Memoáry mu vyšly ve 34 letech, u sportovce vhodná doba pro sepsání pamětí. Nikoli v případě Dominika Haška, u nějž šlo o rekapitulaci sotva poloviny úžasné kariéry. Další tlustá kniha musí následovat. Už však bez nových kapitol o mission impossible, kterou Dominator v minulých týdnech podnikal a jejichž výsledek mu připravil pořádně hořký víkend.
Legendu už v brance nikdy neuvidíme. Vím, co teď máte na jazyku. Kolikrát jsme to od něj slyšeli a nebyla to pravda, viďte? Ani nespočítáme, jak často se fantom s maskou pletl ve svých soudech a vracel na jeviště, kde tolik fascinoval.
Mnohé hokejové fanoušky, ale i lidi úplně mimo sport svými comebacky ohromoval, rovněž však odrovnával, iritoval. Zatímco jedni mu aplaudovali za sportovní nesmrtelnost, řada dalších jej považovala za chorého blázna, neschopného skončit včas.
Aniž by si to jeho kritici uvědomovali, spílali mu především ze závisti, neboť oni sami by v jeho věku nic mimořádného nedokázali. Načež třeba přišel veteránův mistrovský titul s Pardubicemi ve věku 45 let.
Dominik Hašek je skutečně mimozemšťan, nenapodobitelný sportovec, neskutečně soutěživý borec, který strkal do kapsy vrstevníky i o dvacet let mladší konkurenty.
Hokej zbožňuje, věří svému tělu a ví, co dovede, z toho důvodu se pustil do posledního úkolu oslnit NHL. A i když bylo těžké uvěřit, že šéfy zámořských klubů umluví k výkonnostnímu testu, já se mu za snahu neposmívám, nýbrž jí tleskám. Silně, nahlas a dlouho.
Upřímně, kdo z nás by do toho šel? Jen těch narážek, co českým hokejem na jeho adresu poletovalo, to by odradilo i kdejakého masochistu. Lenost v jeho případě však nemá sebemenší místo, a pokud má před sebou vidinu úspěchu, jde po něm jako zběsilý. Nebýt toho, žádné zlaté Nagano se nekonalo.
Jsem přesvědčený, že některé jeho vlastnosti a kroky, nad nimiž někdo může kroutit hlavou, udělaly z Dominika Haška onen pověstný důležitý rozdíl mezi ním a ostatními brankáři. Každý génius je svůj, proto ční nad druhými.
Širokou veřejností není možná tak zbožňován jako lidovější Jaromír Jágr, což ovšem může být dané i tím, že jeho mouchy třeba nejsou tolik vidět.
Dominik Hašek změnil světový hokej, pohled na evropské gólmany, desítkám z nich otevřel vrata do NHL, pomohl jim vydělat desítky milionů dolarů. Dopad jeho zámořské revoluce je nezměřitelný.
Hodilo by se napsat vše nejlepší ve sportovním důchodu. Je to však hloupost, Dominik Hašek do penze nikdy neodejde. V devadesáti se s kamarády bude sázet o výhru v ping pongu. Škoda, že se toho nedožiju.
