Pilař: Doktoři do nás prášky necpou

A sám na sobě poznává, že je to někdy síla.

Sezonu začnete pěkně zhurta, proti Petrohradu, jemuž šéfuje prezident ligy Medvěděv. Už vás svrbí ruce a nohy?
„Určitě jo. Konečně se začne něco dít po všech těch soustředěních, přípravách a turnajích. Vedení nám vytýčilo cíle, tak doufáme, že se k nim přiblížíme.“

Předpokládám, že s Metallurgem musíte vyhrát ligový titul, evropskou Ligu mistrů a Victoria Cup proti Rangers. Je to tak?
„Ano. Vedení nám oznámilo, že je třeba vyhrát všechno. Nejlíp i soutěže, které nehrajeme

16

Pouze tolik zápasů Pilař odehrál v letech 2005 až 2007. Víc mu onemocnění srdce nedovolilo.

Jak se sžíváte s všudypřítomnou ruskou náročností?
„Ze začátku mě pár věcí zaskočilo, ale já jsem na tlak zvyklej. V NHL i u nás doma jsem hrával v klubech, v nichž bývaly požadavky enormní. Je fakt, že tady se vyhrávat prostě musí, přes to vlak nejede. Jede se pořád naplno, na úlevy nemáte nárok.“

O jaký odpočinek jste se marně pokoušel?
„V přípravě jsem si zlomil malíček. Bláhově jsem si myslel, že dostanu volno na vyléčení. Když mi v klubu řekli, že to neexistuje, dost mě to zaskočilo.

Ale už je to za mnou, prst jsem dal do kupy a jsem stoprocentně fit. Podstatné je, že jsme s týmem vyhráli poslední dva přípravné turnaje, naše vedení je tudíž před ligou v klidu.“

To jistě neplatilo po nedávném debaklu 1:8 od Říhova Spartaku. Náročný boss Veličkin musel hodně nadávat, ne?
„To byly hromy, blesky. Tady se příprava bere strašně vážně, ne jako u nás. Ale od té doby uběhlo dost času, jsme už dál. Kdyby se ale něco podobného opakovalo v lize, byl by průšvih.“

Jste spokojený se svým vytížením v sestavě?
„Myslím, že bych měl a mohl hrát víc. Mám ctižádost jako každý jiný sportovec a chci dokázat co nejvíc. Zatím se málokdy dostanu do přesilovky, na což nejsem moc zvyklej. Ale tenhle mančaft je opravdu silnej, defenzivní lajny mají sestavené už delší dobu. Musím si počkat. Mluvil jsem o tom s vedením, ujišťovali mě, že na mě sází a že můj čas přijde.“

A věříte tomu?
„Říkám si, že mě asi potřebují, když jsem nebyl zrovna zadarmo. Něco za mě museli dát, tak bych jim to taky rád splatil pořádnými výkony. Uvidíme, jak budeme hrát. Kdyby se nám náhodou nedařilo, tak mě asi překvapí víc věcí“

Na druhou stranu, zaskočilo vás něco příjemně?
„Jo. Že to tady k životu není tak hrozný. Měl jsem horší představy o Magnitogorsku.“

Ovšem Toronto, Chicago nebo Praha, kde jste hrával, to asi není
„To ne, ale já to čekal. Máte tu obrovskou továrnu a kolem ní město. S klukama vždycky hledáme nějakou lepší restauraci a máme radost, když nějakou dobrou najdeme. Památky tu jsou, ale jen komunistický. Po večerech s českýma klukama mastíme karty, skoro pořád.“

Kdo je zatím nejúspěšnější?
„Jarda Kudrna je na tom hodně dobře. Já začal špatně, ale hrajeme jen o pár korun (usmívá se). A poslední dobou mám pocit, že se lepším.“

Už jste se odvážil řídit vůz ulicemi města?
„Došlo na to. Pomalu si troufám. Ale to ježdění je hodně specifický. Zprvu jsem hledal čáry na silnici a pak mi došlo, že je Rusové vůbec nepotřebují.“

A co pověstní lékaři v ruských klubech? Také musíte brát neznámé léky a hlavně se nepídit po jejich názvu?
„Podle kluků to dřív bývalo horší. Místní doktoři už k nám přistupují jinak. Vědí o nás, že jsme k nim nedůvěřiví, tak nás nechávají být. Ty plné hrstě prášků jsou v kabině připravený, ale nikdo nás nenutí, abychom je polykali. Vědí, že se nám to moc nelíbí, že se moc ptáme.“

Nemohu se nezeptat, srdce slouží na sto procent?
„Byl jsem na důkladné prohlídce před odjezdem a všechny testy byly v pořádku.“

A samotnému vám je také dobře?
„Naprosto. Jsem rád, že ty trampoty se srdcem jsou pryč. Ale jedno vím jistě. Kdyby se mi nějaké onemocnění vrátilo, sednu na letadlo a letím s tím hned do Čech. Tady bych to asi neřešil.“

A povězte upřímně, nechtěl byste po téhle sezoně nasednout do letadla směr zámoří?
„To víte, že chtěl. Loni jsem se o to pokoušel celý rok na farmě v Chicagu, šanci jsem však nedostal. Ani čuchnout mi nedali Nevím, možná jsem zatrpklej, faktem je, že jsem se zpátky do NHL nedostal. Teď si ale nemůžu stěžovat, hraju možná v nejlepším týmu Evropy.

Tuhle štaci vítám, dostal jsem za ni dobře zaplaceno a hokejová kvalita je tady obrovská. A co bude za rok? Za nabídku z NHL budu rád. Ale farmu už nevezmu. To vím jistě. Tam je to ztráta času, peněz, všeho. Žádná hitparáda. Na farmě ve druhé pětce neuměl nikdo nahrát, tady válí hokej čtyři pětky.“