Zvednutá hlava, lehký krok a přesná rozehrávka. Jo, takového beka by brali všude na světě. Jenže tomuhle je sedmnáct let, hraje s mřížkou a má být příští jedničkou draftu NHL. Další švédský klenot – Rasmus Dahlin. Hoch, který v úterý ukázal na severu Čech budoucnost hokeje.
V elitním evropském klubu, který se ve všech třech ročnících CHL dostal do finále a dvakrát v něm vyhrál, mu patří místo v první obraně. Chodí i na přesilovky. Spoléhá se na něj. Pro Frölundu je důležitý nyní, ale především je vizitkou pro její mládežnickou základnu.
Všichni vědí, že brzy zmizí v NHL. Všichni to viděli i v duelu s Bílými Tygry. Vždyť tenhle kluk nakonec celou partii svým průnikem po levém křídle rozhodl. Vždyť mohl přidat další dva góly a naopak sám se pod tlak prakticky nedostával.
„Co k němu můžu říct? Klobouk dolů. Nic víc k tomu asi ani říct nemohu. Moc hezky se na to kouká, škoda, že nastupuje proti nám,“ sekal poklony Martin Ševc, kapitán českého vicemistra. Nebyl sám. Doplňovaly ho oba tábory.
„Hrát s dospělými je samozřejmě náročné, musíte na to mít nějakou šikovnost, ale zároveň být připraveni i fyzicky. Pro mě je základ, abych se soustředil na každé utkání. Nesmím se nechat srazit, když se něco nepovede, a zároveň nesmím být líný a polevit,“ říkal sám Dahlin.
Tohle má být pokračovatel linie Nicklas Lidström, Erik Karlsson, Victor Hedman. „Říkáme, že se chová jako komár. Nikdy ho nechytíte. Jako by všechno viděl zpomaleně a pokaždé vám z nebezpečné situace utekl, než se do ní dostane,“ popisoval Fredrik Sjöström, generální manažer Frölundy, pro NHL.com. Jeho chráněnec se ostatně představí i v dresu reprezentačního áčka na blížícím se Karjala Cupu.
Ale k Liberci. V soutěži nejlepších celků Evropy mimo Rusko si chtěl vylepšit svou v extralize těžce zkoušenou náladu. Těšil se, že si zahraje v jiném tempu, v jiném prostředí. Což se stalo. Jenže hlavní trabl zůstal stejný. Nepřišly góly. Baví mě to hrát moc. Nikdo nepadá, faul je prostě faul. Jenže my opět dali jenom dvě branky a navíc prohráli. Nemůžeme být spokojení,“ zlobil se Ševc. „Dostali jsme tři góly, to není od takového soupeře nejhorší. Jenže pro nás je to strašidelné,“ štvalo ho.
I tentokrát se jeho celek dokázal propracovat k šancím, jeho přesilovky měly myšlenku. Nicméně ve finále to vedlo opět pouze ke vzdechům zmaru. Osmifi nále samozřejmě ještě není ztraceno, do odvety není výsledek 2:3 nehratelný. Ale. „Byli jsme více než vyrovnaní. Bohužel je to pořád stejné. Zaprvé se neprosadíme a zadruhé inkasujeme ve chvílích a po akcích, kdy bychom inkasovat neměli,“ durdil se i trenér Filip Pešán. „Strašně jsem doufal, že nás tenhle zápas nakopne. Bohužel. Obrázek byl stejný,“ pokračoval.
Svěřil se i s pocitem, že triumf měla brát jeho strana. To je pochopitelně diskutabilní, ale překvapivé by to pro nikoho z 3712 návštěvníků arény nebylo. Vždyť i poměr střel (28:23) vyzněl pro domácí.
Jenže pak se v přesilové hře na startu 54. minuty za stavu 2:2 chopil puku Dahlin, prokráčel do útočného pásma a předvedl, co málokdo z jeho protivníků. Vzal zodpovědnost na sebe, hodil kotouč na gólmana Romana Willa a šel slavit.
A Liberec na lepší náladu čeká dál. Minimálně do pátku, kdy hostí Třinec. Včera mu ji ještě o něco zhoršila zpráva ze Zlína, kde v souběžně hraném utkání (více o něm na straně 9) zvítězila Jihlava na nájezdy. Znamená to jedno: progresivní klub, který loni na jaře slavil titul, je aktuálně poslední.
Góly
Domácí: 09:53. Bakoš, 43:14. Krenželok
Hosté: 24:15. Stålberg, 28:28. Lundqist, 53:11. Dahlin
Sestavy
Domácí: Will (Stezka) – Havlín, Ševc (C), Plutnar, Šmíd (A), Jánošík, Derner, Pyrochta – Jašek, Jelínek (A), Krenželok – Bakoš, Bulíř, Lakatoš – Stránský, Hrabík, Ordoš – Bartovič, Vantuch, Vlach – Jeník
Hosté: Mattsson (Gustafsson) – Dahlin, Almquist, Nyberg, Donovan, Norstebo, Sigalet, Gunnarsson, Emanuelsson – Lasch, Lundqvist, Grundström – Friberg, Andersson, Olofsson – Stålberg, Hjalmarsson, Fjällström – Westrholm, Ehn, Widerström
Rozhodčí
Stano, Kubuš – Lhotský, Ondráček
Stadion
Home Credit Aréna
Návštěva
3 712 diváků
