Brabec si zaslouží sochu za záchranu, mládež i nové Bazaly. Ale Baník musí jít dál
KOMENTÁŘ MICHALA KVASNICI | V lednu to bude deset let, co Václav Brabec koupil Baník. Pořídil si ho ve chvíli, kdy slezský klub po bídném podzimu mířil do druhé ligy. Topil se, otevíral kostlivce ze skříní, pomalu neměl kde trénovat, s koučem Vlastimilem Petrželou skládal kádr pro výjezdy do Varnsdorfu a prosil fanoušky o trpělivost. Nechybělo mnoho a klub už neexistoval. To nebyla investice z rozumu, ale ze srdce. Darujte roční iSport Premium za zvýhodněnou vánoční cenu >>>
Od té doby se Brabcovi povedlo Ostravu stabilizovat, nakouknout do finále domácího poháru, dvakrát do evropských předkol. Ve třísettisícovém městě propukla na jaře 2025 ryzí fotbalová horečka. Sezonu předtím ještě ne, tehdy Baník tolik nezaujal a na čtvrtou příčku dokráčel trochu i shodou různých okolností. Ale v minulém ročníku již FCB bavil se vším všudy. Hrou, výsledky, individuálnímu výkony, bodovým ziskem, celkovou atmosférou.
Bazaly se staly synonymem sídla spokojené organizace. Zpětně se ukazuje, že možná spíš až uspokojené. Místo aby klub po všech směrech šlápl na plyn, nechal se omámit úspěchem a pocitem, že nyní automaticky zase vše půjde podle těch nejideálnějších představ. Nestalo se, už to management dobře ví a může se pitvat v tom, co se podcenilo, nedomyslelo, netrefilo, pokazilo...
Faktem je, že šest měsíců od posledního zápasu Baníku v minulé sezoně, kterou zakončil svým historickým bodovým rekordem a třetím místem, se Ostrava ocitla po šestnácti kolech nového ročníku na poslední příčce tabulky. Pod trenérem Tomášem Galáskem odehrála pět ligových zápasů, v nichž pětkrát prohrála a nevstřelila ani gól. Radovala se pouze v MOL Cupu v Pardubicích.
Pamatujete šílenější sešup? A hlavně: vidíte na východě republiky světlo na konci tunelu?
