s Valašským Meziříčím přišlo pět tisíc lidí. To je neuvěřitelné číslo...
„A to jsme museli zimák deset minut před zápasem zavřít! Víc lidí by se sem už nevešlo. Lidé hokejem zase žijí, baví se o něm. Jsme úplně nový klub, s tím předchozím nemáme nic společného. A stejně mi párkrát volaly nějaké firmy, ať jim vrátíme dlužné peníze. (úsměv) Staré slavné jméno umřelo. Dnes nejsme žádný gigant jako Sparta, ale obyčejný Vsetín.“
Pořád platí, že je to takový rodinný klub?
„Rodinný je. Na můj vkus až příliš. Je třeba to víc zprofesionalizovat, vytvořit větší tlak na všechny. I já se musím zodpovídat sponzorům.“
